Polib mě

24. kapitola

Minhův pohled

,,Copak, Minho? Máš dneska nějakou dobrou náladu." zeptala se Jisungova babička, když jsme stáli u zeleniny. Dneska jsme spolu jeli na nákup.

Měl bych se sebou už začít něco dělat. Když jsem přišel do třídy, tak jsem okamžitě na Jisungovi poznal, že se něco stalo. Po minutě se vrátila do učebny ubrečená Jisoo s nějakou její kamarádkou, která propalovala Jisunga pohledem. Místo toho, abych Jisoo nechal být, tak jsem si do nich ještě rýpnul a pak měl celou hodinu skvělou náladu. Vlastně mi to zlepšilo celý den. Možná bych s ní soucítil, kdyby se nejednalo o MÉHO přítele. Jak mi Jisung řekl, že si ho můžu přivlastňovat a že si chce takhle přivlastňovat i mě... Musel jsem se ještě víc usmát.

,,Dneska jsem se jen dobře vyspal a ve škole mě nikdo neotravoval. To je všechno." odpověděl jsem. Ne. Nemůžu jí říct, že jsem nadšenej, protože chodím s jejím vnukem, který odpálkoval svou spolužačku. Nečekal jsem, že ji až rozpláče. Ne! Nesměj se tomu! Jisungova babička se na mě zvědavě podívala. Nedivil jsem se jí. Jen tak u květáku jsem se rozesmál. 

,,Copak se stalo tak vtipného?" zeptala se. Odkašlal jsem si a popojel s vozýkem blíž k ní. 

,,Ale nic. Jen jsem si vybavil jednu historku z vejšky." odpověděl jsem. Rychle jsem lovil v paměti nějakou vtipnou historku, kterou bych jí mohl povyprávět. 

,,A jakoupak, jestli se teda můžu ptát?" Souhlasně jsem přikývl a společně jsme se rozjeli k chladícím půltům.

,,Na vysoké škole jsem s pár spolužáky chodil tancovat. No...a jednou jsme s jedním mým kámošem tancovali a jemu během toho sletěla čepice na zem. Tak mě nenapadlo nic lepšího, než mu ji stáhnout na hlavě izolepou. Prostě jsem mu obmotal hlavu izolepou. Ale ta čepice mu už nespadla, takže problém byl vyřešen." řekl jsem s úsměvem. Jisungova babička se zasmála a natáhla se pro nějaké maso, které následně dala do košíku.

,,Tak to ses na vysoké nenudil." poznamenala. Záporně jsem zakroutil hlavou, zatímco jsem si také vybíral nějaké maso. 

,,Nenudil. Je škoda, že s tím kámošem jsme se pak přestali bavit. Nebo...on se se svým přítelem odstěhoval a my už se nevídali. Napíšeme si k narozeninám a tak, ale jinak se nevídáme." řekl jsem. 

,,A nevíš, kam se odstěhoval, abys ho mohl navštívit?" zeptala se. Dost mě překvapilo, že se nezarazila u toho, že se odstěhoval s přítelem.

,,Bohužel. Ale kdybych ho požádal o adresu, tak by mi ji asi napsal." řekl jsem a vzal si balík masa. 

,,Tak mu zkus napsat. Někdy by ses za ním mohl podívat." řekla. Souhlasně jsem jí to odkýval. 

S úlevou jsem si lehl na gauč. Konečně doma. Nákup uklizený. Převlíknutý. Pračka zapnutá. Teď jen počkat, až přijde Jisung. Spokojeně jsem se usmál. Doongie si vyskočila ke mně a lehla si na mou hruď. 

,,Copak? Taky se těšíš na Jisunga?" zeptal jsem se jí. Doongie zamňoukala a začala vrnět. 

,,Budu to brát jako ano." zamumlal jsem a začal ji hladit po zádech. 

Po půl hodině se domem rozezněl zvonek. Odložil jsem svou kočku opatrně na gauč a vyrazil ke vchodovým dveřím. 

,,Ahoj." pozdravil jsem Jisunga. Přitáhl jsem si ho do krátkého polibku. Už teď jsem z něj cítil, jak se trápí. To určitě kvůli tý Jisoo... Ta holka nám nedá pokoj ani teď...

