Nepředvídatelný úkol

Pláž a známost ;d

Jdu po pláži a tam na mě volá Sára, ale nevolá křičí! nikde ji nevidím! začínám panikařit nevím kde je jen ji slyším jak trpí......

Vylítnu z postele celá zpocená! Kouknu se po pokoji a nejsem schopna říct jestli je ráno nebo ještě tma.
Skvělí 4:59 ještě minutu jsem mohla spát! za hodinu přijde Sára. Zase to co včera zapnu bedny a jdu se vysprchovat! Někdy si říkám, že je dobrý mít proti zvukoví zdi, jinak by mě rodiče už hnali. Vlezla jsem do sprchy a nechala po sobě téct studenou vodu. Jsem totiž zastánce otužování. Byla jsem tam asi hodinu a ani bych se nedivila, kdybych vylezla ze sprchy a měla deset zmeškaných hovorů! Nad tím snem jsem dál nepřemýšlela, přece to nic neznamenalo, že ? Byl to jen sen....

- - - - - - -

Vyšla jsem z koupelny a neskutečně se lekla!

- Proboha jak si se sem dostala?

- Komínem, Takhle jdeš a pláž ?

- Néééé přece půjdu nahá to nevíš? budu ti dělat ostudu! řekla jsem sarkasticky a pobídla pohledem Sáru. Ona se jen šibalsky usmála.

- Kdo bude řídit? zeptala jsem se když jsem zeslumovala hudbu a chystala se obléct do plážovího oblečení.

- No tak to je snad jasný ne? řekla a ukázala prstem na sebe. Tom sedí v autě tak dělej! oznámila mi. Máš to tu docela prázdný. Pokračovala

- Jo taky jsem si říkala.

- - - - - - - - - - - - - - - -- - - - - - - - - - -

Seděli jsme v mém autě. Já seděla vzadu Sára řídila a Tom seděl a místě spolujezdce. Zpívali jsme písničky z rádia a když říkali počasí nebo hráli něco co se nám nelíbilo tak Tom pustli písničky z jeho mobilu a pak jsme zpívali podle nich. Jeli jsme asi dvě hodiny, cestou jsme se smáli tak, že mě někdy boleli i tváře, Tom vyprávěl vtipy kterým se Sára smála a já je nechápala! Sice to nechtěli ani jeden přiznat, ale ti dva se fakt hledali a taky i našli. Jsou fakt stejný ........ mají stejný vkus na moje auta, mají rádi stejnou barvu, jsou stejný znamení, taky paličatí ..... a já nevím co ještě! seznámili se na mích narozeninách přivedl ho tehdy můj ex. Sára sice říká, že to byla láska na první pohled, ale obě víme, že to tak není. Ti dva jak se viděli tak se nesnášeli. Rovnou na mí oslavě po něm Sára hodila můj narozeninovej dort a on po ni mé květiny co jsem dostala a čokoládovou fontánu. Ona byla od čokolády a on od dortu. Sára v té době ještě neznala náš dům a myslela si, že máme jen jednu koupelnu a to samí Tom ...... oba dva se dostali ke dveřím od koupelny, ale asi další hodinu se přetahovali, kdo vejde jako prví....... Ani nevím jak se tam dostali, ale když jsem si všimla, že jsou zavřené dveře šla jsem se podívat jestli se ti dva nezabili, ale jak jsem se chystala otevřít dveře uslyšela jsem Sáru jak vzdychá a mě došlo, že tam má někdo intimní chvilku. Nechala jsem je na pokoji a měla ze sebe radost než........... do koupeny se nějakým způsobem dostala máma........ Pro ně to byl trapas století a pro mě vstupenka, že další párty už doma pořádat nebudu ....

- Jsme tady ......(vyrušila mě ze vzpomínání Sára) koukla jsem z okna a uviděla nádhernou písečnou pláž ...... miluju písečné pláže kamenné mi strašně vadí a ani nevím proč! Vystoupila jsem z auta s modrými slunečními brýlemi, šátkem kolem pasu a plavky. Hned jsem si trochu odkryla brýle a ucítila lehké štípnutí do očí. Pláž byla sice plná lidí, ale to mi nevadilo! Sára vystoupila z auta a Tom taky.

- Tak dámy vy tady na mě počkejte a já dojdu zaparkovat! oznámil nám Tom s úsměvem na tváři nastoupil na místo řidiče a odjel ........

Chvíli jsme se Sárou čekali než jsem ucítila lehký dotek na rameni. Bylo zřejmé, že to Sára cítí taky a tak jsme se obě otočili. za našimi zády stál Tom a opíral se nám o ramena.

- Tak dámy, jdeme? Sára lehce přikývla a pak se oba pohledy upnuli na mě. Udělala jsem to samí a všichni jsme se rozešli k pláži, po drahém doprovodu na ramenou Tomovi ruky. Byla jsem po jeho pravici než............

- AU! zakřičela jsem, když do mě někdo nevědomě vrazil a mě tou ránou upadli i brýle. Když jsem se kolem sebe ohlídla uviděla jsem jak Tom se Sárou odchází, ale za to si,  mě prohlíží někdo jiný.

-Moc se omlouvám! sehl se ke mě kluk co má dokonale vypracované štíhlé tělo, hnědé vlasy ostříhaný na delšího ježka, dokonalej úsměv a od pohledu je tak o deset centimetrů větší než já!

- To je dobrý je to chyba obou. Oba jsme stejný nemehla. Řekla jsem a úsměv mu oplácela. Sundal si brýle a já uviděla další dokonalost .... Oči má dokonale hnědé......

- Jo aspoň si toho někdo všiml! řekl a podal mi ruku na znamení, že mi pomůže.

- Jsem Ash. Pokračoval a pohledem mě pobídl na mou odpověd'

- Já ti, ale sví méno neřeknu! řekla jsem s šibalským úsměvem, chtěla jsem si sní trochu pohrát.

- A proč ne ?

- No tak za prvé: neznám tě a za druhý : mám takovou zásadu, že když někdo o mě chce něco vědět tak si to musí zjistit, ale ne ode mě.

- To je super zásada asi mě ji naučíš!

- Ani tak ti to nepovím.

-Hele nejsou tam tví přátelé? že bych se jich došel zeptat.

- No tak prosím. Pobídla jsem ho rukou i pohledem, protože jsem věděla co řekne.

- Ale no tak vždyt je to daleko. Poruš jednou svou zásadu a řekni mi to . Fajn, ale ne že by vyhrál, ale bylo mi ho líto .

-Fajn jsem Nikol.

- Fajn, a půjdeš se se mnou projít?

Ahoj jsem tu :) na obrázku mate Nikol