Léto za všechny youtube money [ dokončeno]

5.Táborák

Vracíme se z programu zpět do chatek a Adam nás jako vzorný vedoucí doprovodí přímo před naše chatky.

„Jsi fajn holka Adel, ale něco mi nesedí." zamyšleně se na mě koukl a já strmě na něj zírala, jako kdybych viděla mimozemšťany.

„A co?" táži se jeho a vlastně i sebe.

„Že nemáš kluka!" šťouchnul do mě, ušklíbl se na mě a dal se do klusu. Na chvíli jsem vyděšenější než před tím. A co to má znamenat? Pak už je to pro mě jednoznačný povel, abych si běžela pro odplatu.

Nejdřív však dodám: „Vystačím si bez vás! Svoboda je totiž krásný partner."odfrknu a ironicky se začnu povyšovat a natáčet nos k nebi. Adam se začne smát a v tu chvíli již vyrážím za ním. Najednou však zastaví a začne zasněně koukat směrem k naší chatce, před kterou stojí Lea.

„Dneska bude táborák." prohodil mimo řeč.

„Vážně? To bude super. U táboráku jsem byla naposled už ani nepamatuju." byla jsem vážně nadšená.

„Nápodobně. Těším se jak blecha." odpověděl. Bylo na něm poznat, že nelže. Oči mu svítily jako hvězdičky a úsměv od ucha k uchu mluvil za vše.

„Jsem ráda, že jsem tu. Stále nové věci a k tomu i táborák, hry, počítače a léto." řekla jsem aby řeč nestála. Je to však pravda, co víc si přát.

„To jo no, zapomněla jsi ale na něco důležitého." dodal mírně naštvaně.

„A na co?" zeptala jsem s drobnou ztrátou své sebejistoty.

„Na fajnový děcka!" smál se „Bez nich by to nebylo ono.".

„Ajooo!" vykřikla jsem. Po druhé mě napálil na jednoduché věci.

Má, ovšem pravdu. Kdyby tu byly nějaký děcka, které nejsou společenské a nemají zájem se dát do řeči, nebyl by to tak skvělý tábor. Naštěstí jsme teprve na začátku našeho báječného táboru, i když už pár dní uteklo.

U táboráku jsem si sedla vedle Adama, na druhé straně seděla Lea a vedle mě se posadil Gogo. V tom přinesl Smusa kytaru a jen vysmátě dodal: „Pane Vé, nechcete nám zahrát na kytaru ať je to pravej táborák?".

Cítila jsem jemné ucuknutí, jak to Adama překvapilo. Stoupl, vzal si kytaru a odpověděl otázkou:" A pane Smusa, jakou pak by jste rád?".

„Nebudu náročný pane Vé" pokrčil rameny „vyberte něco ze svého repertoáru vy!".

Nemusel říkat dvakrát a Adam spustil. Všichni se přidali a celý večer jsme falešně jódlovali, až pozdě do noci. Opekla jsem si špekáček a po poslední písničce jsem mrkla na Adama, popřála mu dobrou noc a zmizela v chatce. Zamrzelo mě však, že mi ani neodpověděl. Jen se podíval a dál se bavil se Sue. Zuzka byla fajn, ale teď mě to vážně naštvalo. Měla jsem chuť jí zkritizovat všechno. Dokonce i její přezdívku Sue. Lehla jsem do postele, Lea si šla vyčistit zuby, kdežto mě to bylo už jedno. Byla jsem unavená. Zalehla jsem. Najednou však slyším kroky. Že by si Lea něco zapomněla? Ne! To byl Adam. Podíval se na mě, jak ležím nehybně na posteli. Nakonec jsem se posadila a řekla:"Copak se stalo že samotný Vidrail ke mně vážil cestu?". Usmál se, koukl do země, pak na mě, pak znovu do země a řekl:"Protože pan Vidrail nepopřál dobrou noc své kamarádce." a pomalými kroky se ke mě přibližoval. Sedl si na hranu postele,chytl mě za ruku a čekal na mou odpověď. Usmívající jsem mu jen

odpověděla: „Jak milé. A čím jsem si to zasloužila?".

Neodpověděl. Jen se jemně nahnul ke mě a políbil mě na čelo. Podíval se pak na mě a dokončil svou myšlenku: „Neměla jsi mi krást srdce.".

Ztuhla jsem. Jen jsem seděla a viděla ty jeho modrý oči. Jeho šibalský úsměv. Políbil mě znovu na čelo a odešel.Vůbec nevím co mám dělat. Jsem v šoku. Co to je za vtip? Co to je za sázku? Vždyť se známe tak krátce. Myslí to vážně?! Stojím jak opařená. V tom přijde Lea.

„Copak se děje?" zeptá se překvapeně. Najednou si uvědomím, že jí to říct nesmím. Žárlila by. Už teď je na mě naštvaná.

„To kdybych věděla." zahuhňala si pro sebe. Lea se na mě zaraženě kouká a já jen pokrčím rameny. „Není mi dobře,jsem už přetažená, nedokážu říct ani jednu smyslnou větu." ukončila jsem rozhovor a zalehla do postele. Stejně mi to nedá spát.