Polib mě

28. kapitola

Stále jsem se kolem nás musel rozhlížet. S Minhem jsme si nasadili roušky, aby nás náhodou někdo nepoznal. Až pak u pokladny jsme si je sundali. Rozhodli jsme se, že spolu půjdeme na horor, který ten večer dávali.

,,Děkujeme. Na shledanou." rozloučil se Minho s pokladní a rozešel se dovnitř. Přijeli jsme akorát na čas, takže jsme se rovnou vydali dovnitř. Dali jsme hlídači naše lístky a pokračovali k jídlu.

,,Co si dáš?" zeptal jsem se ho, když jsme se tam zastavili. V tu chvíli jsem vytřeštil oči. Minho měl odlíčený krk, takže byly vidět značky, které jsem mu včera vytvořil. Některá z nich byla i dnešním dílem.

,,Nemáš zamaskovaný krk." zašeptal jsem. Minho se na mě nechápavě podíval. 

,,Jsme v kině. Ne ve škole. Nikdo nás tu nezná a rozhodně nevědí, že jsou od tebe. Nemusíš se ničeho bát. Konečně je můžu ukázat." zamumlal a objal mě kolem ramen.

,,Dáme si...tu nabídku s jedním nápojem a středním popcornem?" zeptal jsem se, když jsem se zadíval, co tu prodávali. Co to je za ceny? Kdybych si to koupil v normálním krámě, tak to mám tak třikrát levnější...

,,Souhlas. Nebude ti vadit, že budeme pít z jednoho kelímku?" zeptal se. S nadzvednutým obočím jsem se na něj podíval. 

,,Před asi tak čtvrt hodinou jsem měl tvůj jazyk ve svých ústech. Vážně teď řešíš jeden kelímek?" zeptal jsem se ho tak, aby mě slyšel jen on. S úšklebkem pokrčil rameny. 

,,Někomu vadí pít z jednoho kelímku." řekl a stoupl si do fronty. S nesouhlasným pohledem jsem si stoupl vedle něho.

,,Tentokrát to platím já." řekl jsem vážně. Minho mě jen ignoroval a vytáhl svou peněženku. 

,,Slyšel jsi to, co jsem říkal?" zeptal jsem se. Stále ale dělal, že mě neslyší. S našpulenými rty jsem ho plácl po zadku. Minho se na mě překvapeně podíval.

,,Tohle platím já." řekl jsem. Snažil jsem se u toho vypadat vážně a odhodlaně. To se mi ale vůbec nedařilo. Snažil jsem se zadržet smích kvůli Minhovu výrazu. 

,,Zaplatím to já." namítl Minho. Záporně jsem zakroutil hlavou. Minho mě najednou plácl přes zadek. S nesouhlasným výrazem jsem se na něj podíval a plácl ho zpátky. Minho se nespokojeně zamračil. Po chvilce se pousmál a zajel rukou do mý zadní kapsy. Hned na to jsem celý zrudl.

,,Platit to budu já, ano?" zeptal se. S povzdechem jsem přikývl a zadíval se do země. Právě teď jsem byl stejně červený jako ten koberec...

Minho nám objednal občerstvení. Vytáhl svou ruku z mý kapsy, aby to mohl pobrat. Vzal jsem popcorn a hned se do něj pustil.

,,Takhle nám nezbyde ani na začátek filmu." postěžoval si a sám si nabral. Dožvýkal jsem a podíval se na vstupenku, do kterého sálu máme jít. 

,,Tak ho neujídej." zamumlal jsem s úšklebkem. Minho se na mě podíval s nevěřícím pohledem.

,,Kdybych ho teď neujídal, tak mi vůbec nezbyde." namítl. Nabral jsem si několik kousků popcornu do pusy a nechápavě jsem zakroutil hlavou.

,,Nevím, kde to bereš." zamumlal jsem s plnou pusou. Minho se mi zasmál a zabočil do sálu, kde měl být náš film. Následoval jsem ho, zatímco jsem si stále cpal do pusy popcorn. Došli jsme k našim místům. Překvapeně jsem zamrkal, když jsem zjistil, že to je dvousedačka. Bez komentáře jsem si sedl vedle Minha. Dal jsem si do pusy další popcorn. Během žvýkání jsem se díval do krabice, ve které toho už docela dost chybělo. 

,,Vem ho, prosím, nebo ho fakt sežeru." zamumlal jsem a podal mu popcorn. Minho mi ho se zasmáním vzal a odložil ho na zem. Natáhl jsem se pro pití a napil se. Vrátil jsem ho zpátky, odkud jsem ho vzal, a zadíval se na Minha. 

,,Copak?" zeptal jsem se, když se na mě stále díval. Natáhl se ke mně a políbil mě na rty.

,,Teď poběžej asi tak dvacet minut reklamy. Co kdybychom se zabavili trochu jinak?" zeptal se se rty přitisknutými k těm mým. Rychle jsem se kolem nás rozhlédl. Nikdo v našem okolí neseděl a navíc už byla tma. 

