OLIVIE:
Prudce jsem sebou škubla a posadila jsem se na posteli tak, že jak jsem spala na jejím kraji sletěla jsem si přímo na zem. A proč vlastně? Vždyť je dnes škola! První den, v chlapecké akademii. Tenhle raní pád sice nebyl nejlepší probuzení a ten uši rvoucí řev budíku zase nebyl nejkrásnější zvuk letního ptactva a o probuzení paprsky slunce jsem si taky mohla nechat jen zdát, protože byla tma jak v pytli.
Sesbírala jsem se ze země a po otevření svého tlačítkového a nedotykového mobilu jsem na samotný sen, který zapříčinil můj pád, zapoměla. Kruci! Budík mi zvonil o hodinu dřív!
v tu chvíli jsem chtěla mobilem třísknout o nejbližší stěnu, protože teď už neusnu. Místo toho jsem si ale jen povzdechla a radši jsem se převlékla. Nebyla to žádná sláva - maskáčové legíny a k nim obyčejné černé tílko bez potisku. Myslím že je to skvělý outfit k teniskám, ale to je můj názor.
Pak jsem si loudavým krokem doťapkala až do kuchyně, kde jsem si postavila vodu na čaj.
Ze skříňky jsem vytáhla krémový hrnek a vložila do něj sáček s jablko-skořicovým čajem. Miluju skořicové čaje. Jsou hrozně dobré a krásně voní. Vždy mi ten čaj provoněl celou místnost. Vůně co se line všude. Tak moc mě ten čaj uklidňuje.
Zaliju tedy sáček a naplním hrneček až po okraj. Chvíli nechám čaj vylouhovat, ale pak už to nevydržím a sáček hodí do dřezu. Hrnek vezmu do ruky a i s ním se posadím na gauč naproti televizi. Stále mi zbývá hodina a půl, než bude čas jít do školy. Měla bych napsat Ichirovi, abych nešla hned první den sama.
'Půjdeš semnou dneska do školy? Nechci jít sama a s Toshirem jsem se pohádala.'
Napíšu mu stručně a odešlu. Sem si vědoma toho, že bude nejspíš ještě spát, ale... Moje myšlenky přeruší zapípání mobilu. Nespí? Ichiro nespí?
'Promiň, ale už jsem domluvenej s kámošema na sraz. Ale napíš Danymu, bydlí naproti tobě. On tě provede.'
Přečtu si zprávu a trochu si povzdechnu, zase někdo nový, někdo koho neznám, ale tak to bude dneska celý den. Já to zvládnu.
'Okey'
Odepíšu mu a věnovala jsem se radši svému čaji. Už mi to ten byt krásně provonělo.
Ani jsem se nenadála a čaj jsem měla vypitý. Proto jsem se zvedla a zanesla hrnek do dřezu. Pak jsem si šla do koupelny vyčistit zuby.
Teď už jsem si jen zapletla cop a smotala ho do drdolu. Nikdy jsem vlasy nenosila rozpuštěné moc ráda. Bylo to spí takové víc slavnostnější, řekla bych spíš k šatům nebo tak.
Vrátila jsem se do pokoje a do rukou vzala hipie batoh. Vložila jsem si do něj věci podle rozvrhu a seznamu sešitů, který jsem dostala od profesorky Reedové, když jsem přijela.
Další nevýhoda téhle školy. První den a už se tu učí. Popravdě mám z toho docela strach. Kromě učebnic jsem do batohu vložila ještě pouzdro, pití a projistotu i jeden ze svých bloků. Kdybych náhodou ztratila slova.
A je tu ještě jeden fakt, který mi docela vrtá hlavou. Onen záhadný Danny, o kterém psal Ichiro. Když bydlí naproti mě, jak to že jsem ho ještě nepotkala?
ČTEŠ
Real Me [CZ] (Rok vydání - 2018)
Short Story*Jedna se o starší příběh co měl nápad, bohužel nemusí mít tak nápaditý konec. Nestydím se za jeho vydání a nehodlám ho opravovat, protože patří k mým lepším začátkům.* Olivie je obyčejná 18 letá dívka, co chodí na obyčejnou dívčí školu v Londýně. N...