,,Pojď. Udělám ti čaj, sedneme si na gauč, přitulíme se k sobě a ty mi hezky povyprávíš, co se stalo. Hm?" Jisung souhlasně zamručel. Došel jsem do kuchyně a začal mu připravovat čaj. Jisung se mezitím šel přivítat s kočkami.

,,Tak tady ho máš." zamumlal jsem. Překvapeně jsem si prohlídl jeho outfit. Vážně ke mně přišel v kraťasech? V téhle zimě?

,,Všechny tvé dlouhé kalhoty jsou v pračce, že jsi přišel v kraťasech?" zeptal jsem se ho nechápavě. Jisung záporně zakroutil hlavou. 

,,To ne. Tady máš vždycky teplo a tu chviličku venku zvládnu v kraťasech." vysvětlil mi. 

,,Když myslíš. Ale vážně si příště vem něco teplejšího. Tady se můžeš kdykoli svlíknout." řekl jsem. 

,,Ale kdyby mi náhodou byla zima, tak bys mi něco svého půjčil, ne?" zeptal se mě. S úsměvem jsem si k němu sedl a políbil ho na rty. 

,,Jasně, že jo. A teď ven s tím, jak to bylo s Jisoo." řekl jsem, když jsem si ho na sebe přitáhl. Jisung si sedl na můj klín a opřel si hlavu o moji hruď. Políbil jsem ho na čelo a opřel si o něj hlavu.

,,Nechtěl jsem ji rozbrečet. Ona mě ale chytila za ruce a mně se vybavil náš rozhovor v autě. Nechtěl jsem, aby mě takhle držela za ruce. Tak jsem je vytrhl z jejího sevření a něco jí během panikaření řekl. Nebylo to nic hrozného, ale...asi to nebylo úplně citlivý." zamumlal. Naštvaně jsem se díval před sebe. Proč na něj jako sahala? Potvora jedna. 

,,Mine, nezlob se. Já...jsem jen tvůj. Říkal jsem ti to v autě." řekl a políbil mě na tvář. Spokojeně jsem se usmál. Přesně tohle jsem potřeboval slyšet. Políbil jsem ho na rty a pohladil po tváři. 

,,Budeš se hodně zlobit, když teď na chvilku odejdu? Doprala mi pračka, tak musím pověsit prádlo." Jisung záporně zakroutil hlavou a slezl z mého klína.

,,Hned přijdu. Klidně si něco pusť." řekl jsem a odešel. 

Po necelé čtvrt hodině jsem se vrátil do obýváku. S úsměvem jsem se zastavil u gauče a zadíval se na spícího Jisunga. Ležel na zádech s hlavou natočenou k televizi, objímal rukama polštář a levou nohu měl položenou na opěradlu gauče. Čičiny si hrály s jeho ponožkami, které si nejspíš sundal. 

Obešel jsem gauč a klekl si k němu. Sundal jsem opatrně Jisungovu nohu z opěradla a přitáhl si ji k sobě. Přitiskl jsem rty k jeho nártu. Postupně jsem se polibky posouval výš. Svými rty jsem se přesunul z lýtka na koleno, když se na mě Jisung rozespale usmál. S úsměvem jsem ho pohladil palcem po lýtku a pokračoval s polibky dál po vnitřní straně jeho stehna. Vyhrnul jsem Jisungovi nohavici co nejvýš to šlo. Vsál jsem zde kousek Jisungovy kůže a jemně ji skousl. Hladil jsem ho po vnější straně stehna, zatímco jsem mu na vnitřní straně tvořil svoje značky. 

,,Už ses vyřádil?" zeptal se Jisung pobaveně, když jsem se mu podíval do očí. A hravým úsměvem jsem se přemístil k jeho druhému stehnu a kousnul ho. Jisung se překvapeně posadil. Omluvně jsem se mu podíval do očí a políbil ho na místo kousnutí. Jisung si nejistě lehl zpátky, zatímco já se vrhl do tvoření značek na jeho pravém stehně.