,,Proč ne." zamumlal jsem, když jsem se otočil zpátky k němu. 

S Minhem jsme celí vysmátí vešli do domu. Zavřel jsem za námi dveře a objal Minha kolem krku. 

,,To bylo super. Někdy si to musíme zopakovat." řekl jsem a políbil ho na rty. Minho polibek prohloubil a přitáhl si mě k sobě. 

,,Dnešek ale ještě nekončí." zamumlal. Odtáhl jsem se od něj a sklonil se ke svým botám, abych si je rozvázal. Minho také tak udělal.

,,Jestli na to nejsi připravený, tak můžeme klidně počkat. Do ničeho tě nenutím." řekl, když jsme si stoupli. Se skousnutým rtem jsem si sundal bundu. Jsem připravený? Jak se to pozná? Asi...jsem? Chci se s Minhem vyspat? Podíval jsem se Minhovi do očí. Nijak na mě svým pohledem nenaléhal. Jen ode mě chtěl slyšet odpověď. Nejistě jsem přikývl. 

Minho si sundal bundu a přitáhl si mě k sobě. Jemně jsme se spolu začali líbat. Žádná z koček nás nerušila, protože byly zavřené v obýváku. Minho si mě vyzvedl do náruče a vyrazil se mnou po schodech nahoru. Vešel se mnou do jeho ložnice. Zabouchl za námi dveře a přešel k posteli. Opatrně mě na ni položil. Vyhoupl se nade mě. Přitáhl jsem si ho za krk k sobě a spojil naše rty. Minhovy ruce vklouzly pod mé tričko a pomalu mi ho sundaly. 

Odtáhl se ode mě, aby si přetáhl svůj svetr přes hlavu. Sklonil se zpátky ke mně. Svými rty se přisál na mou hruď. Své ruce jsem přemístil na jeho záda, po kterých jsem ho začal různě hladit. Minho se vlhkými polibky dostal až k mému podbříšku. Naposledy mě políbil, než se pustil do rozepínání mých kalhoty. Nejprve na zemi skončil můj pásek, který následovaly moje džíny se spodním prádlem. S rudými tvářemi jsem odtrhl pohled od Minha, který si mě zaujatě prohlížel. Sundal jsem si brýle a odložil je na noční stolek. 

Podle zvuků jsem poznal, že si Minho také sundal zbytek věcí a zahodil je na zem. Natáhl se ke mně a natočil si můj obličej k sobě. Věnoval mi dlouhý polibek, při kterém z nočního stolku vytáhl lubrikant. Odtáhl se ode mě a vtěsnal se mezi mé nohy. Nanesl si na prsty lubrikant.

,,Bude ti to ze začátku nepříjemné, ale to se změní." zamumlal a políbil mě na koleno. Přikývl jsem. Minho do mě pronikl prvním prstem. Opatrně s ním pohyboval, zatímco stále kontroloval můj výraz. K prvnímu prstu postupně přidal další dva. Po několika přírazech z mých úst vyšel vzdech. Skousl jsem si ret, když Minho ze mě prsty vytáhl. Zadíval jsem se na něj. Zrovna si roztíral lubrikant po své přirození. Jak se do mě má tohle vejít?! Cítil jsem, jak začínám panikařit. Prsty se mi to líbilo, ale...ty mě určitě nedokážou na tohleto úplně připravit. Lehl jsem si zpátky na polštář a snažil se uklidnit. Přeci teď nemůžu říct, že jsem si to rozmyslel.

Minho si na mě nalehl. Cítil jsem, jak se mi špičkou začal otírat o vstup. Polkl jsem a zavřel oči, když do mě začal pomalu pronikat. Svýma rukama jsem ho objal kolem zad. Minho mě jemně hladil po stehnech. Svými rty mě líbal na krku, ve snaze mě přivést na jiné myšlenky. Z mých očí vytryskly slzy, které mi následně stékaly po tvářích. Minho mi je palci jemně stíral. 

,,Zkus se co nejvíc uvolnit." zašeptal mi Minho do krku a o další kus do mě pronikl. Pevně jsem ho rukama zmáčkl. Schoval jsem si svůj obličej do ohbí jeho krku, aby neviděl, jak mi stále tečou slzy. Minho ze mě ale najednou vysunul a donutil mě se mu zadívat do očí.

,,J-já to zvládnu. Jen...mi musíš dát trochu času." zamumlal jsem. Minho se ke mně sklonil a políbil mě na rty.

,,Nechci, aby ses u toho trápil. Počkáme a...příště budu jemnější. Ano?" zeptal se. Z očí mi vytekla další várka slz. Tohle jsem podělal...

,,Promiň." omluvil jsem se mu. Minho nad tím záporně zakroutil hlavou. 

,,To nic. Nemáš se za co omlouvat. Nic se nestalo. Teď si spolu zajdeme do vany a zbytek večera se budeme mazlit. To máš rád, ne?" zeptal se mě s úsměvem a políbil mě na nos. Popotáhl jsem a souhlasně přikývl.