Její paní

10. kapitola

„Jack..." slyšela jsem Sářin hlas a pootevřela jsem oči „už je ráno. Měla by ses jít umýt..." šeptala mi do ucha. Trochu jsem ji od sebe odstrčila, aby mi dala nějaký životní prostor, a v tu chvíli jsem spatřila její velký úsměv od ucha k uchu.

„Proč se tak usmíváš?" nechápavě jsem se ji zeptala, než jsem zavrtěla hlavou „Kolik je?"

„Půl sedmý, tak šupej do sprchy, ať nepřijdeš pozdě do práce. Mezitím nechám připravit snídani," stále vypadala spokojeně.

Unaveně jsem si otřela oči „Dobře..." šla jsem do sprchy, abych se začala mýt. Nebylo to poprvé, co jsem u někoho spala, a pak šla do práce, takže jsem se nestresovala. Sára mě vlastně vzbudila dost brzo, někdy jsem nestíhala ani se upravit. Do koupelny náhle vstoupila žena, trochu jsem se zakryla „Na to teď nebude čas..."

Blondýna se zasmála „Jen ti sem dávám oblečení... spodní prádlo a tak..."

„Oh... díky..." pak poklidně odešla. Vydechla jsem a rychle se domyla. Vzala jsem do rukou spodní prádlo, které mi připravila. Hned mi došlo, proč byla tak ochotná „Sáro!" zakřičela jsem „co jsi mi to proboha připravila? Dones mi moje spodní prádlo, vezmu si to ze včerejška!" dívala jsem se na pozůstatky podprsenky, které byla vlastně obrys bez výplně. Na co by mi tohle vůbec bylo? Do rukou jsem vzala kalhotky, ani ty nebyly o nic lepší, také jim chyběla látka mezi švy, takže by mi nezakrývali rozkrok. I tanga jsou užitečnější než tohle nic... doslova.

„To není hygienický," poklidně zareagovala Sára.

„Co není hygienického na tom mít stejnou podprsenku jako den předtím?"

„Tu nemůžu najít..."

„Nelži!" dala jsem si ručník kolem těla a vyšla jsem z koupelny „Tak se po ní podívám sama, tamto si na sebe nevezmu..." pohlédla jsem ji do tváře, abych mohla spatřit její úšklebek.

„Jack, jestli si to dneska vezmeš, tak dostaneš odměnu..." olízla si rty a já polknula. Podívala jsem se na šňůry, které nazývala spodní prádlo a s výdechem jsem se vrátila do koupelny. Prostě to bude, jako kdybych na sobě neměla nic... jako kdybych byla v pyžamu, nikdo nic neuvidí. Začala jsem si nandávat, už samotný pocit toho to mít na sobě mě zarážel. Bylo to, jako kdyby mi to části mého těla mačkalo, trochu mě to vzrušovalo... objala jsem si paže, nevěděla jsem, jestli bude možné tohle dneska přežít. Oblékla jsem si kalhoty, což představovalo další problém. Zarazila jsem se, nedošlo mi, že se ten... šev bude otírat celou dobu o můj nahý rozkrok, co když to bude za chvíli vypadat, jako kdybych se pomočila? Ještě k tomu jsem den předtím přišla jen v tričku, takže mi budou vidět bradavky... natáhla jsem se k vrchnímu dílu a až teď mi došlo, že tam leželo něco jiného. Jednalo se o mikinu s medvědem na ní, ani jsem se neptala, protože to bylo rozhodně lepší než top, co jsem měla předtím.

Vyšla jsem z koupelny „Už přišla snídaně," usmála se Sára „pojď se najíst..." dělala jakoby nic. Trochu mě to zaráželo, ale nakonec jsem přikývla a sednula si k ní. Žena se po jídle také připravila a spolu jsme šly na parkoviště „Dneska tě vezmu do práce já..." usmála se a dala mi pusu na obočí.

„Ne tvůj řidič?"

„Někdy je lepší se projet sama..." poklidně pronesla „radši nechávám řidiče mě vozit na pracovní schůzky než po městě, když mám volno..." otevřela mi dveře na místo spolujezdce.

„Vidíš a já nejraději chodím," ušklíbnula jsem se a posadila jsem se do auta.

Sára se zasmála „Tak včera byla procházka, dneska to uděláme po mém..." sedla si na své místo a nastartovala auto „ale neboj, procházek ještě bude a cest autem taky..." překvapeně jsem na ni pohlédla. Jak si tím mohla být tak jistá... Polknula jsem, ale nakonec jsem pouze přikývnula a zakoukala se z okna.

