Její paní

22. kapitola

Díky péči mé přítelkyně jsem se velmi brzy uzdravila. Sára toho okamžitě využila, chtěla se mnou být v soukromí a chtěla si mě užít, v čemž jsem ji nebránila. Naopak jsem se na to sama těšila.

Blondýna za námi zavřela dveře od jejího pokoje. Podívala jsme se sobě do očí, obě jsme myslely na totéž. Žena mi přiložila jednu ruku na tvář a druhá na bok, aby mě k sobě ještě blíže přitiskla. Usmála jsem se, následně jsem ji políbila. Blondýna mi prohrábla vlasy, když jsme přestaly, tak se pousmála a pošeptala „Půjdeme do postele?"

„Určitě..." s těmito slovy jsem ji chytila za ruku a dovedla k velké posteli, kam jsem ji posadila „Miluju tě... co ty?" sedla jsem si na její klín a dala jsem ruce kolem jejích ramen.

Přítelkyni se na tváři vytvořil velký úsměv „Taky tě miluju..." její slova mě uspokojovala. Opět jsme se začaly líbat a Sára mi pomalu zajela rukama pod tričko hladíc mi boky. Jakmile se naše rty odrhly, tak toho využila a sundala mi tričko. Tiše se zasmála a dala mi pusu na krk, na klíční kost a na hruď, než mi rovněž sundala podprsenku. Chvilku mě pouze pozorovala, než mě opět políbila. Tiše jsem se zasmála, ale pak mi začala mačkat prsa a hrát si s mými bradavkami.

Vyšel ze mě tichý sten „Sáro... ty taky..." chytila jsem ji za halenku, kterou měla na sobě.

Blondýna zabořila tvář do mého ramene a nadechla se, než mě chytila za boky a jedním pohybem mě položila na postel. Pak si stoupnula a začala si přede mnou vysvlékat oblečení, jak vršek, tak i spodek „Spokojená?" ušklíbnula se.

„Jsi nádherná," zareagovala jsem s kývnutím.

Sára se usmála a stáhnula mi kalhoty i s kalhotkami „Ty taky..." pošeptala mi do ucha a začala se se mnou opět líbat. Do úst mi pronikl její jazyk, který si hrál s mým.

Přítelkyně zvedla hlavu a zamířila ke mně dolů, nejspíše mě chtěla dělat ústy. Rychle jsem ji zastavila a chytila jsem ji za paže „Chci, abys mě dělala prsty a u toho mě líbala..." pohlédla jsem ji vážně do očí.

„Tvé přání je mi rozkazem..." usmála se a opět pokračovala v líbání, zatímco její ruka mě pomalu začala škádlit mezi nohami. Na nic však nechvátala, rovněž byla velmi něžná. Pomalu do mě pronikla prsty. Uprostřed polibku ze mě vyšel sten, odvrátila jsem od ženy na chvilku hlavu, abych popadla dech „Teprve začínáme..." s těmito slovy pokračovala pohyby mnohem rychleji. Melodicky jsem ji dávala najevo, jak se mi to líbí. Na přítelčiných rtech se vytvořil úšklebek, než mě jimi umlčila. Opět jsme se začaly líbat, Sára si se mnou s volnou rukou propletla prsty. Obě jsme cítily, že se blížím vrcholu, čehož žena využila a přidala na tempu. Zavřela jsem oči a udělala jsem se, přitom jsem kousnula přítelkyni do rtu.

Sára ze mě vyndala prsty a nechala mě je olíznout. Dala jsem přítelkyni letmou pusu „Omlouvám se za ten ret..." pošeptala jsem.

„To nic," zasmála se a prohrábla mi vlasy „spokojená?"

Přikývnula jsem „Velmi..." blondýna si lehnula vedle mě. Pomalu jsem se k ní přiblížila a položila jsem hlavu na její nahou hruď „Děkuju, potřebovala jsem to..."

„Bylo to z tebe poznat," tiše se zasmála a dala ruku kolem mého boku, aby mě k sobě mohla přitisknout ještě blíž.

Rozbušilo se mi srdce, ale poté jsem si na něco vzpomnělo „Sáro, teď... když jsi moje přítelkyně, mohla bys... mohla bys mi konečně říct, proč jsi tehdy zmizela?!" zvedla jsem hlavu a pohlédla jsem jí vážně do očí. Sára vydechla a odvrátila ode mě tvář neschopna mi čelit. Její čelist se pevně stiskla, rozhodně nebyla připravena mi to ještě říct. Přesunula jsem se tak, že jsem na ni ležela a naše těla se dotýkala „Myslím, že si to zasloužím vědět..." dala jsem jí pusu na nos „nebo snad ne?"

