My life with the Walter Boys (CZ translation)

26. kapitola: Mokrý willy

Máchnutím ruky jsem vypla budík. Místo abych vylezla z postele, jsem zírala do stropu. Včerejší noc byla úžasná. Po škole jsem pomohla paní Walterové upéct Dannymu dort, protože měl narozeniny. Sotva jsme dokončili polevu, přišli z posilovny, kam zaběhli po škole, domů Alex, Cole a Isaak.

Alex mě vyzval k dalšímu kolu Mario Cartu se slovy, že chce svou čest vyhrát zpátky. Když jsem mu ale pětkrát za sebou nakopala zadek, odhodil ovladač a usoudil, že je nejvyšší čas začít dělat něco jiného.

Šli jsme k němu do pokoje. Alex vybral svůj nejoblíbenější film, Top Secret a strčil DVDčko do přehrávače. Nikdy předtím jsem ten film neviděla, a tak to dopadlo i tentokrát. Viděli jsme jenom první scénu...

Někdo mi zaklepal na dveře. 

"Pojď dál!" zavolala jsem z postele.

"Ránko, Jackie," pozdravil Nathan s hlavou ve dveřích.

"Dobrý, Nathane. Co se děje?" zeptala jsem se.

"Jenom jsem ti přišel říct, že dneska ráno nejdu běhat. Vždycky, když má někdo narozeniny, máma všem udělá borůvkový palačinky a pak společně otvíráme dárky.

Vyskočila jsem z postele: "Vy otvíráte dárky hned ráno?"

"Jo. Proč? Je na tom něco špatnýho?"

"Ještě nemám Dannyho dárek hotovej," odpověděla jsem mu a spěchala si do koupelny vyčistit zuby.

"Oh, no, tak prostě přijď dolů, až budeš hotová," řekl a zavřel za sebou.

Běhala jsem po pokoji, zároveň se převlékala z pyžama a balila si tašku do školy. Potom jsem zapla počítač a čekala, až se načte. Když se konečně otevřel, přihlásila jsem se do e-mailu a vytiskla Dannyho dárek.

Na výrobu přání už nebyl čas. Neměla jsem ani dárkovou tašku, tak jsem papír jednoduše přeložila na půl a zamířila do kuchyně.

"Dobré ráno, Jackie," pozdravila mě při příchodu paní Walterová.

"Dobré," odpověděla jsem s úsměvem. "Všechno nejlepší, Danny."

"Dík, Jackie," zašklebil se na mě.

Skoro všichni už seděli u stolu - chyběl jenom Cole, který byl vždycky všude pozdě. Byla jsem překvapená, že vidím i Willa, opírajíc se o linku, protože bydlel ve svém bytě poblíž univerzity a domů jezdil jen jednou čtrnáct dní.

Alex mi prozradil, že až mu skončí semestr, bude bydlet doma, aby přes léto na ranči pomohl. O hrudník se mu opírala vysoká zrzka.

Posadila jsem se vedle Nathana a paní Walterová na stůl přinesla obrovský talíř s palačinkami, ze kterých se ještě kouřilo. "Kdo to je?" zašeptala jsem Nathanovi do ucha a pohledem ukázala na tu dívku.

"Oh, to je Haley, Willova snoubenka. Studuje v Texasu, takže tu moc nebývá."

"Aha," přikývla jsem. Vzpomněla jsem si, že mi paní Walterová říkala, že je zasnoubený, v letadle cestou do Colorada.

Když už byli všichnipalačinkama nacpaní k prasknutí, na Dannyho se nahrnula hromada dárků. Všechny balíčky poctivě rozbalil - většinou to bylo oblečení, ale od Jacka s Jordanem dostal ručně vyrobený poukaz na mokrého willyho zdarma. 

"Co je to mokrý willy?" zeptala jsem se. Všichni u stolu se rozesmáli, jako bych řekla nějaký vtip.

Jackovy rty se zkroutily do ďábelského úsměvu. "Já ti to ukážu, Jackie." Strčil si prst do pusy a pak, rychle jako blesk, mi ho strčil do ucha.

"Bože můj, to je hnus!" zakřičela jsem a odstrčila Jacka co nejdál od sebe. Všichni kluci znovu vybuchli smíchy, jen paní Walterová syna pokárala. Já se zatím snažila dostat Jackovy sliny z mého zneužitého ucha.

"Mokrý willy," řekl Danny a zazubil se na mě, "žertík, při kterém je prst zvlhčený slinami zasunut do ucha nicnetušící osoby, často s pohybem drobné rotace."

"To je nechutný," zamumlala jsem, ale vytáhla jsem svůj dárek a podala mu ho.

"Jackie, nemuselas mi nic dávat," usmál se na mě, když ode mě převzal přeložený papír.

"O nic nejde," pokrčila jsem rameny a sledovala jsem ho, jak papír otvírá.

"No do háje!" vykřikl Danny vzrušeně, když si to přečetl. "To myslíš vážně?"

"Smrtelně," usmála jsem se.

"Bože můj!" jásal Danny, vyskočil ze židle a popadl mě do drtícího objetí. "Mockrát děkuju, Jackie, to je úplně úžasný!"

"Ukaž mi to," dožadoval se Cole. Natáhl se a vytrhl Dannymu papír z ruky. Jediné, co řekl, bylo: "Wow."

"Co to je?" Isaak vzal papír Colovi. "Letenka?" 

"No, ne úplně. Je to voucher na letenku. Danny říkal, že by se chtěl podívat do New Yorku, tak jsem mu to pořídila a teď může jet se mnou, až pojedu v létě na návštěvu domů," řekla jsem nadšeně.

Paní Walterová překvapeně zalapala po dechu: "Jackie, to je moc peněz na dárek k narozeninám."

"Mami!" zakňoural Danny a vrhl na ni vyčítavý pohled.

"Ale opravdu! To není žádný problém," ujistila jsem ji.

"Jsi si jistá?" zeptala se. Přikývla jsem, jako že ano.

Všichni na mě zírali. "Co?"

"Já mám narozeniny zítra," řekl Isaak.

"Lháři!" obvinil ho Jack a překřížil si ruce na prsou.

Isaak do bratrance šťouchl a zazubil se. "Nikdy nelžu. A radím ti, abys mi pořídil něco dobrýho. Žádný slizký nasliněný prsty v uchu, jasný?"

"Možná bychom se mohli domluvit na nějakým peroxidu, který by skončilo v tvojem šampónu," zastal se Jordan dvojčete. "Vždycky jsem si říkal, že by ti to jako blonďákovi slušelo."

"Hoši," skočila jim do řeči Katherine a vrhla na oba varovný pohled. Oni se na ni slaďoučce usmáli.

"Hej Jackie?" někdo řekl a zatahal mě za rukáv. Podívala jsem se dolů, kde stál Benny.

"No?" zeptala jsem se ho.

Se psíma očima se mě zeptal: "Můžeš mi k narozeninám pořídit štěně?" Všichni se rozesmáli.