Get The Girl // h.s. (CZECH TRANSLATION)

45

Harry

„... Pro ni je teď nejlepší věc lež. Je to jediný způsob, jak bude v bezpečí před čímkoliv, co má Alfio v rukávu," řekl jsem a podíval jsem se na skupinu mužů a Gizu před sebou. Všiml jsem si Zayna vzadu, jak se mračil a shlížel, paže měl založené na hrudi.

„Je to jasné?" mířil jsem ta slova více k němu. Chytil jsem rukou zadní část polstrované židle.

Nad tím Zayn ke mně vzhlédl, pořád se mračil.

„No, nevím, jestli budu lhát tak dobře jako ty," rýpnul si do mě, hlavy se otočily mým směrem.

„Zkus to," vyprskl jsem, kdybych se tomu poddal, nikdy bychom se odsud nedostali.

„Myslel jsem si, že ty a jenom ty jsi ji měl pod sebou?" tlačil na mě Zayn, snažil se, abych vyjel.

„Do prdele." Slyšel jsem, jak Louis zamumlal. „Na tohle je, kurva, brzy."

„Netoleruji pokrytectví, to je všechno."

„O co jde?" řekl jsem. „Valentina tě odmítla nebo jsem byl naprosto hluchý a nikdy jsem si nevšiml, jak otravný vlastně jsi?"

„Ona a všichni ostatní tady můžou pro tebe lhát, ale se mnou nepočítej," vyprskl Zayn a vstal ze židle.

„Z toho, co vím, byl jsi to ty, kdo zabil Ricka. Kdo ví? Možná byste mohli mít stejný osud." Všichni se na něj dívali, načež odešel, v místnosti nastalo na chvíli ticho, než si Giza odfrkla.

„Leze jí do prdele."

„Nepleť se do toho."

Giza přetočila oči.

„Nikdo nic neřekne, držte se toho zatraceného plánu." Vyšel jsem ven a připravil jsem misi, abych se ujistil, že se Valentina nezničila. Jako já, nemohla si dát zatracenou pauzu. Otevřel jsem její dveře, v pokoji byla tma, ačkoliv jsem si všiml její schoulené postavy k polštáři, jemně se objímala. Když jsem ji takhle viděl, skoro mi jí bylo líto.

Zacloumal jsem s ní, zaskuhrala a usnula. Když jsem s ní znovu zacloumal, lehce otevřela oči a zaskuhrala, když mě uviděla.

„Nech mě být." Její hlas byl tlumený, jelikož si přetáhla peřinu přes hlavu.

„Vstávej, Alfio tady bude každou chvíli a musím vědět, že se nezlomíš," řekl jsem a strhl jsem z ní peřinu. Naštvaně zakňourala a lehla si na záda, když jsem rozdělal žaluzie, zakryla si paží oči.

„Jak vůbec víme, že jede kvůli tomu?" řekla Valentina a posadila se. Měla rozcuchané vlasy a velká šedá mikina jí odhalovala rameno. Protřela si oči.

„Nevíme, proto se musíme ujistit, že se nezlomíš, kdyby to byl ten případ. Ať se stane cokoliv, musíš zůstat neutrální, neváhat, nekoktat, neodvracet se, ale ani se nedávit. Je to lidský detektor na sračky, proto ho Vincent najal."

„Vy máte hodně problémů."

„A díky tobě ten seznam nikdy nekončí," poznamenal jsem a šel jsem ke dveřím. „Obleč se, počkám venku."

Valentina

Když jsem vyšla z pokoje, Harry čekal před dveřmi. Začínala jsem chápat, proč mu všichni říkali hlídací pes. Nebyla jsem si jistá, kam jsme šli, ale když jsme šli dolů, bylo jasné, co by se stalo.

„Už je tady?" zeptala jsem se, když Harry otevřel dveře na zadní dvorek.

„Dělej to, co jsem řekl." Moc mi k tomu neřekl a nevěděla jsem, proč. Z dálky jsem mohla vidět stát Vincenta a Alfia vedle sebe, dívali se na kopec. Viděla jsem, jak od Alfia vycházel kouř, takže kouřil. Zdálo se, že vedli konverzaci klidným tónem.

„Když na to dojde, nic nevíš. Chápeš?"

