23.

4 1 0
                                    

Bella
Ráno mě probudil zvuk cinkání šálků z kuchyně. Ležela jsem na pohovce, přikrytá jeho mikinou, a všechno, co se stalo minulou noc, mi připadalo jako sen. Ale když jsem zvedla hlavu, viděla jsem Petra, jak si s úsměvem chystá kávu. 

"Dobré ráno, princezno," pozdravil mě. 

"Dobré," zamumlala jsem ospale. "Ty už jsi vzhůru?" 

"Nemohl jsem spát. Ale ty jsi vypadala tak spokojeně, že jsem tě nechtěl budit," řekl a podal mi šálek horké kávy. 

"Jsi hrozně pozorný," poznamenala jsem. 

"Nebo jsem jen chtěl klid, než se probudíš," škádlil mě s úsměvem. 

Přišlo mi to všechno dokonalé – tenhle moment, jeho přítomnost, naše vzájemná blízkost. Ale někde v koutku mysli jsem stále cítila, že se něco blíží. Něco, co by mohlo zničit to, co jsme spolu vybudovali. 

---

Petr
Zrovna jsem se chystal říct Belle, že bychom si mohli udělat volný den, když mi znovu zavibroval telefon. Tentokrát to nebyla Maria, ale zpráva od jednoho z mých kamarádu – Sofiana.

SofianMedmedj
"Hej, brácho, mám pro tebe něco, co tě bude zajímat. Ale nevím, jestli se ti to bude líbit."

Rychle jsem odpověděl:

27Wolfenstein
"O co jde?"

SofianMedmedj
"Setkáme se večer, řeknu ti to osobně."

Bella si všimla mého výrazu. "Co se děje?" zeptala se. 

"Nic vážného," zalhal jsem. "Jen jeden kamarád. Potřebuje se sejít." 

"Další problémy?" pousmála se, ale v jejím hlase byla obava. 

"Ne, jen něco, co musím vyřešit." 

---

Bella
Petrovo tajemné chování mě znepokojovalo. Snažila jsem se být trpělivá, ale někdy jsem měla pocit, že mě do svých starostí nepouští. Ať už to bylo cokoliv, věděla jsem, že to souvisí s jeho minulostí. 

Když večer odešel, zůstala jsem sama v jeho bytě. Ticho bylo téměř nesnesitelné. Nemohla jsem se zbavit myšlenky, že se děje něco, co by mohlo změnit všechno, co mezi námi je. 

---

Petr
Sešel jsem se Sofim v jednom z barů. Bylo to místo, kde jsem trávil hodně času předtím, než jsem se stal známým. Soči seděl v rohu, vypadal nervózně. 

"Kámo, co máš na srdci?" zeptal jsem se, když jsem si sedl naproti němu. 

"Podívej," začal a hodil na stůl nějaké papíry. "Tohle koluje po internetu. Někdo na tebe hrabe špínu." 

Vzhlédl jsem a viděl fotky a články, které spojovaly mě a Máriu s nějakými starými skandály. Věci, které jsem dávno pohřbil, ale teď se znovu objevily na povrchu. 

"Kdo za tím je?" 

"Nemám tušení. Ale myslím, že někdo chce, aby ses potopil." 

---

Bella
Když se Petr vrátil, vypadal rozzlobeně, ale nechtěl mi nic říct. Jen mě pevně objal, jako by mě chtěl ochránit před celým světem. 

"Stalo se něco?" zeptala jsem se jemně. 

"Ne, princezno. Všechno je v pohodě," odpověděl, ale já věděla, že mi neříká celou pravdu. 

Ačkoliv jsem chtěla, aby mi věřil, rozhodla jsem se netlačit na něj. Ale v hloubi duše jsem věděla, že jeho minulost je něco, co budeme muset společně čelit. 

---

"Hotel"/STEIN27 Kde žijí příběhy. Začni objevovat