My Lovely Stalker [Cz Originál] ✔

#4 Nothing Left To Lose

The Duff soundtrack - Nothing Left To Lose
______

Učitelka mě teda odvezla domů. V autě jsem jí vysvětlila celou situaci, co se odehrála na záchodech. David za to dostane asi trojku z chování a nejspíš bude nějakou dobu po škole. Cestou v autě jsem si všimla, že za tu dobu, strávenou ve škole docela pěkně nasněžilo.

Přijeli jsme teda ke mně domů, rozloučila jsem se s učitelkou, a pak jsem zamířila k domovním dveřím. Všimla jsem si stop, vyšlapaných ve sněhu. Nejdřív jsem si řekla, že to musela být máma, nebo já, když jsem odcházela. Ale pak mi došlo, že ráno sníh vlastně nebyl a navíc stopy vedly směrem ke dveřím a ne od nich.

Že by se máma už vrátila? Ale ta teď nosí boty na podpatku, tyhle stopy vypadaly spíš na pánské boty. Táta to ale být taky nemůže, je na služební cestě a navíc má mnohem větší číslo bot. Lhala bych, kdybych řekla, že mě tohle nijak nevyděsilo.

Ale tak, třeba to je sestra.

Když jsem se nějak uklidnila, tak jsem přešla ke dveřím a zkusila je otevřít. Jsou ale zamčené. Všechno v pohodě, třeba se ségra vrátila domů a prostě za sebou zamkla. Vzala jsem teda do ruky klíče a strčila je do zámku. Otočila jsem dvakrát klíčem a otevřela.

Hned jsem za sebou zase zamkla a přešla do kuchyně. Všimla jsem si, že konvice na vodu je zapojená v zásuvce.
Máma to při odchodu vždycky vytahuje.
,,Sami?" zavolala jsem. Chvíli jsem počkala, ale nic se neozvalo. Zkusila jsem to teda znova a hlasitěji.

,,Saamiii?!"

Nic...

,,Haloo, seš doma?!"

Pořád nic.

Možná je u sebe v pokoji a má sluchátka. Přezula jsem se do bačkor a sundala jsem si bundu. Potom jsem vyrazila po schodech nahoru, do jejího pokoje. Dveře byly otevřené, ale přesto jsem zaklepala.

Když se nic neozvalo, tak jsem vešla dovnitř. V pokoji nikdo nebyl. Naštvaně jsem protočila oči a šla se podívat k mámě do ložnice.
Taky nikdo. Ale někdo v domě prostě je, ty stopy venku vedou ke dvěřím a žádné jiné tam nejsou!

Rychle jsem odběhla k sobě do pokoje, abych to tam taky zkontrolovala. Můj pokoj byl ale taky prázdnej. Ve chvíli, kdy jsem se znaveně svalila na gauč, mi zacinkal messenger. Nechtěla jsem se na zprávu koukat, tak jsem to ignorovala a šla jsem se na sebe kouknout do koupelny do zrcadla.

Obtisk ruky na mé tváři pořád nezmizel a krvavá rána nad obočím mi pěkně natekla. Ani nevím, jak jsem k ní přišla. Nejspíš, jak jsem se praštila o tu skříňku. Stejně pořád nemůžu uvěřit tomu, jak se David choval. Tohle jsem od něj nečekala.

A pak ten lísteček, co se objevil před kabinetem. Někdo viděl, co se děje, ale nijak nezasáhl.. Mám v hlavě úplný zmatek.

Nevydržela jsem se koukat na svůj špinavej obličej od řasenky, tak jsem se odlíčila. Mezitím mi přišly další dvě zprávy. Otevřela jsem je, až po tom, co jsem si opláchla obličej od odličovače.

Just your Hunter: Jaktože si tak brzo doma, stalo se něco??

Talie halooooo!!!

Notak mluv se mnou, Talie!!!!!

Hunter, že by tam ten lísteček dal on? Sledoval mě?

Me: Jo stalo, David mi chtěl ublížit..

Just your Hunter: Podle toho, jak vypadáš bych spíš řekl, že ti nechtěl ublížit, ale že ti ublížil. Nejradši bych toho hajzla zabil!