„Ano..." zareagovala tiše a chytila mi boky „zasloužíš... jsi moje přítelkyně..." vydechla „ale slib mi, že se kvůli tomu se mnou nebudeš chtít rozejít?"

„Sáro? To je směšné!" dala jsem ji letmou pusu „Já tě přeci miluju, jak bych se s tebou mohla jen tak rozejít bez boje..."

Její stisk byl ještě pevnější, začínala zarývat prsty do kůže tak, že to trochu bolelo. Nechápala jsem, jak ji to mohlo až tak děsit, ale zároveň jsem byla trpělivá, takže jsem na ni pouze hleděla a vyčkávala „No... moji rodiče..." přikývnula jsem, přitom jsem ji pohladila po tváři ignorujíc veškerou bolest z jejího sevření „nejsou nadšení z toho, že... že mě přitahují holky..." pohlédla mi do očí, než opět uhnula. Pohladila jsem dívku po tváři a nadále ji beze slova poslouchala „Rodiče ale nebyli často doma, takže to nebyl problém. Prostě když jsem byla s holkami, tak jsem si dávala pozor a ani jsem je nebrala k sobě domů..." tato slova mě zarazila.

„Nebrala k sobě domů? Znamená to...?"

Přítelkyně přikývnula „Jenom tebe a Míšu jsem vzala k sobě domů..." pokusila jsem se zadržet úsměv a nadále jsem poslouchala svoji přítelkyni, která si však mého výrazu všimnula. Tiše se zasmála a chytila mě za líci „Už tehdy jsem si tě vážila více, než ostatních..." pošeptala.

„Takhle se mě snažíš usmířit, abys mi nemusela říct zbytek, že jo?" zeptala jsem se jí s úšklebkem.

Sára vydechla a přesunula ruku na zadní stranu mojí hlavy a přitiskla mě pevně k sobě. Zarazilo mě to, ale poslouchala jsem „Když tě máma tehdy viděla, tak nastala velká hádka a nakonec povedlo... povedlo se mi vymyslet kompromis," její slova mě dost překvapila, ale nedávala jsem to najevo, opět nějakou dobu mlčela, než mi to konečně osvětila „rodiče po mě chtěli, abych se s tebou přestala stýkat a abych se s nimi odstěhovala do Ameriky, kde nade mnou budou mít dohled... Tak jsem řekla, že to udělám jenom, když zaplatí všechny vaše dluhy..."

„Oh..." takže jsem měla pravdu. Nikdo nám neřekl, kdo je zaplatil, ale já věděla, že za tím stojí Sára.

„Omlouvám se... kdybych věděla, co ti to udělá. Ani jsem ti nemohla napsat a jediný informace, které jsem o tobě získávala, byly od Míši..." bolest začínala být neúnosná „ale celou dobu jsem plánovala, že se za tebou vrátím a..."

Už jsem to neudržela a vyjíkla jsem, čímž jsem přerušila její další slova, okamžitě mě pustila „Sáro... to bolí..." chytila jsem si svoje nebohá záda. Žena pode mnou vypadala zaraženě, tak jsem se k ní natáhnula a políbila jsem ji „netvař se takhle, já jsem ráda, že jsi mi to řekla..." usmála jsem se.

„Jo?" natáhla ke mně ruku, než zavrtěla hlavou „To jsem do tebe až tak zarývala prsty?"

Přikývnula jsem, ale stejně jsem si na ni znova lehnula „Ale to nevadí, protože já jsem šťastná, že jsi mi to řekla," usmála jsem se vesele „nechápu, proč ses tak styděla... je to od tebe náhodou šlechetné. A nejlepší na tom je, že ses stejně vrátila pro mě..." políbila jsem ji „ale co teď ty a tvoji rodiče?"

Sára se ušklíbnula a dala mi pramen vlasů za ucho „Už mi je dvacet šest, našetřila jsem si už docela dost peněž, ale také jsem si tu začala hledat něco jiného..." políbila mi nos s drobným úsměvem „já chci být s tebou a budu za tebe bojovat. Rozhodla jsem se tak už před lety..."

„Jsi si jistá, že jsi drak a ne rytíř?" zasmála jsem se a pevně jsem objala svoji přítelkyni, svého draka.