Real Me [CZ] (Rok vydání - 2018)

Kapitola 20 - Peter

OLIVIE:

Stála tam, hleděla na toho doktora jak na blbce a překvapeně zamrkala. Ten sexy chlápek co tu před ní stojí se jí právě zeptal jestli by měl šanci u Denise? U JEJÍHO Denise? Ani neví od kdy začala být tak majetnická.

"Ehm...no...myslíte Denise?" pozvedne obočí a s neskrývanou zvědavostí. Je hodně zvědavá...je víc než jen zvědavá. Přím touží po tom dozvědět se o téhle zvláštní situaci víc. "Je to ten blonďáček?" zeptá se jí doktůrek a ona nabívá hrůzné pravdy. Myslí Denise! On myslí na JEJÍHO Denise!

"No..já nevím.." v hlavě sice spřádala dohromady sítě slov a vysvětlení proč u něj nemá šanci, ale nakonec se stejně zmohla jen na tuhle hloupou odpověď.. Na neurčité slovo 'nevím'

"Omlouvám se, ale.. já.. no už jsem dlouho sám a ty jeho modré oči..však víš.." vjede se doktůrek rukou do vlasů. "Mimochodem jsem Peter." představí se jí a najednou ji v hlavě proběhne myšlenka..zase má Deja-vu. Už to jméno slyšela.. Ne..to se mi jen zdá.. pomyslí si.

"Těší mě..já jsem Olivie." pousměje se i přes všechny obavy ohledně toho, že tenhle sexy chlápek chce sbalit jejího přítele. To už ale docházi i Denis i se svým stěžováním. "Prečo je tretia izba až na uplnom konci tej spropadenej chodby. Veď to je nelogicke očislovanie izieb." zastaví před sesternou a zadívá se na smějící se Olivii a Petera.

"Oh..ahoj Peter.." pozdraví ho a Olivii je nejasné odkud se znají. Vždyť pokud se znají, proč se Peter ptal jí, proč vyzvídal?

"Ahoj Denisi.. " usměje se na něj Peter nazpět a v Olivii se vaří krev, to co je?

"Čo takle obed?" pokračuje Denis v otázkách a olivie zalapá po dechu. Tak tohle je moc...i na ní.

"No proč ne..moc rád.." uculí se doktůrek. "Stejně už končím.." dodá a odkládá bělostný plášť, čímž odhaluje tancující svaly pod uhlovým tričekem. Kdyby tenhle chlap nebyl gay..jisté by už nebyl sám. Ale určitě se o něj ucházelo spousty žen, to je jisté. I Olivia se na malouch chvíli přistihla jak ho v myšlenkách vysvléká, no Denis si očividně všimnul jejího pohledu, takže k ní zezadu přišel a přitáhl si ji za boky k sobě. Kdy se její myšlenky zase přesunuly k příjemnému teplu, které ji do těla vcházelo z míst, kde byla zády silně natlačená na jeho pevné hrudi.

Tiše polkla a trochu zčervenala jak si uvědomila jakou špatnou představu před chvílí měla, ale když se nad tím zamyslí.. spala už s Denisem? Předtím než.. než se stala ta..ta věc kvůli které zapoměla? Než to stihne promyslet vylétne jí ta otázka z úst. Naštěstí potichu a tak, že to neslyšel ani Peter, který si právě nasazoval koženou bundu. "Spali jsme spolu?"

Denis je očividně v šoku. Povolí stisk a tím ji tak uvolní ze svého sevření. "Jako..předtím..než.." sklopí Olivie hlavu dolů a snaží se najít vhodná slova, pro tu událost. "Ne..nespali jsme spolu.." odpoví ji tiše Denis.

Jejich soukromý rozhovor je velice brzy přerušen. "Hele..ale já mám hlad..jde se jíst lidi.." zasměje se Peter a Olivie po tím radostným zvukem málem celá roztála a začala se smát s ním. Denis ovšem vypadal dost nespokojeně mračil se a pevně tiskl její ruku ve své.

