"Odjíždím na pár dní z města." řekl stejně klidným tónem jako větu předtím. Hlavou se mi honila spousta otázek. Co to pro mě znamená? To tady budu sama? Kam jede? Byla bych schopná útéct, když dostanu příležitost?
Z mých myšlenek mě probral jeho hlas "Je to jen na pár dní. Bude tě hlídat můj bratr a ty ho budeš poslouchat stejně jako mě." Zmohla jsem se jen na přikývnutí. Jeho bratr? Nevěděla jsem, že má bratra.
Zvedla jsem se z pohovky a nervózně došla do kuchyně připravit dezert. Ruce se mi klepaly. Bála jsem se. Calum semnou možná zachází jak s hadrem, ale má mě rád. Alespoň trošičku. Naopak jeho bratr, jemu můžu být úplně ukradená. Nezná mě, ani nedostane příležitost mě poznat. Budu protě ta holka, kterou musí hlídat jako malé dítě.
Ukrojila jsem kousek dortu a pošplíchala ho šlehačkou. Talířek jsem vzala do ruky a namířila si to rovnou ke gauči. Calum zase telefonoval. Moučník jsem položila na stůl a začala hypnotizovat mobil, aby se vypl a já si mohla s Calumem promluvit.
Když hovor ukončil, musela jsem se ještě chvíli přemáhat, abych vyslovila tu krátkou nevinnou otázku, která mě až překvapivě moc zajímala. "Kam odjíždíš?" řekla jsem skoro neslyšně.
Díval se na mě jak na blbce "do toho ti nic není" vykřikl a odešel.
***
Ták další kapitola. Co se bude dít? Co Calumův brácha?Btw. Dneska pátek 13. Tak uvidíme co se stane.
Hope u like it ;)
Bye :*
ČTEŠ
Puppet
RandomAsi jsem si už zvykla, že se mnou každý zachází jako s hadrem. Už se ani necítím jako bych sem nepatřila. Už je mi to vlastně jedno. Je mi vlastně všechno jedno. Dokud...