27.

2 1 0
                                    

Bella
Další dny byly zvláštní. Po dlouhé době jsem měla pocit, že všechno do sebe zapadá. Petr byl klidnější, usmíval se častěji, a i když občas vypadal zamyšleně, věděla jsem, že mě konečně nechává nahlédnout do svého světa. 

Jednoho rána mě probudil vůně jídla. Otevřela jsem oči a viděla Petra, jak v kuchyni připravuje snídani. 

"Ty vaříš?" zeptala jsem se překvapeně, když jsem přišla k němu. 

"Vařím," odpověděl s úsměvem. "Nechci, aby sis myslela, že jsem úplně k ničemu." 

"To bych si nikdy nemyslela," řekla jsem a políbila ho na tvář. 

---

Petr
Bella se stala součástí mého každodenního života, aniž bych si to pořádně uvědomil. Seděli jsme spolu ve studiu, kde mi pomáhala vybírat fotky pro nový projekt, a já si uvědomil, že bez ní už by to nebylo ono. 

"Co myslíš na tuhle?" ukázala na fotku, kde jsem byl s kytarou v ruce, obklopen světly koncertu. 

"Je dobrá," řekl jsem. "Ale co tahle?" ukázal jsem na fotku, kde jsem stál na pódiu a zíral do davu. 

"Je moc temná," zamračila se. 

"Temná může být dobrá," odpověděl jsem. 

"Jenže to nejsi ty," řekla klidně a podívala se mi do očí. 

Na chvíli jsem nevěděl, co říct. Nikdo mě neznal tak jako ona. 

---

Bella
Později toho večera, když jsme seděli na střeše jeho domu, obklopeni blikajícími světly města, jsem si uvědomila, jak moc mi na něm záleží. 

"Peťo?, co bude dál?" zeptala jsem se. 

"Co tím myslíš?" 

"Ty a já. Tvůj život, tvoje hudba, tvoje minulost... Kam zapadám já?" 

Podíval se na mě, jeho modré oči zářily. "Ty nejsi něco, co zapadá. Ty jsi důvod, proč chci všechno ostatní změnit." 

Byla jsem dojatá jeho upřímností, ale zároveň jsem cítila, že si pořád něco nechává pro sebe. 

"Víš, že to nebude vždycky jednoduché," řekla jsem. 

"Nic, co za to stojí, není jednoduché," odpověděl. 

---

Petr
S Bellou po boku jsem začal plánovat svůj nový projekt novou hudbu. Byla inspirovaný ní – její odvahou, její vírou ve mě, její krásou. Věděl jsem, že jsem na začátku nové kapitoly svého života. 

Ale zároveň jsem cítil, že staré démony není tak snadné pohřbít. Pavla jsem sice zvládl, ale zůstávali další lidé, kteří by mohli chtít rozvířit vodu. A já jsem byl připravený bojovat. 

Jenže tentokrát jsem věděl, že v tom nejsem sám..

---

"Hotel"/STEIN27 Kde žijí příběhy. Začni objevovat