"Už jdeme.." zašvitoří Olivie a doslova táhne Denise za sebou směrem k výtahu. V něm se svezou až do podzemních garáží. "Sejedeme se v BBking..5 stůl vpravo..jako vždycky." zamumlá Denis a táhne Olivii k tmavému autu. Nejen že vypadá naštvaně.. On JE naštvaný! Ale proč? Nic mu předsi neudělala.. Tak proč?

Jakmile dojdou k autu Olivie na něj hodí tázavý pohled. Netušila že má auto..a vůbec..že má řidičák. Ale když on její pohled ignoruje a jen nasedá do auta tak i ona nasedne...Na místo spolujezdce. "Co se děje?" zeptá se.. to udělala něco zle? Co udělala zle?
Odpovědi se ji ovšem nedostalo. Jen naprosté a mučivé ticho co ji donutilo, přemýšlet naprosto nad vším co se od rána událo. Dokonce si uvědomila i to jak hladově koukala na Petera...

Petera?! zopakuje si v mysli, uvědomujíc si opět pocitu deja-vu. To jak to jméno vyslovil, ten přízvuk. U koho to slyšela..kdo má podobný...česko-slovenský přízvuk!

"Chcem ťa predstaviť svojmu bratovi. Len je trocha odlišny." pousměje se Denis a za ruku ji vede do rodiného domu.

"Dobře.." oplatí mu letmý úsměv a spolu s ním vstoupí do domu přeplněného smíchem. Hned u dveří jsou přepadeni vysokým hezounkem s láskyplným úsměvem, který padá Denisovi okolo krku. "Ty si sa tiež rozhodol pozdraviť svojho brata?!" pronáší hned co se od Denise odtahuje na délku paží.

"Presně tak PETER, a tiež som ti chcel predstaviť Oliviu..." pokýve hlavou a pak poukáže na Olivii, která se držela stále trochu vzadu..

"Olivia! Livi.." vyruší ji ze vzpomínání Denisův hlas a ona musí několikrát zamrkat, aby se vrátila do reality a zase se rozkoukala.

"Říkal jsi něco?" skoro to zašeptá. Jako by se bála i zeptat, ale velice pozdě si uvědomuje skutečnost, že Denis vypadá opravdu naštvaně. Vždyť ani ne před půl hodinou div neslintala nad tělem jeho BRATRA!

"Ano..ale evidetne už ma ani nepočuvaš. Viac si svoj nezaujom ani najavo dať nemohla.." zamrmlá si Denis pod nos, ale Oliviinym uším to stejně neunikne.

Nechápe to. Jen se zamyslela..proč by ho zrovna tohle mělo tolik vytáčet? "Jen jsem se zamyslela..oml.."

"Istě..a na čo si myslela? Na Petera? Ako je dokonalý a lepší než ja? Vim že si isto istě zabudla, že je to moj brat.. len som netušil, že ma môžeš nahradiť tak lahko." pronese Denis svou trochu více žárlivý monolog. Neuvědomila si, že by to na něj mohl působit i takto..vlastně..nemyslela si, že by to na něj mohlo působit jakkoli.

Z dnešní zkušenosti předsi ví, že je Peter orientovaný trochu jinak..sám se ji přece ptal na..

Moment...nad tím se musela pozastavit.. Ptal se jí na Denise a domluvily si rande přímo před ní..Tak jak..

Ehm.. ještě stále to stíhám v termínu! 4 dny po předchozím!

Ani nevím co do tohohle mého myšlenkového pochodu psát.. Je 23:49 neděle večer.. zítra pondělí.. já vstávám o 02:30 a místo spánku píšu novou kapitolu... popravdě ani se mi spát nechce.. :)

Ale už nebudu zdržovat, protože mezitim co to tady sepisuju už mi uběhly dvě minuty a já začínám meškat.. :)

Doufam že se Kapitolka libila a..