18

5 1 0
                                    

Petr
Bella na mě hleděla, čekala odpověď, která by uklidnila její obavy. Jenže já měl v hlavě zmatek. Telefonát s mým D-kopom byl jako studená sprcha, připomínající realitu, ze které jsem chtěl aspoň na chvíli utéct. "Je to komplikovaný, Bello," řekl jsem tiše, ale upřímně. 

"Komplikovaný? jak komplikovaný?" Její hlas byl jemný, ale pevný. "Peťo, potřebuju vědět, co se děje. Nechci být v tomhle s tebou jen napůl." 

Odvrátil jsem pohled. Věděl jsem, že má pravdu. Pokud chci, aby mi věřila, musím být upřímný. "Je to o jednom z mých vystoupení. Jsou tam problémy s shows a teď mi D-kop říká, že bych měl přidat víc koncertů, abych to vykryl." 

"Víc koncertů?" zopakovala tiše. 

Přikývl jsem. "Jo. Znamená to cestovat víc, být pořád pryč… a mít míň času na cokoliv jinýho." Podíval jsem se na ni, hledaje jakoukoli reakci, která by mi řekla, co si myslí. 

Bella sklopila oči a přejela si prsty po vlasech. "A co chceš dělat?" 

Ta otázka mi bodla přímo do srdce. Co chci? Samozřejmě že chci ji. Ale taky jsem měl kariéru, kterou jsem roky budoval, která mě formovala. A teď se ty dva světy střetly, a já měl pocit, že nemůžu mít obojí. 

"Já nevím," přiznal jsem. "Chci tebe. Chci, aby to fungovalo. Ale nevím, jestli dokážu všechno zvládnout." 

---

Bella
Jeho slova mi rezonovala hlavou. Byla jsem zmatená. Možná i trochu zklamaná, protože jsem si představovala, že jeho odpověď bude jiná. Že mě ujistí, že jsem pro něj dost důležitá. Ale zároveň jsem chápala, že jeho život není jednoduchý. 

"Peťo," začala jsem a jemně mu položila ruku na jeho. "Já vím, že je to pro tebe složité. Nechci, abys musel volit mezi mnou a svojí kariérou. Ale musíme být oba upřímní. Jestli máš pocit, že to nemůže fungovat, tak mi to řekni." 

Podíval se na mě s bolestí v očích. "To neříkej," zašeptal. "Já nechci, aby to skončilo. Jen se bojím, že tě ztratím, protože nebudu dost tady." 

Byla to směs emocí – smutek, touha, nejistota. A já si uvědomila, že musíme najít způsob, jak v tomhle chaosu přežít. 

"Nikdo neříká, že to bude jednoduché," řekla jsem tiše. "Ale jestli to opravdu chceš, můžeme to zvládnout. Já jen potřebuju vědět, že jsi ochotný bojovat." 

---

Petr
Ta její slova mě zasáhla. Bella byla připravená bojovat za to, co mezi námi bylo, i když to nebylo jednoduché. A já si uvědomil, že nemůžu dovolit, aby mě strach z budoucnosti připravil o to, co teď máme. 

"Chci to, Bello," řekl jsem pevně. "Jsem připravený pro to něco udělat." 

Na tváři se jí objevil slabý úsměv. Bylo to, jako bychom si dali nepsaný slib, že i když bude cesta těžká, pokusíme se ji zvládnout spolu. 

"Tak dobře," řekla. "Ale chci od tebe jednu věc." 

Přikývl jsem. "Cokoliv." 

"Buď ke mně vždycky upřímný.. Pokud chceš, abych byla součástí tvýho života, musím vědět, že to není jen na okraji." 

Její slova byla jako výzva. A já věděl, že ji přijmu. 

---

"Hotel"/STEIN27 Kde žijí příběhy. Začni objevovat