My Lovely Stalker [Cz Originál] ✔

#52 I'll Be Needing Stitches

Shawn Mendes & Hailee Steinfeld - Stitches
______

,,Ty jsi tu byla celou dobu?" vyjekla jsem na Casey, která vylezla z koupelny s ručníkem na hlavě.
,,Jo, myla jsem si vlasy. Bála jsem se vylézt ven, když jsem slyšela ten řev, seš v pohodě?" zeptala se a podala mi papírové kapesníky.

,,Ne, to teda nejsem." zakňučela jsem plačtivě. Ruce se mi úplně klepaly a nebyla jsem schopná se hýbat.
,,Mohla si mi pomoct zavřít ty dveře." vyčetla jsem jí.

,,Já vím, promiň. Ale po tom s Erikem.. mám ze všeho strach."
,,Ne, já se omlouvám. Mělo mi to dojít."

Sakra! Já jsem tak blbá!

,,Říkala si, že se hádáte, ale.. tohle je trochu moc, nemyslíš?"
Klekla si ke mně a vzala mi z ruky kapesník, který už byl totálně zkrvavený, aby ho mohla vyměnit za nový.

,,Neudělal to schválně.."
,,I tak.. neměl by na tebe takhle řvát, vždyť tě úplně psychicky zničí. Talie, tohle se jen tak nezastaví, dojdu pro zdravotnici." rozhodla.

,,Ne! Casey, prosím! Nechci, aby se to řešilo."
,,Huhh, dobře.. počkej chvíli." povzdechla a zalezla zpátky do koupelny.

Slyšela jsem téct proud vody, potom se Casey vrátila s ručníkem, politým studenou vodou a přiložila mi ho na čelo.
,,Zvládneš se zvednout?" zeptala se jemně.

,,Nevím, asi jo." zamumlala jsem.

Nakonec mi s tím ale musela pomoct. Myslela jsem, že se každou chvíli zřítím na zem, jak moc jsem se třásla.
,,Půjdeme do pokoje těch třeťaček dřív, než přijde Katelin." řekla mi, vzala svojí tašku s věcmi a šly jsme.

,,Na, tohle bude lepší, než kapesníky." usoudila, když jsem si lehla do postele a hodila po mně krabičku s tampóny. Zasmála jsem se tomu, ale i tak jsem je otevřela a dala si dva do nosu.

,,Díky." vyslovila jsem upřímně.
,,Nemáš za co, taky jsi mi pomohla." mrkla na mě.

***

Sice jsem byla strašně unavená a bolela mě hlava, asi taky z toho, že jsem tý krve neztratila zrovna málo, ale nemohla jsem spát. Nevím, kolik bylo hodin, ale všude už byla tma a Casey vedle mě v posteli spokojeně oddechovala.

Já jsem se stále klepala a nedokázala jsem uklidnit pláč. Teď se Huntera bojím opravdu hodně. Nejhorší na tom ale je, že ho vážně miluju, a proto to tak moc bolí. Nedokážu uvěřit tomu, jak se dneska choval, nechápu to.

Bylo mu jedno, že brečím, že se třesu, že mám strach. Akorát ho to štvalo pořád víc a víc..

Nedokázala jsem už vydržet sama a proto jsem se rozhodla jít za osobou, která by mi teď mohla pomoct.

Ryan.

Opatrně jsem se zvedla, protože jsem Casey nechtěla vzbudit, oblíkla jsem se a vyšla na tmavou chodbu.

Už teď jsem brečela tak moc, že mi slzy tekly i na krk. Mnohem víc se to zhoršilo, když jsem zjistila, že nejsem sama, kdo bulí. Z našeho pokoje, ve kterém je teď jen Katelin se ozýval její hlasitý, zoufalý pláč. Nutkání jít za ní jsem ale překonala. Stále se na ní zlobím a myslím, že ona teď musí být sama a vybrečet se, aby pochopila, že chyba je na její straně.

Přešla jsem teda k pokoji, kde je Ryan s Adamem a zaklepala jsem.
Nic se nedělo, tak jsem zaťukala znovu.

To už se konečně ozval nějaký šramot. Pak jsem zaslechla, jak se otočil klíč v zámku a dveře se pomalu otevřely.
Stál za nimi totálně rozespalý Ryan a doupravoval si tričko, které na sebe nejspíš právě teď natáhl.