Cesta mi přišla rovněž klidná, nic se nedělo, ale jediné, co mě rozptylovalo, bylo spodní prádlo, které jsem měla na sobě. I na místě mého pracoviště mi žena gentlemansky otevřela dveře a natáhla ke mně ruku. Cítila jsem, jak mi přitom trochu bušilo srdce. Chytila jsem ji, aby mi pomohla vstát „Děkuju..." pošeptala jsem. Pohlédla jsem ji do očí „Co budeš dělat teď?" zeptala jsem se.

Sára se usmála „Mám volno, takže jsem myslela, že ti budu dělat společnost," dala mi pusu na klouby.

Rychle jsem od ní odvrátila tvář „Nemáš toho volna trochu moc?"

„Musím si ho užít, dokud ho ještě mám a není lépe strávený čas než s tebou..." pošeptala mi do ucha a chytila mě za zadek, který mi zmáčkla. Připomněla mi tak nepříjemné spodní prádlo, které jsem měla na sobě. Rychle jsem dívce dala ruku pryč a došla k obchodu, snažíc se neukázat ji jakoukoli reakci. Nevypadalo ale, že by to Sáru nějak pohoršilo, poklidně se mnou vešla do budovy, kde se mnou trávila klidný čas. Celou tu dobu si něco četla na mobilu, takže já jsem se zase věnovala náhodné knize. Náhle mě blondýna objala ze zadu a rukama mi zajela pod mikinu, aby se mohla dotknout mých prsou a hlavně tedy bradavek. Kousnula jsem se do rtu „Nemáš už hlad?" zeptala se mě blondýna.

„N...ne... ah..." vyšel ze mě tichý sten.

„Ty jsi ale citlivá, chtěla bys to snad teď?" to sice řekla, ale potom v rychlosti dala ruce ode mne pryč. Trochu mě to zarazilo, prvně jsem se podívala na ní, než jsem se otočila na dveře, před kterými stála Klára. Začalo mi bušit srdce, snad nás neviděla. Nervózně jsem ženě zamávala a naznačila ji, ať vstoupí.

„Ahoj, nečekala jsem, že mě navštívíš v práci..." podívala jsem se na mobil. Byla teprve jedna hodina odpoledne „nemáš být náhodou taky v práci?"

„Mám dneska volno, tak jsem si řekla, že tě navštívím..." zněla docela chladně. Podívala se na Sáru „Co ta tu dělá?"

Polknula jsem, než Sára udělala pár kroků pryč ode mne „Teď když je tu Klára, tak jistě nebudeš potřebovat moji společnost, Jack," usmála se blondýna „tak já půjdu na hotel a udělám si něco do práce. Kdybys mě potřebovala, víš, kde mě máš hledat..." mrknula na mě.

„Cože?" žena poklidně šla ke dveřím „Sáro! Počkat!" vždyť jsi mě donutila si na sebe vzít to ponižující spodní prádlo, to si jen tak odejdeš?! Rychle jsem vzala první věc po ruce, což byly kapesníky, a hodila jsem je po ní. Vyhnula se jim a poklidně odešla.

Otočila jsem hlavu na Kláru a pokusila se ze sebe dostat co nejlepší úsměv „Takže, jak se máš?"

Kamarádka nevypadala příliš přesvědčeně, překřížila ruce na prsou a popozvedla obočí „Co to děláš, Jack?" nechápala jsem ji, čehož si všimla, takže svůj dotaz rozvedla „Copak nevidíš, že si s tebou zase dělá, co chce?"

„No..." nemohla jsme to popřít. Vydechla jsem „Není to nic závazného, vím, co dělám..." bylo jediné, co jsem mohla říct.

„Aby se nestalo to, co na střední škole..." chytila mě za mikinu, kterou mi blondýna dala „Jack, neber mi to za zlé, jen mám o tebe strach... nechci, abys byla zase raněna..."

Pousmála jsem se „Já to chápu, ale fakt se nemusíš bát..." položila jsem dívce dlaně na ruce „mám docela hlad, co takhle si zajít na oběd? Měla bych teď mít obědovou pauzu," pokusila jsem se změnit téma.

„Dobře..." opětovala mi úsměv a pustila mě „na co půjdeme?" otočila se ke mně zády.

„Na co máš chuť," spolu jsme šly nakonec na nudle. Kamarádka mi dělala společnost až do konce směny a poté mě doprovodila domů. Díky ní se mi dokonce podařilo přestat myslet na spodní prádlo od Sáry, na které jsem si vzpomněla, až když jsem se svlékala ve svém pokoji. Zamračila jsem se a okamžitě jsem to ze sebe stáhla, abych se převlékla do svého normálního prádla. Sára utekla, aniž by mi dopřála moji slíbenou odměnu... rychle jsem zavrtěla hlavou, na co to proboha myslím.

Náhle mizavibroval mobil, vzala jsem si ho a všimla jsem si, že mi přišla SMSkaz neznámého čísla „Zítra si vezmi to stejné spodní prádlo."