Když jsem se konečně vzpamatovala a prach usedl na zem, posadila jsem se na jeden z kufrů sundala si žabky a místo nich si nasadila značkový, černý boty z umělé kožešiny.
- Dobrý den . Uslyšela jsem za sebou a tak se otočila. Za mnou se objevil kluk bylo mu tak patnáct.
- Ahoj, co pro tebe můžu udělat?
- Vy nic já vám mám odnést kufry do vašeho pokoje. Který mohu vzít?
- Jen tyhle dva! ukázala jsem na dva kufry na zemi. Na ten třetí bych si totiž nenechala šáhnout! měla jsem v nich potřebný věci!
------
Co mi ten kluk pomohl s kufry tak jsem se vydala hledat svůj pokoj, ale ještě jsem musela do ředitelny a taky tady mám mít někoho kdo mi poradí co a jak ..... )
Jdu obrovskou a dlouhou chodbou. Na jedné straně neni ani okno a je celá postavená z kamenů ta druhá ....... tam jsou jen kamenné sloupy a pak jen nádherná zahrada. Chodbou šel slyšet každej můj krok od podpatků a co bylo strašně deprimující? na tý chodbě jsem byla sama. Táhla jsem za sebou kufr na kolečkách a prostě šla ..... než jsem uslyšela nějaké rychlé kroky co se ke mě dost rychle blíží tak jsem si řekla, že se toho dotičnýho zeptám, ale než jsem se stihla otočit ležela jsem na zemi.
- Auuu si normální? dneska už to je po druhý co mě někdo shodil a stane se to ještě jednou tak asi budou padat hlavy! začala jsem řvát a bylo dost naštvaná a to jsem se ani nekoukla kdo to byl !!
- Promin, pospíchám a.......... Nestihl doříct větu jak mě uviděl a já na chvíli zatajila dech!
- Ashi? co tu sakra děláš?
- No tak já jsem chodím do školy, ale spíš co tu děláš ty ?
- No tohle je ta škola na kterou mě vzali! řekla jsem když mi pomáhal na nohy!
- Počkat jestli mi řekneš že se jmenuješ Stounová tak já se jdu pověsit !
- Ano jmenuji se Nikol Stounová je mi devatenáct a nastupuju na tuhle školu a jestli mi ty teď řekneš, že ty si ten můj bodigárt tak já jdu do ředitelny! řekla jsem trochu sarkasticky, ale jeho to neodradilo a začal se smát! co je tu k smíchu?
- No prakticky všechno! já si totiž myslel, že si nějaká namyšlená nána a seš to ty! taky jsem si myslel, že tě budu od prví chvíle nesnášet a místo toho jsem se ti chystal večer zavolat!
- Jo to je dost blbá náhoda! řekneš mi kde je ředitelna?
- Ne ! kouknu se na něj nevěřícně a zvednu obočí.
- Já tě tam dovedu. Dodal a mě se tak nějak ulevilo! pomalu jsme se rozešli a on mi jako praví džentlmen chtěl vzít kufr, ale já to zakázala! sice to asi nechápal, ale mě to bylo jedno!
- Hele a neměl si tam na mě náhodou čekat?
- Jo to je další nehoda, tak strašně jsem se na tebe těšil, že jsem usnul a pak mě probudilo rozjest auta.
---------
- ták tady to je! řekl a ukázal a dveře .
- díky! zatukám na dveře a po chvíli se ozve dále!
- Dobrý den jsem Nikol Stounová .
- Ano já vím řekne chlápek středního věku co pořád něco píše a nevěnuje mi pohled. Zavřete a vašeho společníka vemte s sebou. Kouknu se a Ashe a z jeho pohledu vyřazovalo zklamání. Oba jsme se posadily a černé kožené křeslo a poté k nám ředitel konečně zvedl pohled. Tak já jsem ředitel téhle školy( páni to by nás nenapadlo) vím o tobě vše Nikol. Tvůj učitel je velmi známí ve světě a jak vím tak si dětství neměla lehké. Si dobrá jak tvrdí tvůj učitel, ale mi tě vytrénujem k dokonalosti a protože potřebujem vědět teda spíše musíme vidět jak si dobrá, tak máš pět minut na převlečení a vybalení a pak se sejdeme v tělocvičně, tvůj soupeř a ochranka v jednom je tady Ash. Řekl a pohledem sjel po Ashovi a pak zpátky a mě! jinak ti blahopřeji Ash je z nejlepších a ty mu budeš moc dnes nakopat prdel! jak si povedeš tak tak tě i zařadíme do skupiny A,B,C,D. A je nejlepší a D si snad umíš domyslet! Máš pět minut teď! řekl a já s Ashem vyšla z kanclu!
- Co si ty za skupinu? zeptala jsem co jsme šly do mého pokoje.
-A! řekla pak ukázal a dveře . To je můj pokoj a támhle to je tvůj! za chvíli si pro tebe příjdu. Jo sice to vyznělo divě, ale nijak jsem to neřešila! Otevřela jsem dveře a tam na mě vykoukl stylově upravenej pokoj! v černo bílé barvě byl velkej a velmi prostornej! když jsem otevřela dveře do koupelny tak jsem uviděla další dokonalost! tahle koupelna byla zase v modrý barvě! se sprchou i z vanou! obrovský zrcadlo a i umyvadlo.
Tuk, tuk .... uslyšela jsem a šla otevřít. Samozdřejmě, že za dveřma nestál nikdo jiný než Ash.
- Líbí? první otázka a co se zeptal bylo tohle? páni je fakt sebevědomý!
- co?
- ten pokoj dělal jsem ho sám! pochlubil se a já jen zvedla obočí!
- teda tak jsem to nemyslel, ale navrhl jsem ho ! Já moc dobře vím... ale chtěla jsem přivést do rozpaků!
- je to paráda . Řeknu a pak v jeho očích uvidím úlevu.
-Jdem ?
- ccccc ty srando!! ještě jsem se ani nepřevlíkla! pojd dovnitř. Pozvala jsem ho do pokoje. Pak jsem se převlíkla a on jen čekal a seděl na posteli.
- už jdeme ? ZEPTAL SE NETRPĚLIVĚ !
- jo jdem !
ČTEŠ
Nepředvídatelný úkol
ActionFBI.Nikol se pohádala se svými rodiči pár dnů než nastoupila na svou novou školu. Rodičům však nikdy neřekla co dělá už od svých třinácti let! Nebo je to spíše nezajímalo. Je jí devatenáct a umí snad všechny obrané a bojové sporty. Má dobrou fyzičku...
