"No... Já... Já jsem Amanda. Amanda Wilson." řekla jsem ne moc přesvědčivě. "Těší mě. Jsem Tyler Johanson. Co proboha děláte v téhle zimě v autě?" představil se a hodil na mě lítostivý pohled. "Já nemám kde bydlet" přiznala jsem bez rozmyslu a skoro se rozbrečela. "Tak pojďte" pobídl mě "můžete zůtat u mě." Dívala jsem se na něj jak na ducha. Řekl mi právě cizí chlap abych šla s ním? A opravdu se chystám jít?
Stejně nemám co ztratit.
Vzala jsem si tašku z kufru, zamčela auto a následovala Tylera. Šli jsme mlčky metr od sebe. Každý dvě minuty se podíval mým směrem a chtěl něco říct, ale můj vražedný podhled ho naprosto uzemnil.
Došli jsme k luxusně vypadající vile. Byla jsem ohromena. Tak obrovský dům jsem ještě neviděla. Dojít na druhou stranu mu musí trvat alespoň deset minut.
Otevřel dveře a nechal mě vejít. Dávala jsem si velký pozor jestli něco nezkusí, protože to znovu zažít nechci. Namířil si to ke schodům a já ho poslušně následovala. Vyšli jsme nahoru, prošli chodbou a vstoupili do nějakých dveří napravo.
"Tady můžeš zůstat. Kdybys měla hlad v ledničce je jídlo. Potřebuješ ještě něco?" vyklopil ze sebe a já jen kývla.
Když byl u dveří špitla jsem skoroneslyšné "děkuju". Myslím, že to slyšel protože se zastavil. Zavřel za sebou dveře a já byla zase sama.***
Týjo. 21. kapitola, to je super, že se to tak posouvá :)Hope u like it ;)
Bye :*
ČTEŠ
Puppet
RandomAsi jsem si už zvykla, že se mnou každý zachází jako s hadrem. Už se ani necítím jako bych sem nepatřila. Už je mi to vlastně jedno. Je mi vlastně všechno jedno. Dokud...