Příliš drsná realita Petra Lexy

Příliš drsná realita...13

Ahoj lidi, tak už tu máme konečně čtvrtek :)

"Na to jsi měla myslet přes stykem," upozorní mne.

"Držím ti palce Majo. Uvidíš, dobře to dopadne!"

Tak s tímhle si tedy vůbec nejsem jistá!!! Na sídliště se sice vypravím, na rozdíl od Míši nikam nechvátám, oběd dneska připravuje Kačka, no, oběd, uvaří akorát balíček špaget a ohřeje dvě konzervy se špagetkou, maximálně nastrouhá sýr a říká tomu dřina v kuchyni, nicméně opět skončím v keříčku před vchodem domu číslo 1241. K tomu, abych zazvonila u bytu, odvahu nenajdu. Vlastně ani nevím, co bych dělala, kdyby se náhle na chodníku objevil kluk s černými vlasy! Možná bych se zavrtala do křoví ještě hlouběji! Přesto bych ho viděla moc ráda, aspoň z dálky okoukla, jestli nevypadá nezdravě, v posteli se zdál v pohodě, a tak... vůbec.

Po dvou hodinách mě z křoví vystrnadil bílý špic, kterého venčí důchodce, jehož jsem tu viděla i v neděli ráno. Nejen že mě v křoviskách vyčmuchá, dokonce na mě začne štěkat!

"Co tam máš, Mufíku?" zajímá se dědeček a já mám pilno, abych se prodrala keřem na chodník dřív, než mě odhalí.

Ještě si ani nevytahám všechny větvičky z vlasů, když můj pohled sklouzne na tmavovlasou dívku s culíkem, tentokrát v bokovkách tak nizoučkých, až je skoro záhadou, jak se na ní mohou udržet. Přes rameno má splasklý batůžek, na očích sluneční brýle. Nejspíš se nese rovnou ze školy.

"Ahoj," oslovím ji. Sama nevím, kde se ve mě vzalo tolik odvahy, nemám dokonce ani vymyšlený plán, jen doufám, že si vystačím s improvizací.

"Čau," odvětí váhavě, sundá brýle, aby si mě mohla lépe prohlédnout, načež se otáže: "My se známe?"

No, aspoň vím, že ona v tom autě neseděla!

"Ne," potvrdím. "Aspoň ne osobně. Já jsem Mariana."

"Vanda," představí se. "No a...?"

"Znám se s tvým bráchou," napovím jí.

Vandiny oči barvy horké čokolády se rozšíří úžasem.

"S mým bráchou...? Nespletla ses?

Znejistím. "Ty nemáš bráchu...?"

"Mám," přikývne. "Jmenuje se Honzík."

"To by možná souhlasilo...."

"Pochybuju," namítne. "Jsou mu čtyři roky!"
Tohle je rána pod pás. "Aha... Tak to promiň, fakt jsem si tě spletla s někým jiným. Myslela jsem, že jsi Ptáčková."

Její výraz nečekaně zostražití. "To teda nejsem!"

"V tom případě na to zapomeň. Mně jde o úplně jinýho ptáčka," pokusím se o vtip.

"Jak jsi na to jméno přišla?" vyzvídá bez úsměvu. "Poslyš, tys tady okouněla už včera, že jo?"

"Někoho hledám."

"A proč zrovna tady? kývne na panelákový vchod.

"Protože jsem měla za to, že zrovna tady v tomhle baráku jsem byla v sobotu s jedním klukem. To je jedno, ahoj."

"Počkej!" chytí mě za paži. "Tys byla v sobotu u Ptáčků? Dole v tom přízemním bytě? Cos tam dělala?!"

"No, něco jako mejdan, ale říkám ti, asi-"

"Ten parchant!" uleví si Vanda a její oči už nepřipomínají čokoládu, nýbrž dva džbery černého asfaltu. "To si s ním vyřídím. Jen vytáhnu paty, hned dělá mejdan!" 

Teď jsem to já, kdo je překvapený. "Neříkalas, že žádnýho bráchu Ptáčka v přiměřeným věku nemáš...?"

"Taky krom Honzíka žádnýho nemám jinýho bráchu nemám!" odsekne. "Tady dole totiž bydlí Filip. Můj kluk.

Zůstanu stát s otevřenou pusou.

Ne tak Vanda. Paži, kterou mi stále drží, mi sevře pevněji. "Tys s ním něco měla?!" zeptá se výhružně.

"Nee..."

"V tom případě se odtud pakuj, ať už tě tu nevidím!"

"Nejsi nějaká vztahovačná?" odfrknu ironicky. "Nebo snad máš na tenhle kousek chodníku vlastnický právo?"

"Jo," odsekne. "Maž odtud a koukej mu dát pokoj."

Vytrhnu ruku z jejích kleští, poodstoupím o dva kroky a na odchodu jí oznámí: "Jestli je tvůj kluk stejně blbej jako ty, pak se o něj nemusíš bát, nikdo ti ho nepřebere!"

Vanda za mnou vyplivne nadávku začínající na písmenko P, až se důchodce, co se vrací se špicem z procházky, ohromeně otočí. Nesnížím se, abych jí podobné vulgarismy vracela, bez dalších řečí jednoduše odkráčím. Zazvonit u toho správného bytu, nespletla jsem se, to je jasné, nepřichází v úvahu. Leda přes Vandinu mrtvolu!

No, vzhledem k její bojovnosti spíš přes mou!

Tak jo pro dnešek konec. Pokud se ti díl líbil nezapomeň dát VOTED+ pěkný koment nebo kritiku :) děkuji :) pokud máte otázky na mě nebo postavy z knížky pište mi je tam taky :)