Polib mě

30. kapitola

Jisungův pohled

Spokojeně jsem zamručel, když mě někdo začal hladit po zádech. Přitulil jsem se k osobě, na které jsem ležel. Pomalu se mi ale začaly vybavovat vzpomínky. To ráno, kdy jsem odešel od Minha. Ve večerce jsem si koupil láhev alkoholu. Několikrát jsem se z té lahve napil...nic horšího jsem snad ještě nepil. Pak...jsem šel k Minhovi. Ježiši. Chudák ten jeho kámoš. To je děsnej trapas... Šokovaně jsem pak vyvalil oči, když jsem si uvědomil, co se dělo pak. 

Zvedl jsem hlavu. Minho se mi zadíval s úsměvem do očí. Jemně mi přejížděl bříšky prstů po zádech. 

,,Dobré poledne." zamumlal. Cítil jsem, jak mi začaly rudnout tváře. Bože! Co jsem to říkal?! Jak jsem něco takového mohl vypustit z pusy!

,,Jak ti je?" zeptal se pobaveně. Nejspíš díky mému rudého obličeji. Stydlivě jsem se zadíval na jeho hruď.

,,D-dobrý." zašeptal jsem. 

,,Nebolí tě hlava? Není ti špatně?" pokračoval ve vyptávání. Záporně jsem zakroutil hlavou. Tak...aspoň něco. 

,,Promiň. Choval jsem se...hrozně." zamumlal jsem. Minho si mě za bradu přitáhl k sobě a políbil mě na rty. 

,,To není pravda. Nebyl jsi tolik opilý. Jen...tě dokázal dost uvolnit. A naprosto uvolnil tvoje zábrany." dodal se zasmáním. Schoval jsem si obličej do ohbí jeho krku.

,,To je tak trapný! Jak jsem mohl takové věci říkat? A dělat?" zeptal jsem se. Jak mě sakra napadlo říkat Minhovi daddy? A proč jsem najednou říkal takový úchylárny. 

,,Lituješ toho, že jsme se spolu vyspali?" zeptal se Minho nejistě. Zvedl jsem hlavu, abych se mu mohl zadívat do očí.

,,Ne! To ne. Já jen...nečekal jsem, že k tomu takhle dojde." zamumlal jsem. Minho chápavě přikývl.

,,Tak to jsme dva. Ale...bylo to hezký. Moc hezký." řekl vážně. Se stydlivým úsměvem jsem přikývl. To teda bylo... 

,,Ani mě to tolik nebolelo. Nebo jsem to tolik nevnímal." zamumlal jsem se zasmáním. S Minhem jsme se totiž v té bolestivé části vášnivě líbali, takže...jsem myslel úplně na něco jiného. 

,,Vážně toho nelituješ? Kdyby jo, tak si to nikdy neodpustím. Připadám si, že...jsem využil toho, že jsi byl opilý." zeptal se Minho. S úsměvem jsem ho dlouze políbil na rty.

,,Ne. Nelituju toho." zamumlal jsem mu do rtů. Minho mi polibek oplatil.

,,Měli bychom se teď jít opláchnout." řekl. Souhlasně jsem přikývl a sedl si. Šokovaně jsem vyvalil oči, když mým pozadím projela bolest. Tolik to teda ráno nebolelo...

,,Dobrý?" zeptal se starostlivě Minho. S hlubokým nádechem a výdechem jsem přikývl a opatrně si stoupl. Společně jsme se vydali do koupelny. 

,,Chceš do vany nebo do sprchy?" zeptal se mě Minho. Pokrčil jsem rameny. 

,,Tak sprcha?" Souhlasně jsem mu to odkýval a zamířil ke sprše. Vlezli jsme do ní a zavřeli dvířka. Zvedl jsem páčku, abych pustil vodu. S Minhem jsme vypískli, když na nás začala dopadat studená voda. Minho se mě snažil co nejvíc zakrýt svým tělem, dokud nezačala téct teplejší voda. Se smíchem jsem ho objal kolem hrudi a položil si hlavu na jeho rameno.

,,Promiň." zamumlal jsem a políbil ho na krk. Minho nad tím zakroutil hlavou a políbil mě do vlasů. 

