9. kapitola

544 19 2
                                        

Seděla jsem za pultem a v klidu si četla knihu, věděla jsem, že bych to neměla dělat, jenže kdo mě měl zastavit? Šéf? Zaslechla jsem zvonek, rychle jsem zvedla hlavu „Dobrý den..." pozdravila jsem, ale ve dveřích jsem viděla Sáru. Vydechla jsem, s úsměvem jsem se opřela o ruku „Čemu vděčím za tvoji návštěvu?"

Blondýna se zasmála „Je tady jistá prodavačka, se kterou jdu dneska na večeři..."

„Oh vážně? Tak to jste tady asi špatně. Tady pracuju jenom já, možná jste si spletla obchod... vedle je cukrářství s mladou prodavačkou, tak nejspíš myslíte ji..." vrátila jsem se ke svojí knize předstírajíc, že je to skutečně zcela cizí osoba, která se ztratila.

Žena ke mně udělala pár kroků „Ah Jack. Není krásnější ženy, než jsi ty..." s těmito slovy mě chytila za pramen vlasů.

Dívčina slova mě zarazila, rychle jsem zvedla hlavu „Co to plácáš za nesmysly, Sáro..."

„Tak půjdeš se mnou na tu večeři? Myslím, že za chvíli zavíráš..." podívala jsem se na hodiny.

Nedošlo mi, že už byl večer, pousmála jsem se a přikývla jsem „Když mě zveš..." založila jsem si knihu „chvilku počkej a můžeme jít..." rychle jsem si připravila věci, než jsem se zarazila. Dělám snad zase to, co mi žena přikázala? Ne, tentokrát mě zve na večeři, to je zcela dobrovolné... a třeba mě pozve na něco dobrého. Rychle jsem zavrtěla hlavou s klíči v ruce „Kam mě vezmeš?" zeptala jsem se jí.

„To je překvapení," usmála se.

„Nevrátila ses sem nedávno?" pronesla jsem v průběhu zamykání.

„No není to tak, že by se to tu příliš změnilo..." chytila mě za ruku a vedla mě na místo, které měla na mysli. Přišla jsem si opět jako středoškolačka bláznivě zamilovaná do blondýny, nebo jsem ji možná nikdy nepřestala milovat. Tentokrát mezi námi bylo ticho, příjemné ticho „Už jsme tady," náhle ho přerušila Sára. Nedošlo mi, že to uteklo tak rychle...

Zvedla jsem hlavu, abych mohla vidět docela luxusní restauraci. Pohlédla jsem na své oblečení „Nevím, jestli jsem vhodně oblečená..." pošeptala jsem.

„Nesmysl, jsi nádherná a to stačí..."

Popozvedla jsem obočí, to sice říkala, ale sama na sobě měla oblek. Chytila jsem dívku kolem paže snažíc se působit co nejroztomileji „A nemůžeme jít jinam? Sem mě můžeš pozvat jindy, kdy budu dostatečně připravená... prosím..." v hlavě jsem se cítila zahanbeně, ale věděla jsem, že by to bylo horší, kdybych tam seděla ve svém obyčejném oblečení „Co takhle jít do restaurace, kde jsme se seznámily? Nebylo by to krásné?"

„No dobře, ale budeš mi to muset vynahradit..." trochu se mi ulevilo, i když jsem nevěděla, co měla být ta její náhrada „Chceš jít teda tam, kde jsme poprvé jedly společně? Mám zavolat Míše, ať přijde za námi i s Klárou?"

„No..." byla jsem si jistá, že Klára Sáru nenávidí a hlavně, že by vyšilovala, kdyby mě viděla s ní „nechceš být se mnou sama?" usmála jsem se.

„Nejsi nějaká rozmazlená?" ušklíbla se žena.

„Neříkala jsem ti, že se budeš muset snažit, protože tě nemusím poslouchat?" vrátila jsem jí to. Blondýna se tomu pouze zasmála a tentokrát se mnou skutečně zamířila do italské restaurace, kde jsme spolu jedly poprvé. V zápalu nostalgie jsem si dokonce objednala totéž, co minule „Co jsi dělala, když jsme se neviděli?" zeptala jsem se Sáry, když jsme čekali na jídlo.

„Nic zvláštního..." odpověděla překvapivě docela chladně.

„Já... že jsem se ti nemohl ani dovolat, prostě jako bys najednou přestala existovat a teď... teď ses objevila a..." trochu jsem sklopila hlavu, ale blondýnin pohled překvapivě vypadal čím dál mrazivěji. Naštěstí mě zachránila servírka, která nám donesla jídlo. Rychle jsem se do toho pustila „Je to stejně dobrý jako posledně..." zasmála jsem se „Chceš sousto?"

Sára se, díky bohu, usmála „Dobře," dala jsem ji teda sousto a ona mi pak nabídla na ochutnání její jídlo. Po celou dobu naší večeře už jsem téma jejího zmizení nezmiňovala a radši jsem se zaměřila na nostalgii, protože to ji zjevně nevadilo. Večeři za mě zaplatila žena, s čímž jsem neměla žádný problém, i když jsem si už vydělávala „Půjdeš teď se mnou do hotelu?" zeptala se mě blondýna. Vlastně to znělo spíš jako spíš jako příkaz, ale nebránila jsem se tomu.

