My Lovely Stalker [Cz Originál] ✔

#51 My Demons

Starset - My Demons
______

Nevěděla jsem kam mám jít, cloumal se mnou vztek a zároveň smutek. Ještě nikdy jsme se s Kate nechytly. Nikdy! Slzy mi tekly proudem a já se opět cítila naprosto sama.

Rychle jsem procházela chodbou, zatímco se mi v hlavě odehrávalo všechno z dnešního dne. To s Kate mě mrzí, štve mě, že po mně takhle vyjela, když jsem jí chtěla pomoct. A štve mě, že si neuvědomuje to, jak hnusně se chová k Adamovi.

Přes svoje slzy jsem skoro nic neviděla, tak jsem si otřela oči a zjistila, že se nacházím před prosklenými dveřmi, které vedou na terasu. Popotáhla jsem a pomalu vzala za kliku.

Stejně opatrně jsem za sebou i zavřela, nejsem si totiž jistá, jestli se sem může chodit. Došla jsem k zábradlí a podívala se dolů na zasněženou zahradu.

,,Taky špatnej den?" ozvalo se vedle mě. Nadskočila jsem, jak jsem se lekla a pak se na tu osobu podívala.
Je to Casey.
,,Jo, docela jo." povzdechla jsem nešťastně.

,,Co se stalo?" zajímala se v celku milým tónem. Ten od ní vůbec neznám.
,,Pohádala jsem se s Katelin."
,,Počkej, cože?! No doprdele! To jde?" vyhrkla.

,,Asi jo.."
,,Páni.. velký kamarádky se rozhádaly. Jak k tomu došlo?"
,,Hádala se s Adamem, já se jí snažila pomoct a ona po mně vyjela. Tak jsem jí prostě taky řekla svůj názor." zamumlala jsem.

,,Hezký.." zkonstatovala stále překvapeně.
,,A proč jsi tu ty?"
,,Já, no.. taknějak nevím, kde jinde bych měla být. Snažím se nějak přenést přes tu věc s Erikem. Abych byla upřímná, jsem vážně ráda, že se tak hnusně zranil. Zasloužil si to."
pronesla.

Chápu, že na to má takovej názor, to, co jí udělal musí být těžký překonat.
,,Chci ti ještě jednou poděkovat, Talie. Jsi vážně hodná. Normálně by se mi asi nikdo nesnažil pomoct."
,,Za to mi neděkuj, byla to samozřejmost. Zas tak hrozný to mezi náma nebylo, ne?" zeptala jsem se.

,,Vážně? Talie, já tě nenáviděla a chtěla jsem, aby ti David ublížil. Teď mě to mrzí, jsi skvělá holka." usmála se na mě. No teda..

,,Proč jsi mě tak moc nenáviděla?"
Na tohle už jsem se chtěla zeptat vážně dlouho.

,,Štvalo mě, jak tě mají všichni rádi, aniž by ses o to nějak snažila. Hned, co jsi přišla do školy, tak jsi ulovila Davida bez toho, aby ses před ním nějak nakrucovala. Sakra, víš, kolika holkám se líbil? Hrozně jsi mě tím štvala. Když ste se rozešli, myslela jsem si, že to všechno skončí. Ale nic se nezměnilo. Pořád tě mají všichni rádi. Máš skvělou partu kamarádů, kteří nepředstírají, že tě mají rádi, oni tě opravdu mají rádi. Nijak se o to nesnažíš, prostě se jen chováš mile a se všemi si v pohodě rozumíš. Já si myslela, že se na takovou pozici dostanu, když budu patřit do Davidovi partičky. Ale ani, když jsem se s ním vyspala, tak to nikoho nezajímalo.. Chápeš to? Pořád se pohybuju v prostředí lidí, jako jsou David, Jace, zkurvenej Erik a podívej se na mě. Jsem ta, co zbyla, když se rozdělovaly pokoje.. Prostě ti závidím." dokončila monolog.

,,Nikdy mě nenapadlo, že by zrovna mně mohl někdo závidět." zauvažovala jsem nahlas. Byla jsem z celé té situace totálně zmatená.
,,Opravdu?" uchechtla se.

,,Jo, vždyť.. sice jsem chodila s Davidem, ale byl na mě zlej, hodně zlej.. nevím, proč by mi měl někdo závidět. Já nemám štěstí na hodný kluky."

,,A co ten tvůj sexy třeťák? Chová se k tobě, jako bys pro něho znamenala celej život."
,,Jo, ale.. divila by ses, kdybys znala celej příběh našeho seznámení. A můžu ti říct, že ten, když se naštve, tak je z něj Hulk." vysvětlila jsem jí a ona se tomu zasmála.