Puppet

30. The end

Začal mě svlékat s mě se vybavily všechny ohavné věci co se mi kdy staly. Od smrti mého táty, přes vraždu Dereka až po tenhle pokus o znásilnění. V kalhotkách a v tričku jsem si teprve uvědomila, že nejsem svázaná. Vykroutila jsem se z jeho sevření. "Ty mrcho!!" křičel a snažil se nademnou opět získat kontrolu.

Křičela jsem... kopala... brečela. Chytl mě za zápěstí a natočil si mě čelem k sobě, aby mi mohl vrazit nejsilnější facku mého života. A další. A další. Spadla jsem na kolena. Slzy mi už tekly proudem. Opuchlé červené tváře mě bolely. Rukama jsem si je přejela a zjistila jsem, že mi teče krev. Rozbrečela jsem se ještě víc. Tohle nemůže!

"Mrcho! Mrcho!" opakoval pořád dokola. Začal do mě kopat a já se snažila zakrýt si hlavu. Pořád kopal a já pomalu začala ztrácet svoje smysly.

*

Objevila jsem se na lesním paloučku obrostlém květinami. Hrály tu všechny barvy, ptáčci zpívali překrásné melodie, listí šumělo. Nebyla jsem sama. Slyšela jsem kroky a naskočila mi husí kůže. Pomalu jsem se otočila a uviděla jsem tátu. "Tatí!" vykřikla jsem a skočila mu do náruče. Pohladil mě po vláskách a postavil mě do zelené trávy. "A co by si moje princezna přála dělat teď?" zeptal se s hlubokou poklonou. Zahihňala jsem se a natáhla se, abych mu to mohla pošeptat do ucha.

*
Palouček zmizel a já opět cítila bolest. Byla jsem na pokraji všech svých sil. Podařilo se mi otevřít jedno oko. Udýchaný Calum stál nademnou s rozpřáhlou rukou v pěst. Zavřela jsem oči. A najednou jsem všechno přestala cítit.

***

No... a je konec. Musím říct, že mě tohle hrozně bavilo psát a jestli mě napadne ještě něco, tak to třeba taky napíšu ;)
Původní nápad byl úplně jiný :D a vyvinulo se to v tohle :D což mi nepříjde tak hrozný :D doufám, že i vám ;)
Btw. Ano Kass umřela :(