Cesta tam byla překvapivě klidná, ale jakmile se za námi zavřely dveře od jejího pokoje, tak se naše rty vášnivě střetly. Začaly jsme se líbat, Sára mi po chvíli také strčila jazyk do pusy. Dala jsem ruce kolem jejích ramen vychutnávajíc si to, ale chtěla jsem víc. Blondýna ode mne odtáhla hlavu s úšklebkem „Svlékni mě..."

Přikývla jsem. Prvně jsem jí sundala sako, pak jsem se rychle pustila do košile, kterou jsem ale rozepínala docela pomalu, abych si mohla postupně vychutnávat její nahé tělo. Skutečně byla stejně nádherná jako předtím... objala jsem ženu a rozepnula jsem jí podprsenku. Přemáhala jsem se, abych po ní neskočila a nezačala ji líbat její prsa. Kouknula jsem ji na kalhoty „Úplně celou..." připomněla mi poklidně žena. Kleknula jsem si k Sáře a prvně jsem jí rozepnula kalhoty, než jsem jí je pomalu sundala, pak jsem ji stáhnula i kalhotky. Myslela jsem, že budu slintat, už jsem spala i s jinýma holkami, ale žádná nebyla tak nádherná jako blondýna přede mnou. Žena se ušklíbnula a šla ke své posteli, zatímco já zůstala na kolenou na stejném místě „Sice jsi říkala, že mě nemusíš poslouchat..." roztáhla nohy „ale stejně si pořád tak poslušná jako předtím..." dala mi její rozkrok na obdiv „i když je pravda, že působíš mnohem hladověji..."

„Hladověji?" uznávám, měla pravdu, jen jsem si to v tu chvíli nechtěla přiznat.

Sára se začala škádlit, trochu jsem se k ní šoupnula, ale ona mě zastavila „Zůstaň na místě... a koukej se na mě těma svýma hladovýma očima..." pronesla mezi steny.

„Sáro..." zaskučela jsem. Cítila jsem, jak začínám vlhnout už jen z tohohle pohledu.

Moje ruka pomalu zamířila do mých kalhot, ale opět jsem byla zastavena „Opovaž se..." kousnula jsem se do rtu. Měla jsem chuť začít nadávat, jenže nakonec mě uvolnila a dala mi další tentokrát vyhovující rozkaz „Dobře, myslím, že už to stačilo. Pojď sem a dodělej mě..." ušklíbnula se. Rychle jsem k ní došla po čtyřech a začala jsem ji dole olizovat, byla tak sladká. Sára mě chytila za hlavu a přitiskla mě k sobě, což mi příliš nevadilo. Chtěla jsem si ji pořádně vychutnat, chtěla jsem ji udělat co nejlépe... její sténání začalo být hlasitější a její stisk mnohem pevnější. Pak mě chytila za vlasy a donutila mě od ní odtáhnout hlavu „Stačí..." hluboce oddychovala. Hleděla jsem ji přímo do očí, už mě pustila, ale já zůstala stejně.

„Spokojená?" pousmála jsem se.

„Ne tak docela..." zarazilo mě to. Pootevřela jsem pusu, dívka mě chytila za tváře a palcem mi otřela rty. Vstala jsem a přiblížila jsem k ní hlavu, na což jsme se začaly opět líbat. Během toho se mi dostala rukou do kalhot „musím tě přeci odměnit..." pošeptala „protože ses na to zjevně také těšila..." pohladila mě po mém vlhkém rozkroku „ale nebudeme to prodlužovat tentokrát, že?"

Dala jsme ruce kolem Sářiných ramen „Ano, těšila jsem se na to..." přiznala jsem ji. Vážně jsem kolem ní ztratila všechny zábrany. Žena se ušklíbnula a pronikla do mě prsty, rychle jsem opět začala líbat blondýnu. Když jsem se blížila vrcholu, tak jsem od ní odtáhla hlavu hlasitě sténajíc, jenže Sára mě znova ústy zachytila. Zavřela jsem oči cítíc, jak se blížím vrcholu, zadřela jsem prsty do jejích ramen a udělala se.

Žena mě kousnula do spodního rtu, než jsem od ní konečně odvrátila hlavu, abych mohla konečně nabrat dech „Teď už jsem spokojená..." pošeptala mi do ucha, které mi olíznula „co takhle si tady ještě poležet?"

Podívala jsem se na její nahé tělo a nakonec jsem přikývnula „Když zůstaneš takhle..." ušklíbnula jsem očekávajíc, že mě pošle domů, ale ona si nakonec lehnula.

„Nechceš se taky vysvléknout? Není tohle nepohodlné?" zeptala se mě a ukázala na moje rifle.

Její slova mě zarazila, chtěla jsem ji odmítnout, ale nakonec jsem se rozhodla si sundat kalhoty „ale víc toho nesundám..."

„V klidu spi Jack..." poklidně pronesla Sára a dala mi pusu na temeno hlavy, pak ještě něco zamumlala, čemuž jsem ale už nemohla rozumět.



Její paníPříběhy, které tě pohltí. Začni objevovat