My Lovely Stalker [Cz Originál] ✔

#8 Freak

Steve Aoki - Freak
______

S polkutím jsem pohled odvrátila a zadívala se do své skříňky.

Hunter stojí před mojí školou a chce ublížit Sami.. tak to teda ne!

Na obličeji jsem vykouzlila ten nejklidnější výraz, jaký byl v tu chvíli možný a otočila jsem se na Kate, která si naštěstí ještě pořád ničeho nevšimla.

,,Jdu ještě na záchod, jo?" oznámila jsem jí. Kate jen přikývla a dál pokračovala v rozhovoru o Adamovi.

Vtrhla jsem na záchody a zavřela se v kabince. Z kapsy jsem okamžitě vylovila mobil, do kterého jsem naťukala číslo na policii. Už jsem chtěla začít volat, ale přišla mi zpráva.

Just your Hunter: Talie?!! Ty chceš opravdu zavolat policii?

Me: Jak to víš?

Just your Hunter: Naheckoval jsem se ti do mobilu, vím o všem, co děláš.

Me: Nejenom, že chci zavolat policii. Já to taky udělám!

Just your Hunter: A co jim jako řekneš? Já můžu vymazat celou naší konverzaci a zařídit, aby to vypadalo, že můj profil nikdy neexistoval. Jakej budeš mít pak důkaz, Talie?

Me: Ještě pořád mám ten dopis, co si mi poslal.

Just your Hunter: Myslíš ten, co byl v prostředním šuplíku ve tvém psacím stole? Je mi líto, ale už tam není, mám ho u sebe. ;)

Me: Ale aspoň mám ten papír s tou výhružkou.

Just your Hunter: Budeš volat policii do školy, kvůli jednomu papíru? Tak do toho, aspoň se pobavím.

Opřela jsem se o stěnu kabinky a zády po ní sjela. Jsem v háji, už zase. Má pravdu, nemůžu dělat nic. Proč jsem o tom nikomu neřekla? Máma se sestrou mi sice můžou potvrdit ten dopis, ale ani ho nečetli. V ničem mi to nepomůže.

Just your Hunter: To jsem si myslel.. Teď běž domů. A jen tak mimochodem, ta nabídka už neplatí, naštvala jsi mě. Tolik se snažím, Talie a tys chtěla zavolat policii...

Na zprávu jsem neodpověděla a on už nic dalšího nenapsal. Chvíli jsem to rozdýchávala, a pak jsem vyrazila zpátky za Kate.

,,No konečně, tak jdeme? Mám už hroznej hlad." sdělila mi.
,,No, víš, já dneska nejdu. Jsem unavená. Radši půjdu rovnou domů."

Kate si mě starostlivě prohlídla, a pak se smutným úsměvem přikývla.
,,Tak dobře, ale doprovodím tě."
,,Ne, nemusíš. Zvládnu to sama."
,,Fajn."

Ještě před školou jsme se objaly a pak jsme se rozešly každá jinou cestou. Ona do restaurace a já domů. Normálně si při cestě domů beru sluchátka, pokud tedy nejdu s Kate, ale teď jsem chtěla vědět absolutně o všem, co se kolem mě děje. Vím, že Hunter tu někde je.

Rozhlížela jsem se a tlukot mého srdce se každou chvíli zrychloval, stejně, jako můj krok.

Doběhla jsem ke vchodovým dveřím a zamkla jsem za sebou. Rozhlédla jsem se po našem domě. Dřív mi připadal, jako bezpečné místo, teď se spíš cítím, jako ve vězení. A nejhorší na tom je, že tu nejsem sama.

Konvice na čaj byla zase zapojená v zásuvce, předpokládám, že tohle je znamení, že Hunter byl zase rychlejší, než já. Pochybuju, že si tu dělá čaj, jen mi to tu nechává, jako vzkaz.

Hned se taky ozval messenger.

Just your Hunter: Fajn, Talie, zahrajeme si znovu na tleskání a hledání. Když vyhraješ, nic se nestane. A když prohraješ, opět tě políbím, ale tentokrát už to tak jemný, jako minule nebude, nelíbí se mi, jak se chováš..

Teď už jsem se vážně naštvala.

