48. kapitola: Spaghetti Factory

9.2K 493 28
                                    

Sammy poslední týden bydlela se mnou a Walterovými. Bylo to úplně super. Nejen proto, že jsem u sebe měla svou nejlepší kamarádku, ale navíc se díky ní od nás Cole držel dál. Zpočátku se jí trošku bál i Alex, i když se s ní v New Yorku vůbec nepotkal, ale když Sammy došlo, že můj kluk se od Cola liší jako oheň a voda, přestala ho záměrně děsit.

Zrovna odbila pátá hodina a my se všichni nahrnuli do školního sálu, abychom zhlédli Dannyho hru. Byli jsme tak veliká skupina, že jsme pro sebe zabrali dvě řady sedaček. Já si sedla doprostřed, s Alexem na jedné straně a Sammy na druhé. 

Cole se podíval na volné místo vedle mé kamarádky, na kterém právě seděla její kabelka, ale ona na něj vrhla varovný pohled: "Ani na to nemysli," zasyčela. 

"No tak," zabrblal Cole, "nenuť mě sedět vedle těch dvou příšerek," řekl, majíc na mysli mladší dvojčata. 

Sammy ale zvedla kabelku až ve chvíli, kdy se objevil Isaak, který se v sedadle okamžitě uvelebil, a přinutil tak Cola hlasitě zaprotestovat.

"Víš, na kluka se chováš docela jako mrcha," řekla mu Sammy.

Cole jí ukázal zdvižený prostředníček a s povzdechem si odešel sednout na jediné volné místo vedle Zacka. Benny se zvedl a posadil se vedle Cola z druhé strany. Oba zároveň ho začali šťouchat do žeber. Usmála jsem se - pro něj to budou opravdu dlouhé dvě hodiny.

"Kluci," Katherine se pokusila zašeptat a zároveň u toho znít přísně, "chovejte se slušně."

Světla v sále potemněla, naznačujíc, že představení každou chvíli začne. Poslední, co jsem uslyšela, než se na jevišti objevili herci, bylo zlomyslné zachechtání dvojčat.

*****

"Danny, to bylo úžasné!" vykřikla jsem a objala ho. Po představení se k nám před sálem připojil, stále ve svém kostýmu Romea.

"Opravdu srdceryvné představení," pronesl Isaak a teatrálně si vytíral z oka neexistující slzu. "Můžu dostat autogram?"

Danny protočil oči a trošku do bratrance strčil. Oba se zasmáli. "Opravdu, kámo," řekl Isaak a zvážněl, "bylo to výborný."

"Díky, kámo," odpověděl Danny a přikývl.

"Jackie mi nikdy neřekla, že tak dobře hraješ," řekla s úsměvem Sammy.

"No, do holčičích šatů se převlíkal už od malička," pronesl Isaak další ze svých vtipů.

Danny po něm vrhl zamračený pohled, pak se teprve otočil zpátky na Sammy: "Jo, docela mě to začlo bavit už na druhým stupni na základce."

"Jackie?" zavolala paní Walterová.

Otočila jsem se pryč od Dannyho a zamířila tam, kde stáli pan a paní Walterovi, zabraní do hovoru s Katiinými rodiči. "Ano?" zeptala jsem se, když jsem došla až k nim.

"Půjdeme ke Katie domů. Pořádají pro herce a jejich rodiče večeři. Tady máte nějaké peníze. Běžte se najíst, kam chcete. Chtěla jsem je dát Colovi, protože řídí, ale nemůžu ho nikde najít."

"Oh, jasně," řekla jsem a schovala si peníze do kabelky. "Díky moc, paní Walterová. Myslím, že šel ven nadýchat se čerstvého vzduchu." Po představení vypadal Cole neuvěřitelně frustrovaně. Všimla jsem si ho, jak nasupeně míří ke dveřím, jen co se zatáhla opona. Muselo to být asi šílený, sedět vedle dvojčat, kteří se jen s těží dokáží soustředit celou dobu. 

"Samozřejmě, drahá. Nechci, abyste si dělali starosti s tím, jak všechny doma nakrmíte. Navíc vůbec netuším, kdy se dostaneme domů, tak se prosím postarejte, aby byli kluci před desátou v posteli, jestli ještě budeme pryč."

My life with the Walter Boys (CZ translation)Kde žijí příběhy. Začni objevovat