Příliš drsná realita Petra Lexy

Příliš drsná realita....27

Natáhnu se pro mobil a krom tradiční pozdravné esemesky našim domů napíšu i ségře? ČAU KAČKO, JAK JE?

Nic víc, aby si nemyslela, že mi chybí... Byť je to tak! Nepředpokládám, že mi odpoví, natož aby odepsala hned, jistě je vytížená koňmi i koňáky, proto mě příjemně překvapí a potěší pípnutí příchozí zprávy právě od ní.

SUPER, JAK JINAK :) ZROVNA JSEM TI CHTELA PSAT, JAK SE MAS TY, JDE TO TAM PREZIT?

Než jí odpovím, dole vrznou dveře. ,,Majo?"

,,Hm?" odvětím, jelikož podle hlasu identifikuji Míšu.

,,Pojď s námi na oheň," pozve mě.

,,Ani za nic!"

,,Jsme tam jen my s Luckou," konejší mě. ,,Přece si nezkazíš kvůli jednomu idiotovi prázdniny, ne? Pomůžeš nám s noční hrou, potřebujeme ještě aspoň jednoho Anděla noci. Michal říkal, že mám pro tebe skočit. Co děláš nahoře?"

,,Suším si vlasy...."

,,Fajn, tak přijď brzy. Nebo můžeš rovno za Michalem do jídelny, jen co uložíme děcka, přijdeme tam i my."

,,To zrovna!" ujistím ji ironicky, ale ona mě už neslyší zase rychle odběhne. Celá žhavá si půjdu hrát společně s Pirátem, tím křivákem, na nočního anděla!! Tuhle hru jsme spolu absolvovali už jednou- přesně před týdnem- a dodnes jsem se z toho nevzpamatovala. Děkuju, nechci.

Po chvíli zavrzají dveře nanovo, nejspíš si něco zapomněla, případně se vrací jiná spolubydlící.

,,Mariano...?"

Zatrne ve mně, není Míša, ani Simona, ani Lucie! Snažím se nedýchat, abych se neprozradila nejmenším zvukem, nicmémě je mi to houby platné, jelikož Pirát vystoupí na první tři příčky žebříčku, čímž se mu hlava dostane nad úroveň vrchního patra, a spatří mne krčit se u okénka.

,,Co tu chceš?!" otážu se ho nepřátelsky.

Nenechá se mým tónem odradit, zdolá zbývající stupně žebříku a drze se posadí na moje lůžko! Skrčím vsedě nohy pod sebe, abych byla od něho co nejdále, jak je to jen v malém prostoru možné. Všimne si toho a ušklíbne se, nicméně vysvětlí důvod své návštěvy: ,,Přišel jsem ti něco ukázat. Důkaz, že jsem tě neznásilnil."

,,Důkaz...?"

Místo odpovědi přetáhne přes hlavu hnědobílé batikované tričko.Vyděsím se k smrtí- on si to snad přišel zopakovat! Než však stačím zavolat o pomoc, mlčky si ukáže na svůj hrudník. V půdním prostoru chaty je už poněkud šero, přesto si nemohu nevšimnout třech skvrn, které mu zdobí, no, spíš hyzdí opálenou kůži. Ačkoli už jsou stářím poměrně vybledlé, stále ještě to jsou bezpečně identifikovatelná razítka vášně! To moje pečlivě skryté pod výstřihem je proti nim o dost světlejší. Tupě zírám na flíček těsně pod jeho levou klíční kostí- připomíná zažloutlou modřinu s dosud patrným otiskem zubů!!

,,Chceš říct, že..." vyhrknu ochraptělým hlasem. ,,Že to máš ode mě?!"

,,No to si piš," zazubí se. ,,Sám jsem se nepokousal. Udělala mi to hodně divoká kočka. V noci na minulou neděli."

Trhnu rameny. V rozpacích se přímo plácám! Nemít také cucflek, nejspíš bych mu nevěřila, takhle jsem na pochybách.

,,Jenže...já...nevím...nepamatuju se,"blekotám.

,,Nejsem zvyklej za holkama dolejzat," upozorní mě trochu povýšeně.

Nevěřím vlastním uším! ,,A teď snad dolejzáš?!"