,,Takovej menší šok ještě nikomu neublížil." řekl pobaveně. Natáhl se pro sprchový gel a začal mi ho roztírat po těle. Překvapeně jsem se na něj podíval.

,,Ty se snad umýt nepotřebuješ?" zeptal jsem se ho. Minho se mi s úšklebkem zadíval do očí. Svýma rukama si mě k sobě otočil zády, natiskl si mě na sebe a začal mi umývat hrudník.

,,Myslel jsem, že bych tuto činnost nechal tobě." řekl. Se skousnutým rtem jsem přikývl. To se mi velmi zamlouvalo. Natáhl jsem se pro sprchový gel a nalil si určité množství do dlaně. Rozetřel jsem si ho v rukách. Otočil jsem se čelem k Minhovi a pustil se do roztírání gelu. 

Po dvaceti minutách jsme vylezli z koupelny. S ručníkem kolem pasu jsem se zadíval na své věci, které byly hozené vedle postele. 

,,Oblečení ti pučím." řekl Minho, když si všiml mého pohledu. S úsměvem jsem k němu došel a objal ho. 

,,Co bys chtěl?" zeptal se. 

,,Asi...nějaké kraťasy a tričko, prosím." poprosil jsem. Minho mi ty věci vytáhl a podal mi je. S nadzvednutým obočím jsem se na něj podíval.

,,To tu mám chodit bez spodního prádla?" zeptal jsem se. Minho se na mě s úšklebkem podíval.

,,Vždyť sis o nic takového neřekl." namítl. Pokrčil jsem nad tím rameny a rozešel se k mé hromádce. Třeba Minho nechce, abych nosil jeho spodní prádlo. Najednou se kolem mého pasu obmotaly jeho ruce a přitáhl si mě k sobě. 

,,A dostanu za ně něco?" zeptal se, když mi zamával svými boxerkami před obličejem. Políbil jsem ho na krk a vzal si jeho spodní prádlo. 

Oblékli jsme se, odnesli ručníky do koupelny a vydali se do obýváku. Chtěl jsem si vzít do náruče Doongie, ale nespokojeně mňoukala. Nechal jsem ji být a sedl si na gauč. 

,,Dneska nemají nějak náladu na mazlení." poznamenal Minho. Souhlasně jsem zamručel. Minho si lehl na gauč a položil si hlavu do mého klína. 

,,Já tu náladu ale mám." zamumlal. Se zasmáním jsem mu prohrábl vlasy a začal ho hladit na bříšku. 

,,Doufám, že už tě přešly myšlenky na to, že jsi včerejšek zkazil. Nic jsi nezkazil a mě jsi rozhodně nenaštval." zamumlal do nastalého ticha. 

,,Promiň, že jsem ráno tak utekl. Vážně jsem si připadal hrozně. A...taky se omlouvám, jak jsem se pak opil a zkazil ti posezení s Chanem." omluvil jsem se provinile. Minho se otočil na bok, schoval si hlavu pod mé tričko a zavrtal si nos do mého břicha. Vjel jsem mu rukou pod tričko a začal ho jemně škrábat na zádech.

,,Chan stejně dneska přišel neohlášeně, takže jsem ho tady ani nečekal. Příště už mi ale takhle neutíkej. Chtěl jsem se ráno mazlit, ale nikdo tu nebyl. A ty tři mě naprosto ignorovaly, dokud jsem si nešel dělat snídani." zamumlal mi do kůže, kterou následně políbil. Se zasmáním jsem ho pohladil.

,,Neboj se. Nebudu už takhle utíkat." slíbil jsem mu. Minho vystrčil hlavu z úkrytu a zadíval se mi do očí, když mi zakručelo v žaludku.

,,Jdeme si udělat něco k obědu." řekl a zvedl se. Chtěl jsem něco namítnout, ale Minho mě předběhl.

,,Jestli se pokusíš říct něco jako že nemáš hlad, tak tě kopnu. Slyšel jsem, jak ti kručelo v břiše." namítl a rozešel se do kuchyně. S povzdechem jsem se pomalejší chůzí vydal za ním.