Puppet

16. Né

Odemčel dveře a nechal mě vstoupit jako první. Popošla jsem dál do obývacího pokoje a otočila se jeho směrem.

Z nenadání mě začal líbat. Rukou mi jemně zmáčkl zadek. Vzdechla jsem mu do úst. Rukou vyjel výš k mým prsům. Konečně jsem se vzpamatovala a snažila se ho odstrčit. Místo toho mi začal svůj jazyk cpát víc do krku. To ve mně vyvolalo dávicí reflex, ale ani to ho nezastavilo.

Chytil lem mého svetru a stáhl mi jej přes hlavu. Začala jsem panikařit. Vždyť byl tak milý. Natáhla jsem ruku na stůl a snažila se přidržet, jinak bych se skácela na zem a jemu by nic nebránilo v tom co chce udělat.

Nahmatala jsem nějakou sošku a v tu chvíli mě nepadla věc, která by mě zachránila. Vůbec jsem nepřemýšlela. Prostě jsem ho tou soškou praštila do hlavy a znovu a znovu. Do té doby než ležel na zemi. Prudce a nepravidelně jsem dýchala. Nedokázala jsem pochopit co se právě stalo. Chtěl mě znásilnit? Zabila jsem ho?

Sebrala jsem všechnu odvahu a přiložila mu prsty na krční tepnu se snahou nahmatat puls. Nic. Co budu dělat? Sakra! Já ho zabila!

Začala jsem se dusit. Nemohla jsem se nadechnout. Ani stát na nohou. Chytila jsem se linky a začala hystericky brečet. Já toho chlapa zabila. Ještě hůř byl to Calumův bratr. Za tohle mě zabije. Už jsem v podstatě taky mrtvá.

Snažila jsem se uklidnit. Přesvědčovala jsem se, že všechno bude v pohodě, ale všechny tyto úvahy mi přinášely víc a víc utpení. Slzy nechtěly přestat téct. Co budu dělat?

***
Omlouvám se, že to trvalo dýl, ale měla jsem problémy s wattpadem, asi třikrát se mi tato část neuložila a psala jsem ji pořád dokola.

Co si myslíte o zvratu v mojí dokonale nedokonalé lovestory?

Hope u like it ;)

Bye :*