Léto za všechny youtube money [ dokončeno]

4.Začátek?

„Ahoj, tak jak už víte, jsem váš vedoucí, ku podivu!" usmál se a díval se přitom na mě. Fascinují mě jeho oči. Tak krásné oči jsem ještě snad v životě neviděla. „Neobnáší to nic extra, spíš je to kvůli odpoledním hrám a abych vám říkal program. Takže nyní si vybalte a v 19:00 je večeře. K večeři jsou myslím špagety. Večerka tu není přesně daná, ale okolo půl jedenácté už všichni budete bezpodmínečně potichu a nejlépe už spát. Myslím, že za pár dnů vám to nepřijde nepředstavitelné. Zítra je budíček v sedm." po tomto krátkém proslovu se všichni rozešli do pokojů a my s Leou jsme nebyli výjimkou, jen jsme se šli tak dvakrát pomalejším tempem. „Tak jak se vám tu líbí?" oslovil nás Vidrail, když procházel okolo nás. „Je tu krásně." prohlásila Lea. „A tobě se tu taky líbí?" zeptal se nyní speciálně mě. Přikývnu „Samozřejmě, slunce svítí, jsem venku, v přírodě, s našimi idoly a navíc jsou prázdniny. Co by nám ještě chybělo?" svěřila jsem se mu. Zasmál se „Joo, léto je fajn.". Nasadil si sluneční brýle a zrychloval krok. Chtěla jsem taky, ale bylo by to nápadný. V tom se Lea neudrží a začne zrychlovat tak jako Vidrail. Už už jsem do ní chtěla strčit, ale jsem jednou její kámoška, tak ji v tom nenechám a přidávám se svižným krokem k nim. „Jak se vlastně jmenujete?" zeptá se po chvilce trapného ticha. „Já jsem Lea a tohle je Adel." prohlásí za mě. Její zasněný pohled prokoukne i slepý. Pro jistotu ji zatáhnu za rukáv, aby zpomalila a odbočujeme k lavečce. Vidrail pokračuje ve své cestě „Tak zatím holky!" zavolá na rozloučenou. Počkám chvilinku než zmizí z doslechu a pak jdu vynadat Lee „Cos vyváděla?!"

„Já? Nic!" osočí se.

„Neee, ty ses vůbec za ním nehnala, vůbec si neodpovídala na otázky i za mě a už vůbec jsi na něj nehleděla, jak na panu Marii." ušklíbla jsem se s ironickým hlasem.

„No, tak jsem se nechala unést no. Zabij mě za to. Ale když on je tak boží!" vyhrkne a v očích malé zářivé hvězdičky. Připadám si, jako kdybych brala malému dítěti bonbon, když si uvědomím co pro ni Vidrail znamená.

„Pojď si vybalit." vybídnu ji a šup do chatky.

Večer se naše pohledy opět střetly. Přesněji řečeno na večeři. Lea byla zase v jiným světě s upřeným pohledem na Vidraila v přesvědčení, že se s ní začne bavit a mě dalo řádnou práci ji krotit, aby se neztrapnila. Jedno však můžu říct jistě, mě dělalo taky velký problém se neztratit v jeho modrých očích a neupadnout do fanouškovského šílenství podobnému Beliebers. Nic proti Justinovi, ale některé fanynky jsou vážně šílené. Servali by z chudáka i oblečení, kdyby neměl okolo sebe ochranku a stejně jsem se cítila i já, myslím, že i Lea.

„Aloha dámy!" ozve se ve frontě na snídani. Obě se s Leou otočíme a koho nevidíme. Vidrail! Lea se snaží působit chladně, ale nejen já ihned poznám, že uvnitř panikaří a má sto chutí ho obejmout a začít se k němu lísat.

„Kampak se podělo tvoje Allons-y?" ozvu se jako první.

„Tak promiňte mi, chtěl jsem trošku navodit letnější náladu, zatím se tváříte, jako malý kluk, který se už týden dívá z okna, jak prší a on proto nemůže jít hrát ven kopanou." dodal s vážným hlasem.

„Tak to pak jo. Hawai forever." začne mluvit Lea.

Usměje se „Tak zatím.". Mrkne a mácháním rukou se snaží navodit čarovnou atmosféru a mizí z našeho dohledu.

„Není sladkej?" otočí se na mě Lea.

„Je, ale nesmíš se zasnít vždy když ho vidíš!" vynadám ji, ale to už beru mou oblíbenou snídani ze stolu. Ovocný salát, musli zakápnuté medem a pomerančový džus. Snažím se jíst zdravě a v celku jsem si na to zvykla a chutí mi to. Nejvíc se mi však líbí, že si takové pochoutky můžu dopřát i zde. Pobírám svou snídani a vydávám se napříč jídelnou hledat Leu.

„Tady!" mává na mě od stolu. Tady je! Dojdu ke stolu, pokládám si tác se snídaní a sedám si vedle Lei a vedle Kristýny z vedlejší chatky, se kterou jsme se rychle skamarádily.

„Už máte fotku s Vidrim?" začne energeticky se vyptávat Kiki.

„Ne. Ale budu mít." odpovím a láduji se svými cereáliemi.

„Já už jo!" vyštěkne nadšeně.

„Uka!" vylítne Lea ze židle.

„Na!" podává svůj telefon Lee „Povedla se že??"

Nahýbám se k Lee, abych se podívala na ten její splněný sen. Musím uznat, že je vážně pěkná. Debata se vydává tím jistým směrem, Vidrail! Nasnídáme se, odneseme nádobí a pomalými krůčky se blížíme k chatkám.

Za dnešní dopoledne jsem se s Vidrailem dala několikrát do řeči. Je to strašně fajn kluk. Hlavní změna je, že mu už neříkám Vidrail, ale Adam. Je to takové bližší a hlavně celý tábor na něj nebudu křičet Vidraile.