My Lovely Stalker [Cz Originál] ✔

#49 I See Fire

Ed Sheeran - I See Fire
______

Dneska je pondělí, což znamená, že je to třetí den na lyžáku. To se obvykle nelyžuje celý den, abychom si mohli odpočinout.
Předchozí den jsme opět strávili celý na sjezdovce a Hunter mě naučil, abych se už tolik nebála. Vysvětlil mi, že nemám poslouchat rady učitelů, ale jet tak, jak mi to nejvíc vyhovuje.

Teď už mi to jde mnohem líp a dokonce jsem tu děsivou červenou dokázala sjet bez jeho pomoci. Gratulujte mi!

Teď je odpoledne a asi před půl hodinou jsme se vrátili. Po obědě jsme dostali příkaz, abychom si donesli nějaké společenské hry a trávili tím čas. Do večeře už máme v podstatě volno.

,,Tak co chcete hrát teď?" zeptal se Ryan a zamyšleně v rukou přehazoval karty.
,,Co třeba Carcassone?" nabídla Kate s nadšením.
,,A máme na to dost velkej stůl?"
,,Jo, to půjde."

Ryan teda karty odložil a přitáhl jak základní sadu, tak i několik rozšíření, které jsme dali dohromady.
,,Talie, jakou chceš barvu panáčků?" zeptal se Adam a dal mi vybrat mezi zelenou a černou.

,,Já hrát nebudu. Chci jen koukat."
,,Určitě?"
,,Dej mi černý, Talie bude hrát se mnou." rozhodl Hunter a mrknul na mě.
Tenhle nápad se mi líbil, tak jsem se jen usmála a kývla na Adama.

Po nějaké době, co jsme hráli, mě Kate naštvala tím, že uzavřela náš hrad, což znamená, že shrábla veškerý suroviny, který jsme v něm nastřádali.
,,Víš co, Kate? Až budeš mít figurku na místě, za který bys ke konci získala spoustu bodů, tak ti tu figurku sestřelím katapultem!"

,,Teda.. já jsem rád, že nehraju proti ní." poznamenal Hunter a všichni kromě mě se rozesmáli.
,,Jo to teda buď rád." potvrdila jsem mu.

,,Tak ber kartičku, ty vztekloune, jste na řadě." pobídl mě Ryan.
Zaslechla jsem, jak se Hunter prudce nadechl. Dělá to vždycky, když na mě Ryan promluví.. žárlivka.

Vytáhla jsem teda další kartičku a zklamaně zjistila, že je na ní jen nějaká debilní cesta. Přiložila jsem jí teda na jedno z míst, kam pasovala a aspoň zabrala louku. Panáčků máme volných dost.

,,Katelin, hraj.." řekl Adam otráveně, když si pořád prohlížela svoje nehty.
,,Promiň, ale já mám šíleným způsobem roztřepenej nehet na palci a vytáčí mě to, protože to škrábe."
,,Já mám na pokoji pilník, dojdu ti tam, stejně už mám z toho sezení zdřevěnělý nohy." nabídla jsem se

,,Tak jo, díky, zlato." usmála se.
,,Ty mě tu necháš?" vypískl Hunter, když jsem se zvedla.
,,Hned se vrátím." zachechtala jsem se a rozešla se směrem na chodbu.

Rozhodla jsem se to vzít po schodech, abych ty nohy trochu rozhýbala.
Došla jsem do patra, kde máme pokoj a setkala se zase s tou osobou, kterou fakt nenávidím..

,,My na sebe narážíme nějak často, není to osud?" zeptal se Erik pobaveně a už ke mně vykročil, aby mě zase mohl chytit.
,,Nech mě!" okřikla jsem ho.
,,Vážně, Talie? Myslíš si, že tě poslechnu?"

S drzým úšklebkem se ke mně přibližoval pořád víc a víc a já stále couvala. Až do doby, dokud jsem nenarazila do zdi. Rukama se opřel vedle mé hlavy, kolena mi natlačil mezi nohy, abych ho už nemohla znovu kopnout a ten jeho samolibej ksicht jsem měla přímo přes tím svým.

Do prdele!

Příšerně jsem se naštvala, nesnáším, když si ke mně nějaký kluk tohle dovoluje a už vůbec ne, když jsem zadaná.
Zapřela jsem se mu rukama do ramen a naprosto neúspěšně se ho snažila odstrčit. V zoufalství jsem do něj začla i mlátit, ale on se rozesmál.