"Hotel"/STEIN27

6.

Bella
Seděla jsem na dece při poli plném slunečnic, noční vzduch mi chladil tvář a hvězdy nade mnou se zdály blíž než kdy dřív. Petr seděl vedle mě, a tiše pozoroval hvězdy nad námi. 

"Jak jsi tohle místo objevil?" zeptala jsem se. 

"Chodím sem když se citím špatně," odpověděl.

Překvapilo mě, že to řekl tak otevřeně. Jeho hlas byl klidný, ale v podtextu byla jakási bolest, kterou jsem nedokázala úplně pochopit. 

"A proč?" zeptala jsem se opatrně. 

"Každý má někdy pocit, že mu nikdo nerozumí," pokrčil rameny. "Tohle místo mi dávalo klid. Bylo jen moje." 

Znovu se odmlčel, jako by litoval, že toho řekl moc. Ale já chtěla vědět víc. Cítila jsem, že pod jeho klidným zevnějškem se skrývá něco hlubšího. 

"A pořád utíkáš sem?" zeptala jsem se tiše. 

Chvíli nic neříkal. Pak se ke mně otočil a jeho modré oči se vpíjely do mých. "Možná. Ale teď mám pocit, že nemám kam." 

Ta slova se mě dotkla víc, než jsem čekala. Možná proto, že jsem se cítila podobně. Dva lidi, ztracení ve světě, který se na chvíli zastavil. 

"Petře," začala jsem, ale zarazila jsem se. Nevím, co jsem chtěla říct. 

"Řekni mi něco o sobě," vyzval mě. 

Zasmála jsem se. "Není toho moc, co by stálo za zmínku." 

"To si nemyslím," řekl pevně. 

Vzdychla jsem a rozhodla se být upřímná. "Dobře. Mám devatenáct, nedávno jsem dodělala střední a pořád hledám, co vlastně v životě chci." 

Přikývl, jako by to chápal. "A co tě baví?" 

"Ráda kreslím," odpověděla jsem. "Ale nikdy jsem neměla odvahu to brát vážně. Asi se bojím, že bych selhala." 

Usmál se. "Víš, že největší chyby děláme, když se bojíme zkoušet?" 

Podívala jsem se na něj. "To říká ten, kdo utíká, když věci nejdou podle plánu?" 

Zasmál se. "Dotkls mě na správném místě." 

Jeho smích mě zahřál u srdce. A tehdy mi došlo, že Petr není jen obyčejný kluk. Bylo v něm něco zvláštniho, což bylo divný.

"A co ty?" zeptala jsem se. "Co vlastně chceš?" 

Podíval se na mě, jako by tu otázku nečekal. "Já?" Zaváhal. "Možná jen najít někoho, kdo mě pochopí." 

A já měla pocit, že tahle noc se stává něčím víc..