My Lovely Stalker [Cz Originál] ✔

#20 Sick Of It

Skillet - Sick Of It
______

Je pravda, že hezčí růži jsem ještě nikdy neviděla, ale pak je tu jedna dost zarážející věc..

Jak se sakra dostal do mojí skříňky?!

Mám zámek na kód, to jo, ale nikdy jsem ho nikam nepsala, ani ho nikomu neřekla, takže to nechápu.

,,Talie?" zavolal na mě někdo. Lekla jsem se a růži rychle nacpala do skříňky, aby si jí nikdo nevšiml.

,,Ty ses lekla?" zeptal se se smíchem Ryan.
,,Ehm.. no, jo." zachechtala jsem se taky.
,,Co potřebuješ?"
,,Sháněl tě nějakej David." oznámil mi.
,,Cože? Neříkej mu, že jsi mě našel. Nechci s ním mluvit." požádala jsem ho trochu prosebným tónem.

,,Ty se vyhýbáš svému klukovi?" ptal se pobaveně, na což jsem nechápavě svraštila čelo.
,,Co? Ne, David není můj kluk." vyjasnila jsem mu. Teď se zatvářil nechápavě zase Ryan.
,,Tvrdil mi opak."

,,Pak je to ještě větší debil, než jsem myslela." povzdechla jsem.
,,Minulý týden jsem se s ním rozešla."

,,Heh, aha. Zdá se, že tě chce zpátky. Ani se mu nedivím." ušklíbl se. Protočila jsem oči a zavřela skříňku.
,,No, ale já ho nechci. Jdeme?" zeptala jsem se, ale ani jsem nečekala na odpověď.

Ryan jen přikývl a připojil se ke mně při cestě do třídy.
,,Hele a proč jsi vůbec chodila s takovým kreténem?" zajímal se.
,,On byl ze začátku úplně jinej, nevím, co se pak stalo. Prostě se nechal ovlivňovat svýma kámošema a choval se hnusně."

,,Hm, ale každopádně je dobře, že jsi ho nechala. Máš na lepšího." řekl s úsměvem. Chtěla jsem ještě nějak zareagovat, ale ze třídy se vyřítila Kate.
,,Talie, hele nebude ti vadit, když si sednu s Adamem?" zeptala se zadýchaně. Zajímalo by mě, kde furt bere tolik energie.

Zasmála jsem se a zakývala hlavou, jako, že mi to vadit nebude.
,,A tobě to taky nevadí, že ne?" otočila se ještě na Ryana.
,,No, pokud to znamená, že budu sedět s Talií, tak ne." usmál se a mrknul na mě.

Kate se začala smát a já opět protočila oči. Nemám tyhle balící kecy ráda, nikdy jsem na to nebyla moc zvyklá a docela mi to vadí. Proto jsem už radši zamířila do třídy a sedla si do poslední lavice u okna.

Oba mě hned následovali, Kate si sedla k Adamovi a Ryan ke mně.

Byla jsem z toho trochu nervózní, protože jsem nevěděla, o čem se s ním mám bavit. Naštěstí to ale moc nevadilo, protože máme na dějepis dost přísného učitele a bavit se s někým je jen na vlastní nebezpečí.

Pak se ale učitel rozhodl, že si někoho vyzkouší, tak jsme si zatím dělali výpisky a u toho se bavit můžeme. Než ale stačil Ryan cokoliv říct, tak mi na lavici přistál zmuchlaný papírek. Trochu jsem nadskočila a hned potom se rozhlédla po třídě, abych zjistila, kdo ho hodil.

David...

Díval se na mě takovým zvláštně zničeným pohledem a.. jemu se vážně lesknou oči? Vypadá to, jako kdyby zadržovat slzy.

Neochotně jsem teda lístek rozbalila a přečetla si ho.

'Prosím, potřebuju si s tebou promluvit. Sejdeme se před školou, jen na chvíli. Prosím, Talie. Jsi pro mě důležitá a já vážně nechci, aby to mezi námi bylo takhle. Prosím.'

,,Co píše?" zeptal se potichu Ryan. Zaváhala jsem, ale nechala jsem ho to přečíst.

,,To vypadá zoufale.. Proč s ním nechceš promluvit?"
,,Protože on... prostě nechci."
,,Protože on co?" pobídl mě. Zavrtěla jsem hlavou na znamení, že odpovídat nechci.