"Hotel"/STEIN27

19.

Petr
Z Belliných slov mi zůstal hluboko v hrudi zvláštní pocit. Byla připravená stát po mém boku, i když to pro ni nebylo snadné. Ale já jsem se teď musel rozhodnout, jak to celé zvládneme.

Dny plynuly rychle. Bella zůstávala často u mě, ale náš čas byl omezený. Každy deň jsem byl ve štúdiu od ráda do večera. Bella to zvládala lépe, než bych čekal, ale bylo vidět, že ji to vyčerpává. 

Jednou večer, po dalším nekonečném dni plném práce, jsem se vrátil domů a našel Bellu sedět na gauči, s její oblíbenou knihou na klíně. Vypadala klidně, ale její oči, které mě vždycky tak okouzlovaly, byly zastřené smutkem. 

"Jak jsi se měla?" zeptal jsem se a posadil se vedle ní. 

"Byl to v pohodě den," odpověděla s úsměvem, který nevypadal úplně přesvědčivě. 

"Bello," začal jsem, a ona ke mně vzhlédla. "Vím, že poslední dobou nejsem moc tady. Ale to neznamená, že na tebe nemyslím. Chci, abys věděla, že pro mě jsi moc duležitá. Jen... tohle všechno je prostě chaos." 

Její pohled změkl. "Já vím, Petře. Snažím se to chápat. Ale někdy mám pocit, že jsem jen součástí toho chaosu, ne tvýho života." 

"Nejsi chaos," odpověděl jsem a sevřel její ruce. "Jsi jediná věc, která mi v životě dává smysl." 

---

Bella
Petr mě vždycky dokázal přesvědčit, že to, co mezi námi je, má smysl. Ale někdy jsem se sama sebe ptala, jestli to všechno zvládnu. Jeho život byl tak odlišný od toho mého. Zatímco on se potýkal s nekonečnými koncerty, fanoušky, já jsem si jen přála klidné chvíle s ním. 

Ten večer mě však jeho slova uklidnila. Viděla jsem, že se snaží. A to bylo něco, co mě udržovalo ve víře, že to zvládneme. 

"Víš, co bych teď chtěla?" zeptala jsem se a naklonila hlavu. 

"Co?" odpověděl zvědavě. 

"Chci tě vidět ve studiu," řekla jsem. 

Zarazil se. "Ve studiu? Myslíš při nahrávání?" 

Přikývla jsem. "Ano. Chci vidět tu část tvého života, kterou neznám." 

---

Petr 
Její žádost mě překvapila. Nikdy mě nenapadlo, že by Bella chtěla být součástí tohohle světa. Věděl jsem, že můj život není jednoduchý, a někdy jsem měl pocit, že bych ji měl chránit před vším, co s tím bylo spojené. Ale její odhodlání mě dostalo. 

"Tak jo," řekl jsem nakonec. "Ale varuju tě, že to není tak fascinující, jak si možná myslíš." 

Usmála se. "To nech na mně." 

---

Bella 
Když jsme další den dorazili do studia, byla jsem ohromená. Místnost byla plná techniky, mikrofonů a obrovských reproduktorů. Petr si okamžitě nasadil sluchátka a začal nahrávať posničku . Bylo fascinující sledovat ho v jeho světě. 

"Chceš vidět, jak se to dělá?" zeptal se mě. 

Přikývla jsem a sledovala, jak mi ukazuje mixážní pult, vysvětluje, jak skládá texty, a dokonce mi pustil některé ze svých rozpracovaných písní. Bylo to, jako bych konečně viděla kousek jeho duše, který byl doteď schovaný. 

"Tohle je úžasný," řekla jsem tiše, když se posadil vedle mě. 

"Není to tak dokonalý, jak to možná vypadá," odpověděl s úsměvem. 

"Ne," přikývla jsem. "Ale je to tvoje. A to je pro mě důležitý." 

Podíval se na mě s pohledem, který mě donutil cítit, že jsem udělala správně, když jsem se rozhodla být součástí jeho světa, i když to znamenalo výzvy. 

---