Puppet

19. Dopis

Calum's point of view:

Jel jsem do Británie vyřídit nějaký věci s tátou ohledně rady a prostě jiných důležitých věcí. Moc na mě tlačí. Nevím jak dlouho to ještě vydržím.

Byl jsem jen kousek od domu, když jsem si vzpomněl, že jsem slíbil Derekovi, že mu zavolám až budu poblíž. Vytočil jsem jeho číslo a čekal. Nic. Zavolal jsem ještě jednou. Nic. Kašlu na to.

Zaparkoval jsem a vystoupil z auta. Vyšel jsem schody nahoru a vešel dovnitř. Bylo perfektně uklizeno, ostatně jako vždycky. Co mě ale překvapilo bylo hrobové ticho. Nikde nikdo.

Začal jsem trochu zmatkovat a otevírat všechny dveře. Opravdu tu nikdo není.

Beznadějně jsem se posadil na barovou židličku u linky. Pomalu jsem se na ní otáčel. Rukou jsem se odrážel od linky, když mi nějaký papír uvízl v ruce.

Otevřel jsem ho a začal číst:

Milý Calume, jsem ráda, že jsi mě zachránil od mé nevlastní rodiny a budu ti za to na dosmrti vděčná, ale ty ses ke mě choval jako k hadru a využíval moji lásku k tobě pro svoji vlastní potřebu stejně jako to dělali doma. Takhle já nemůžu žít.

Derek je úžasný, pozorný a opravdu mi chce pomoct. Ne protože mu to něco přinese, ale protože se do mě zamiloval. A jelikož vím jaké to je, když tě nemiluje ten koho miluješ nejvíc. Chci mu dát šanci a chci ji dát i sobě.

Kassandra

***

Tak, konečně jsem se dokopala napsat jeho pohled. Nebojte příště to bude zas a jen o Kass.
Líbil se vám i jiný pohled než ten její?

Hope u like it ;)

Bye :*