Přikývla jsem.

„Chápu."

Lhala bych, kdybych řekla, že jsem nebyla nervózní, věděla jsem moc dobře, co se stalo, když někdo v mafii zabil někoho jiného. Bez trestu by se to neobešlo. Stejně jako jsem šla v klidném stavu, Vincent a Alfio se otočili naším směrem, než kývli, abychom se k nim připojili. Výraz ve Vincentově tváři byl zarmoucený na rozdíl od Alfia, jenž podezíravě zužoval oči a potáhl konec cigarety. Zíral na mě.

„Opožděně všechno nejlepší, slečno Valentino," řekl Alfio a z pusy mu vycházel kouř. „Omlouvám se, nepřinesl jsem dárek."

„O to si nedělejte starosti," řekla jsem a upjatě jsem se usmála. Nesnášela jsem, jak se mi z něj ježily chloupky.

„Nejsem si jistý, jestli jste to slyšeli." Bylo to tady. „Ale před týdnem byl můj synovec zastřelen na parkovišti nočního klubu. To bylo samozřejmě poté, co jste odešli."

Skoro okamžitě Vincent otočil hlavu k Harrymu.

„Cože?" ve Vincentově hlase byl náznak vzteku.

„Nic nevíme." Pokroutila jsem hlavou a mohla jsem cítit, jak Harry vedle mě naštvaně vydechl.

„Co myslíš tím my?" řekl Vincent poté, co jsem promluvila. „Vytáhl jsi ji ven z domu?"

„Vincente, prosím," řekl Alfio a zvedl ruku. „Jednoduše jsme řešili malý problém, který s ním měl můj synovec." Alfiovy oči zůstaly na mně, když to říkal. Nepodezíral mě, ne?

„Neřekl jsem ti, abys ji s sebou bral na takové záležitosti, Stylesi. Ať máš jakékoliv problémy, nezatahuj do nich mou dceru."

„Se vším respektem, Vincente, Valentina je extrémně tvrdohlavá. Jela se Zaynem, takže to není moje vina." Super, další důvod, aby mě Zayn nenáviděl.

„Tak tohle je vyřešené," řekl Alfio poté, co sledoval malou hádku. „Chci vědět, kdo, kurva, stiskl spoušť." Podíval se ode mě na Harryho a zpátky na mě. „Řekne mi to někdo z vás?"

Nastalo krátké ticho, než Vincent promluvil.

„Říkáš, že někdo z nich je za to zodpovědný?"

„Jsem otevřený všem možnostem."

„Můžu tě ujistit, že Styles je jeden z mých nejlepších. O mé dceři nemusím mluvit, pokud řekla, že nic o tom neví, pak o tom nic neví."

„Raději by neměli," odvětil Alfio a podíval se zpátky na nás. „Podrazy neberu dobře. A co se týče tebe." Šel k Harrymu a namířil mu konec hořící cigarety k obličeji, Harry se ani nehnul a udržoval oční kontakt s Alfiem. „Rád bych si s tebou promluvil."

„Chceš mluvit, navrhuji, abys, kurva, couvnul." Harry zatnul zuby, Alfio se zazubil a vyfoukl Harrymu kouř do obličeje.

„Pojď se mnou." Alfio odešel a než mohl Harry odejít taky, Vincent promluvil: „Najdi mě pak." Harry přikývl a odešel, nechal mě tam s Vincentem. Plánovala jsem odejít, ale Vincent zase promluvil: „Co jsi dělala ten večer, kdy se to stalo?"

„Proč?" zamračila jsem se.

„Odejít bez povolení je nebezpečné, Valentino. Nechci tě podceňovat, ale znám tě dobře, neodešla bys tak lehkomyslně.

Odfrkla jsem si.

„Neznáš mě."

„Jsi moje dcera-."

„A kde jsi byl ty?" vyprskla jsem. „Kde jsi na moje první narozeniny? Moje druhé? Třetí? Víš, co se mi vybaví, když slyším slovo táta? On, on tam byl všechny ty roky. Ne ty. Ty nemáš nárok mi tak říkat."

Bez dalšího slova jsem odešla.

_______________

Já bych Alfia odpráskla na místě a byl by klid, stejně je to sráč a celý příběh mě jenom sere. Všem by se ulevilo. xD