Get The Girl // h.s. (CZECH TRANSLATION)

02

„Jak dlouho ještě?" skuhrám, vzhlížející od knížky poezie, četla jsem ji za tuhle nikdy nekončící cestu v autě víc než jednou. Věděla jsem, že do naší destinace asi brzy nedojedeme, ale nebolelo prohodit pár slov s člověkem, který měl zakázáno se mnou navázat delší konverzaci než tři slova.

„Už jste se mě na to jednou ptala. Až tam budeme, tak tak budeme," říká, držící pohled na cestě před námi. Povzdechla jsem si, opírající si paži o okýnko a pokládající si nad něj hlavu. Horký mexický vzduch mě udeřuje do obličeje, když se dívám z okna na špínou pokrytou ulici, malé kamínky zasahují bok auta.

Všimla jsem si, že slunce zapadalo, věnovalo tak kaktusům na kraji pouště vlastní siluety. Vzduch byl o hodně chladnější, když slunce zapadalo, způsobilo to to, že mi víčka připadala těžká a nebyla jsem schopná je udržet otevřená.

Nakonec Clyde zastavil u hotelu s vybledlou šedou barvou, objednávající nám na noc pokoj.

„Je tady jenom jedna postel," říkám, když jsme na druhém podlaží.

Nebylo to nejhezčí, ale muselo to stačit a nechystala jsem se si stěžovat muži se zbraněmi, který mě mohl kdykoli zabít.

„Beru si gauč," říká, dovolující mi vejít dovnitř jako prví. Pokládám si tašky na tvrdou postel, než si na ni sedám, vrže.

„Potřebuju se osprchovat," říkám, hledající pár čistého oblečení na spaní, což je čistě bílé triko a černé kraťasy.

„Znáte pravidla," povídá Clyde, naplňující si zásobník zbraně kulkami, přičemž sedí na gauči. Převracím oči, znám pravidlo pěti minut, jež jsem byla nucena dodržovat.

Rychle jsem vešla do koupelny a osprchovala jsem se, než jsem si umyla zuby. Převlékla jsem se do oblečení, než jsem vyšla ven a vzala jsem hřeben.

„Tři minuty přes," řekl Clyde, přehazující si oblečení přes rameno a vcházející do koupelny. „Během těch tří minut jste mohla být na cestě, abyste si zachránila život. Neotevírejte dveře. Nechte zatáhnuté žaluzie," řekl, než zavřel dveře do koupelny.

„Ano, pane." Převrátila jsem oči, rozčesávající si vlasy, než jsem zapnula televizi a přepínala jsem kanály. Rozhodla jsem se na pozdní pohádky a nadále jsem si česala vlasy, když někdo zaklepal na dveře.

Okamžitě vypínám televizi a vstávám, jdu k nim co nejtišeji. Než k nim ale můžu dojít, Clyde, který je teď oblečený a osprchovaný, mě strhává na stranu, zbraň, kterou dříve nabíjel, drží v ruce, přičemž mi říká, abych se schovala pod postel.

Vidím, jak čeká za dveřmi, než se otevírají, následovány třemi výstřely a Clydovo tělo se válí na podlaze, jeho paže se natáhla pod postel, kde jsem já. Nový pár bot pomalu vchází dovnitř, opatrně překračuje Clydovo tělo, než se rozhlíží po pokoji.

„No tak, Stylesi," říká chraplavý hlas s přízvukem přes vysílačku.

„Alfio," promlouvá, dovolující mi rozluštit britský přízvuk.

„Našel jsi, o co jsem tě žádal?"

„Brzy najdu."

Bylo očividné, že mluvili o mně. Proč by jinak zabíjel Clyda, kdyby nevěděl, co jsem zač? Všichni jasně věděli, že jsem věděla až moc.

„Potřebuju ji živou. Jdi na ni jednoduše," ozývá se naposledy, než je v pokoji ticho a těžké a očekávané kroky chodí po pokoji, dívající se do každého místečka.

Možná uplynulo deset minut, co se schovávám pod postelí, ačkoli jsem si docela jistá, že je to to nejočividnější místo, kde by se někdo schoval, zvláště v tak malé místnosti, přišla jsem na to, že si se mnou hrál.

Nemůžu si pomoct, ale myslím si, že ví, kde jsem, ale je to, jako když si kočka hraje s myší, než ji sežere, v téhle situaci jsem já ta myš a on kočka připravená vyskočit každou chvíli.

Po minutách hledání po pokoji nakonec vidím, jak se jeho nohy přibližují k posteli, nutící mě se tiše natisknout zády na zeď. Ruce se mi nervozitou třesou a nohy se mi očekáváním chvějí, když ho vidím stát přímo před postelí bez nějakého pohybu.

Je tomu tak, dokud postel, chránící mě před nebezpečím, neodlétává ze země na stranu s velkou ránou. Můj výkřik je dost hlasitý na to, abych se dostala z šokovaného stavu, nutící mě vstát a utíkat ke dveřím, než jsem chycena za pas a natisknuta na mužskou hruď.

Pokouším se ze sebe dostat jeho tvrdohlavý stisk, ale když to nefunguje, má noha přichází do kontaktu s jeho rozkrokem, nutící ho mě pustit, hned vybíhám ven, narážející do další mužské náruče.

„Vypadneme odsud, Stylesi," říká druhý muž. Jsem zády natisknuta na mužskou hruď, paži má kolem mého krk a u boku mi drží zbraň.

Dívám se dovnitř, abych viděla vyjít toho prvního, držícího se za rozkrok, než za sebou zabouchl dveře.

„Dostaň ji do auta."

„Pusť mě!" křičím, kopající nohama, přičemž jsem zvednuta ze země.

„Zalep ji hubu a svaž ji," dodává, procházející kolem nás. „Nejedu s ní, aby mě nasrala."

____________

Jako... Docela jsem si Clyda oblíbila, jde to vůbec?! I když byl levý jak šavle.:D

A už tady máme Stylese, hihi. Má tady někdo flashbacky z WTHWWIW, protože já jo! <3

Ruku na srdce, kdybych věděla, že ten, kdo si pro mě jde, je Harry. Zdarec sranec, odhodím tu postel sama až do dalšího pokoje.:DDDDDD Sama si zavážu ruce, sama si sednu do auta a sama se unesu.:))

A určitě se nemusíte bát nějaké zpětné reakce, žejo. Potěšíte mě, však víte, jak to mám ráda, stejně tak, jako vás. <3

Edited