Me: Víš, co Huntere? NASER SI!!!

Hned po odeslání jsem toho začínala litovat, ale už bylo pozdě.

Just your Hunter: Tak to si opravdu přehnala!! A bez trestu se to neobejde! Sama sis vybrala.

Zezhora se ozvalo bouchnutí a já úplně ztuhla. Ale pak se nic nedělo, dlouho se nic nedělo a mně to začlo docházet. On už tady není, šel ublížit Sami, nebo Kate, jako trest za to, co jsem napsala. Do očí se mi nahrnuly slzy.

Me: Huntere, prosím, neubližuj nikomu.

Zobrazeno

Me: Prosím, komunikuj se mnou. Tohle přece nechceš udělat.

Just your Hunter: Je to jen tvoje chyba, Talie...

Me: Ne tohle nemůžeš, tvrdil si, že bys mi nikdy neublížil a tohle by mě zabilo. Udělám, co budeš chtít, jen prosím nikomu neubližuj.

Just your Hunter: No dobře, ale půjdeš teď do pokoje a budeš poslouchat.

Ulevilo se mi, i když jen částečně. Nevěděla jsem, co má v plánu, ale už mě nebavilo být za tu slabou Talii se kterou si může hrát. Ze stojanu na kuchyňské lince jsem vyndala náš nejlepší nůž a šla teda k sobě do pokoje. Po chvilce se dole otevřely dveře a pak jsem slyšela kroky na schodech.

Just your Hunter: Teď si zavaž oči šátkem a čekej, kašlu na nějakou hru.

Me: Co chceš udělat, Huntere?

Just your Hunter: Začíná mi opravdu docházet trpělivost, prostě to udělej, než si to rozmyslím!

Me: Dobře..

Zavázala jsem si oči a nůž si schovala za záda, přepadal mě strach a já si přestávala věřit, že ten nůž budu schopná použít.

Kroky se začly opět přibližovat a najednou byl Hunter zase v mém pokoji. Zastavil se a mně bylo jasné, že si mě prohlíží. Nemohla jsem skoro dýchat.

'Dokážeš to Talie, prostě si strhni ten šátek a vystartuj po něm!' říkala jsem si. Pochopitelně jsem se k tomu neodvážila.

Slyšela jsem, jak si Hunter povzdechl a udělal dva kroky ke mně.
,,Dej mi ten nůž, Talie." přikázal mi nezaujatě a já se úplně rozklepala. Tohle je poprvé, kdy na mě promluvil. Jeho hlas zní mladě, ale zároveň je i zvláštně hluboký. Každopádně mi z toho přeběhl mráz po zádech.

S dalším povzdechem se přiblížil ještě víc a chytl mě za zápěstí, ve kterém jsem svírala nůž.
,,Copak jsi s tím nožem chtěla dělat, Talie?" ptal se pobaveně. Roztřásla jsem se ještě víc a začala jsem brečet. Šátek jsem si nikdy nedokázala zavázat pořádně, takže mi mezerami mezi kůží a látkou začly protékat slzy.

Hunterova druhá ruka se dotkla mého obličeje a palcem mi setřel slzy. Poté mi opatrně vyndal nůž z ruky. Nedokázala jsem se bránit. Slyšela jsem, jak ho odložil na stolek. Hunter byl hrozně blízko u mě a mezi dvěma prsty mi sevřel bradu. Než jsem se stačila z toho všeho aspoň trochu vzpamatovat, se jeho rty opět setkaly s mými.

Tentokrát to nebyla jen pusa, Hunter rty pohyboval a do úst mi vtlačil svůj jazyk. Byla jsem úplně v transu, automaticky mu polibky oplácela a svůj jazyk třela o ten jeho. I když trochu neochotně.

Za chvíli se odtáhl a já si chtěla sundat šátek. Hunter ale moje ruce zarazil.
,,Proč nechceš, abych tě viděla, Huntere?" dostala jsem ze sebe rozklepaně. On mě objal a dal mi pusu na tvář.
,,Protože takhle je to zábavnější." zašeptal mi do ucha a potom odešel.

Znaveně jsem si sundala šátek a sedla si na zem. Co se to sakra stalo? Proč jsem se nebránila?