My Lovely Stalker [Cz Originál] ✔

#40 With You In The Middle

DJ Snake - Middle
______

,,Sami tak řekni něco." pobídla jsem jí zoufale. Právě jsme jí totiž společně s Hunterem všechno řekli. Neměli jsme na výběr, protože ona ten náš rozhovor slyšela skoro od začátku.

,,Já absolutně nevím, co na to říct..."
odpověděla frustrovaně.
,,Stačí, když řekneš, že se to nikdo další nedozví a pochopíš, že už je všechno v pohodě." zareagoval Hunter ostře.

,,Nebudu to nikomu říkat. Ale štve mě, že jsem si ničeho nevšimla. Je mi to líto, Talie." zadívala se mi smutně do očí.
,,Nemusíš ničeho litovat, teď už je to dobrý a já jsem šťastná."
,,Já vím a jsem za to ráda. Budu vás podporovat, ale zároveň i hlídat. Huntere, jestli mojí sestřičce něco uděláš, nepřej si vědět, co s tebou provedu." pohrozila mu.

,,Jsme na stejný lodi, Samantho. Já chci Talii taky chránit." ujistil jí a já se spokojeně usmála.

,,Tak fajn, nechám vás tu a jdu to všechno vstřebat." oznámila nám, zvedla se z postele, na které do teď seděla a odešla ven z pokoje.
Okamžitě jsem na tváři ucítila Hunterovi rty a usmála ještě víc.

,,Doufám, že je tohle poslední člověk, který se to dozvěděl, protože už se mi to znovu vysvětlovat nechce." zafuňela jsem znaveně.
Ne vážně.. je to dost namáhavý.

,,Kdo všechno to vůbec ví, když už jsme u toho?"
,,No, Kate, Sam, Adam, Ryan, tak trochu David a Sabastian."
,,Kdo je kurva Sabastian?!" zavrčel rozzuřeně.

Strašně jsem se tý náhlý reakce lekla a úplně nadskočila. Asi mě to mělo napadnout..

,,To je ten kluk, se kterým teď Ryan chodí." vysvětlila jsem mu přiškrceným hlasem, protože jsem byla ještě vylekaná.
,,Jéj aha, promiň." zasmál se.

Asi si budu muset zvyknout na to, že občas vybuchne. Nevím, jestli se s tím dá něco dělat.

,,Měl by sis oblíknout tričko." sdělila jsem mu.
,,Proč? Znervózňuje tě to?" ušklíbl se sebevědomě a dvěma prsty mi sevřel bradu.

Zasmála jsem se a zakroutila hlavou.
,,Ne, ale chci jít dolů na večeři a bylo by divný, kdybys tam přišel takhle. Vlastně.. jak chceš rodičům vysvětlit, že jsi tady?"
,,To už nech na mně." vtiskl mi krátkou pusu a pak už se teda oblíkl.

,,Můžem?" zeptal se s úsměvem a natáhl ke mně ruku, kterou jsem okamžitě stiskla.

Ruku v ruce jsme sešli schody a šli čelit překvapeným pohledům mých rodičů.

A stály fakt za to!

Hunter jim řekl, že má klíče od našeho domu, protože jsme se tak domluvili. Prý jsem měla nějaké špatné období a chtěla, aby za mnou chodil.

Dejme tomu no..

Každopádně jsou teď už všichni rádi, že s ním znovu chodím. Znovu... no my víme, jak to doopravdy bylo.
Hlavní je, že už jsem šťastná a rodiče taky.

,,Pane Walcote, vadilo by vám, kdybych tu dnes přespal?" zeptal se Hunter táty hodně opatrným hlasem.
,,Ne, v pořádku, Calebe. Klidně můžeš." usmál se na něj a pak na mě šibalsky mrknul.

Ughh, s tímhle mě táta hrozně štve.

Když si všiml, že ho vraždím pohledem, tak se akorát rozesmál.
Dál se pak všichni vyptávali na to, co se mezi námi stalo, ale Hunter taky řekl, že o tom nechce mluvit a že to prostě mají nechat být, za což jsem byla vážně ráda.