Luna byla na světě již velmi dlouho. Za tu dobu se její život několikrát změnil, občas k horšímu, občas k lepšímu.
A tentokrát ji to čekalo znovu.
Jen nevěděla, zda je to dobré, či špatné.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
„Buď mými křídly."
~•^•♡︎•🌑•♡︎•^•~
Už od rána měla velmi nepříjemný pocit.
To co viděla. To město skončí v plamenech. Bylo jí jich tolik líto. Ale nemohla měnit budoucnost. Jediné co mohla bylo varovat Barda.
Ale budoucnost se musela naplnit.
Skupině trpaslíků, Luně a hobitovi bylo dáno, co se jim slíbilo. Dostali loď, nějaké zbraně, zásoby a nové oblečení. A samozřejmě byli lidem z jezerního města vděční, ovšem Luna věděla, že starosta to dělá kvůli chamtivosti a touze po penězích.
Ráno se sešla většina města v přístavu a trpaslíci procházeli hrdě davem a mířili k jejich lodi.
„Víte, že jeden schází. Kde je Bofur?" Zeptal se Balin. „Jestli tu není, jedeme bez něj." Řekl Thorin. „Budeme muset. Máme-li dveře najít do soumraku, nemůžeme riskovat další zdržení." Dodal.
Luna na něj chvíli koukala.
Nevěděla zda je to rozumné. Jistě, nemohli déle čekat, ale pokud zůstane ve městě... nevěděla, co se s ním stane. Mohl se zranit, mohl v plamenech zahynout.
Kili už chtěl nastoupit, ale Thorin ho okamžitě zastavil.
„Ty ne. Musíme spěchat, zdržoval bys nás." Řekl Thorin a dál skládal zbraně do lodi. Kili se na chvíli zarazil, než se usmál. „Nic mi není, pojedu s vámi." Řekl Kili odhodlaně.
Luna na něj koukala. Byl tak bledý, pytle pod očima. Nebyl v kondici, aby mohl jít s nimi. Potácel se, kulhal. Obávala se toho, co se mu stane, pokud nebude mít dostatečnou lékařskou péči. Skřetí šípy... napouštěli je jedy. A většinou smrtelnými.
„Ty ne."
Kili se přestal usmívat, když zjistil, že to jeho strýc myslí vážně. „Musím tam být až se dveře otevřou, až uvidíme síně našich otců, Thorine." Namítal Kili a nechtěl zůstat pozadu, nemohl.
„Kili, zůstaň tady. Odpočívej. Přijedeš, až se uzdravíš." Řekl Thorin tentokrát konejšivě a pokračoval v přípravě.
„Zůstanu s tím mládencem. Starat se o raněné je má povinnost." Přihlásil se Oin a přidal se ke Kilimu.
„Strýci. Vyrůstali jsme s pověstmi o hoře. Tys nám je vyprávěl." Namítal také Fili a nepřál si, aby jeho bratr zůstal pozadu. Jak by mohl zůstat. „Nemůžeš ho o to připravit." Dodal.
„Fili." Ozval se Kili. „Ponesu ho, když bude třeba." Pokračoval Fili a přehlížel svého bratra. „Jednoho dne budeš král ty a pochopíš. Nemohu ohrozit osud výpravy kvůli jednomu trpaslíkovi. I když je z mé rodiny." Řekl Thorin.
