My Lovely Stalker [Cz Originál] ✔

#13 Broken Arrows

Avicii - Broken Arrows
______

Hunter se na mě upřeně díval a můj strach sílil. Celé tělo se mi chvělo.
,,Promiň, nechtěl jsem na tebe zvýšit hlas." omluvil se smutně, ruce posunul výš na moje záda a objal mě.

Cítila jsem se tak bezmocně a moje oči se začly plnit slzami. Zabořila jsem hlavu do jeho ramene a rozbrečela se. Nevím, jestli je úplně normální brečet na rameno někomu, z koho máte panickou hrůzu, ale překvapivě mě to uklidňovalo.

,,Ššš.. Neboj se, já ti neublížím." konejšil mě a rukama mě hladil po zádech. Pomalá písnička, která zrovna hrála mi to moc neusnadňovala. Věděla jsem, že bude hrát dlouho a to ve mně vyvolávalo stále větší a větší zoufalství.

,,No tak, Talie, prosím přestaň plakat, ničí mě to." zašeptal smutně, zatímco mě k sobě pevně tiskl.

Po chvíli svoje ruce přesunul do mého pasu a mírně se ode mě odtáhl. Cítila jsem jeho pohled na své tváři, ale neodvážila jsem se na něj podívat.

,,Rozmazala sis to krásný líčení, zlatíčko. Půjdem tam do toho tmavého rohu a upravíš se, ano?"

Přikývla jsem a nechala se tam odvézt. V celém sále bylo u téhle písničky docela tmavo, takže jsem se nemusela bát, že někdo uvidí moje ubrečený a rozmazaný oči.

Zastavili jsme se v rohu a Hunter ze vnitřku svého luxusního saka vyndal papírový kapesník. Jemně ho přiložil na mou tvář a začal mi otírat slzy. Potom kapesník posunul výš a opatrně mi čistil okolí očí.

Stiskl mi bradu a trochu zaklonil hlavu, aby na mě líp viděl. Ještě si mě pořádně prohlédl, pak kapesník zmuchlal a hodil ho obloukem do koše, který byl od nás asi tři metry.

Trefil se..

Vrátila jsem svůj pohled z koše zpátky na Huntera a ten se usmál.

,,Jsi tak krásná, Talie." vydechl a pohladil mě po tváři. Polkla jsem a sklopila pohled. Jeho ruka po mé tváři putovala níž a zastavila se kousek pod mým krkem, kde jsem měla ten přívěsek od něj.

Nadzvedl ho a palcem po něm přejel.
,,Jsem rád, že se ti líbí." řekl šťastně. Pokusila jsem se o mírný úsměv, ale nevím, jestli byl zrovna nějak upřímný.

Písnička už byla téměř u konce a místo úlevy jsem pociťovala spíš strach, strach z toho, co přijde potom.

Hunter si odkašlal.
,,Ehm.. rád bych se seznámil s tvými rodiči, vypadají jako fajn lidi." usmál se.
Vyděšeně jsem se mu podívala do očí.
,,A aby bylo jasno, Talie.. Cekneš a tohle.." odmlčel se a ukázal mi nůž, který měl schovaný ve svém saku.
,,Se tu do někoho pořádně ostře zařízne. Rozumíme si?" zeptal se klidně.

Vystrašeně jsem přikývla a urychleně odvrátila zrak.

Písnička skončila a my se pomalým krokem vydali ke stolu, kde už seděli jak moji rodiče, tak moje sestra. Kate s Adamem čekali na další písničku a když uslyšeli první tóny, zase začli tancovat.

Z téhle situace jsem byla trochu zmatená. Proč se chce Hunter představit mým rodičům? To nedává smysl. Nebo neví, že jsem o něm rodičům řekla? Že by Hunter konečně udělal chybu?

V tom případě mi to pěkně hraje do karet. Rodiče hned pochopí, že všechno, co jsem jim řekla, byla pravda. Zavolají policii a ta pak Huntera zavře v nějaké psychiatrické léčebně.

Mně se konečně vrátí můj normální život a všechno bude zase, jako dřív.

Tentokrát už se mi konečně na tváři objevil skutečný úsměv. Rodiče i sestra na nás koukali s mírně tázavým výrazem a usmívali se.