My Lovely Stalker [Cz Originál] ✔

#50 Now We're Stressed Out

Twenty One Pilots - Stressed Out
______

Talie:

,,Ryane! Kolik ti je? Pět?!!" vykřikla jsem, když mi na hrudi přistála sněhová koule.
,,Přesně tak." zasmál se a hodil po mě další.
Letěla mi do obličeje, tak jsem se odvrátila a sníh mi přistál ve vlasech. Většina toho mi zapadla za krk.

Já ho zabiju!

,,Idiote!! Hrozně to studí!"
,,Co prosím? Jak si mi to řekla?" zeptal se naoko naštvaně a začal se přibližovat.
,,Řekla jsem, že seš idiot!"
,,No.. jak myslíš." pronesl.

Teď mi bylo jasný, že jde do tuhýho.
Dala jsem se na útěk, ale Ryan mě hned chytl. Zároveň mi taky do obličeje narval dlaň plnou sněhu a donutil mě spadnout na zem.

,,Nech toho!!" pištěla jsem.
,,Až s tebou skončím." rozesmál se.
Ležela jsem břichem na zemi ve sněhu a Ryan si obkročmo sedl na moje záda, abych mu nemohla utéct.

Pak začal nahrábávat sníh a rvát mi ho do obličeje, za krk, do vlasů a prostě všude..
,,Ty pitomče!" vřískala jsem, neúspěšně kopala nohama, házela rukama a musela jsem u toho vypadat, jako nějakej brouk, co se neumí zvednout.

,,Na tohle budu koukat každej den." Slyšela jsem Kate vykřiknout v záchvatu smíchu a všimla jsem si, že v ruce drží mobil. Ta mrcha mě natáčí, jak tu trpím?

,,Kate, ty zrádče!"

Ani se k tomu nijak nevyjádřila a pořád se dál smála, stejně, jako Adam, kterej vypadal, že se každou chvíli udusí.
,,Ryaneee!! Přestaň!!" pištěla jsem, hlavně taky proto, že mě ten sníh za krkem fakt pořádně studil.

Ryan se jen dál tlemil a ještě mi rozepnul zip na bundě.
,,Nee!"
,,Ale jo!" chechtal se a narval mi ten debilní sníh až za tričko.
,,Já tě nesnáším!"

Odpovědí mi byl zase jen jeho hlasitý smích.

,,Dost!!" zařval najednou Hunterův naštvaný hlas.
A jéje..
Ryan přestal a všichni jsme ztichli.
,,Huntere, my jen blbnem.."
,,Kurva, slez z ní!!" přerušil ho.

,,Vždyť se nic neděje." uklidňovala jsem Huntera.
Spražil mě přísným pohledem, a pak ještě přísnějším probodával Ryana, který ho radši hned poslechl, slezl ze mě a ještě mi pomohl na nohy.

Hned na to si mě Hunter přitáhl k sobě a mlčky se mnou odcházel dovnitř do restaurace, která je kousek od nás.

,,Všechno v pohodě, není ti zima?" vyhrkl, když už jsme byli z dohledu ostatních na sjezdovce a zalezli dovnitř.

,,Ani ne, jen se musím zbavit toho sněhu, co mám za tričkem." řekla jsem klidně.

,,Ty jsi naštvanej?" zeptala jsem se, když jsem viděla jeho výraz.
,,Jasně, že jsem naštvanej.. Proč blbneš s Ryanem? Vadí mi to."
,,Ale on je prostě jen kamarád, kdyby to byl Adam, tak ti to nevadí, ne?"
,,Ne nevadí. Ryanovi se líbíš, proto chci, aby ses s ním přestala tolik bavit." vysvětlil mi.

,,Ale, Huntere.. vždyť jsem ti říkala, že už ho to přešlo. Navíc má teď Sebastiana." povzdechla jsem. Nebaví mě mu to pořád opakovat.
,,Ale i tak mu nevěřím."

,,Fajn, ale mně snad věříš, ne?" zeptala jsem se ostře. To si jako myslí, že kdyby něco, tak se nechám?!

,,Jo věřím, ale.. to je jedno, nechci se hádat. Už to nebudeme řešit, dobře?"
,,Dobře."

***

Po obědě v té restauraci jsme šli opět lyžovat. Huntera jsem jen párkrát viděla někde na sjezdovce, jinak jsem ho nepotkala. Jezdí na té nejvíc prudké, co tu je a vypadá u toho strašně dobře!