My Lovely Stalker [Cz Originál] ✔

#3 Get Up

Skrillex - Get Up
______

Ve škole jsme si s Kate pořád povídaly, hodiny byly hrozně nudný. Když už jsme měly velkou přestávku, tak jsem se odhodlala jít za Davidem a dát našemu vztahu sbohem. Vyšla jsem teda ze třídy a hledala jsem ho.

Našla jsem ho u jeho skříňky, což je úplně na konci chodby a za rohem. Celkem mi to vyhovuje, protože takhle tam budem mít aspoň trochu soukromí. A nebo ne... nebyl tam sám. Okolo něj stáli jeho kamarádi.
Před nima mu to říct nemůžu.

Schovala jsem se teda zpátky za roh dřív, než si mě stačil všimnout a přemýšlela, co mu říct. Stála jsem tam hodně dlouho, protože jsem si po nějaké době všimla, že za tři minuty končí přestávka. A sakra. Zhluboka jsem se nadechla a odhodlala se k němu nakonec přijít.

,,Jé, ahoj, zlato." usmál se pobaveně a pomalu se ke mně přibližoval. Bylo mi jasný, že mi chce dát pusu na přivítanou.
,,Davide, já.. musím si s tebou promluvit." snažila jsem se ho tím zadržet, ale stejně mi na puse přistály jeho rty.

Hned jsem se ale odtáhla a dál si držela vážný výraz. On si toho ale vůbec nevšímal, obmotal mi ruku kolem pasu a dál si povídal s kámošema, jak kdybych nic neřekla. Ani jsem nemohla nic namítnout, protože oni pořád mluvili a já jim nechtěla skákat do řeči. To jsem vlastně ani nesměla.

Pak zazvonilo. Chtěla jsem odejít na hodinu, ale taky jsem to už Davidovi potřebovala nutně říct. Navíc jsme měli učitele, který moc neřeší, když přijdeme pozdě.
,,Davide, vážně s tebou musím mluvit." řekla jsem naléhavě, když chtěl odejít. Přikývl a počkal, až zůstaneme úplně sami.

,,Tak, co se děje?" spustil, když už byli všichni ve třídách a na chodbě zůstalo jen děsivé ticho. Vykroutila jsem se z jeho sevření a pohlédla mu do očí.
,,Davide, já myslím, že už nám to neklape, vadí mi tvoje chování a už v tomhle vztahu nechci dál pokračovat." pověděla jsem tiše. Naštvaně pokrčil obočí a přiblížil se ke mně.

,,Ty se se mnou rozcházíš?!" zeptal se naštvaně.

,,Promiň, ale já už s tebou vážně být nechci."
,,Jak nechci? Děláš si prdel?! My dva se nerozejdem, dokud mi nedáš! Čekám na to už pět měsíců, než se konečně rozhodneš dospět! Vydržel jsem dlouho a ten vztah bez toho prostě neskončí!!" zařval.

Moje tělo se chvělo strachy, věděla jsem, že to nevezme dobře.. Ale až takhle hrozný jsem to nečekala.
,,Přesně tohle je ten důvod, proč s tebou být nechci. Nezáleží ti na mně."

,,Ty malá čubko! Se mnou se nikdo rozcházet nebude!" znovu na mě zakřičel a prudce mě přimáčkl na skříňky. Do zad se mi zabodl zámek, což příšerně bolelo.

,,Au, Davide pusť mě! Ubližuješ mi!" křičela jsem zoufale.
,,No neříkej, ty sis všimla? Fajn, rozejdeme se, ale předtím si to spolu rozdáme!" řekl to tak nemilosrdně, až mi přeběhl mráz po zádech a tělo se mi opět rozechvělo.

,,Ne, Davide prosím, nech mě!"
Prudce jsem ho odstrčila. Ve tváři se mu objevil naprosto nenávistný výraz. A pak mě praštil..

Dal mi tak silnou facku, že jsem druhou dostala o skříňky. Spadla jsem na kolena a rozbrečela se.
,,Teda, ty dračice" zasmál se a za vlasy si mě přitáhl víc k jeho rozkroku.

Pak mi hlavu zaklonil tak, abych mu viděla do očí.
,,Ale tohle si nech na pozdějc, nejdřív chci tvůj rozkrok." prohlásil zlomyslně a za vlasy mě vytáhl na nohy.
,,Davide, prosím, ne." zakňučela jsem mezi vzlyky. On se jenom zasmál, za zády mi zkroutil ruku tak, že to hrozně bolelo a tlačil mě na záchody. Chtěla jsem začít křičet, ale přiložil mi ruku na pusu a tím mi v tom zabránil. V tuhle chvíli jsem začla proklínat to, jak jsem slabá.

Kroutila jsem se a mrskala sebou, ale jeho pevný stisk mi nedovoloval se vytrhnout. Ani jsem se z toho všeho nestačila vzpamatovat a už jsem byla zatlačená do kabinky. David ze mě strhával tričko a já jen tlumeně křičela přes jeho dlaň. Až teď mi začlo docházet, že snaží o to, mě znásilnit.

Začla jsem sebou házet ještě víc a slyšela jsem, jak David nespokojeně, zavrčel.
,,Já vím, že to chceš, ty malá kurvo, tak už drž hubu!!" vykřikl a přitiskl mě obličejem na studenou stěnu kabinky. Přitisknul se na mě, abych se nemohla hýbat a ruce přesunul na knoflík na mých kalhotách, který začal hned rozepínat.

,,Co se to tady děje?!!" zařval nějaký učitel a mně se neskutečně ulevilo.
,,Davide! Okamžitě jí pusť."
Odtrhl ho ode mě.
,,Půjdeš do ředitelny!" křičel po něm a táhl ho s sebou.
Já jsem vylezla z kabinky úplné rozklepaná a nemohla jsem zastavit slzy.

U dveří stála ještě jedna učitelka. Má nás na ekonomiku a je fakt milá. Je jí teprve dvacet čtyři a je to asi ta nejlepší učitelka na škole. Okamžitě ke mně přiběhla a začla mi prohlížet obličej. Vzala si do ruky kapesník, který mi přitiskla nad obočí.

Podívala jsem se na sebe do zrcadla a zjistila jsem, že krvácím a na tváři mám červený obtisk Davidovi ruky, jak mi vrazil facku. Znovu se mi vybavilo všechno, co mi udělal a já se zase rozbrečela.

,,Už je to dobrý. Jsem s tebou, nemusíš se bát." šeptala konejšivě učitelka a objala mě. Stála jsem tam s ní v objetí dokud jsem se neuklidnila. Pak jsem si otřela slzy a znovu se na sebe podívala.

Ještě jsem měla pořád rozepnuté kalhoty a jenom podprsenku. Můj svetr se válel na zemi před kabinkou a moje tričko bylo roztržený a hozený do záchodu. Ani přesně nevím, kdy to stihl udělat.
,,Ještě, že jste přišli. Nechci vědět, jak by to jinak dopadlo." vypravila jsem ze sebe.

,,Někdo mi ťukal na dveře u kabinetu a když jsem šla otevřít, nikdo tam nebyl, jen na zemi ležel lísteček. Bylo na něm napsáno, že musíme okamžitě jít na školní záchody, jinak se stane něco zlého. Tak jsme tam s panem McCallem hned běželi."

Přikývla jsem a natáhla na sebe svetr.
,,Úvolním tě z dalších hodin a odvezu tě domů, dobře?" nabídla mi. Znovu jsem přikývla.
,,Děkuju."