Ahoj lidi, tak tu máme nový díl :)
Teprve když mě na molu roztřese chlad, nazuji plácáky a krátkou vzdálenost lesem, na který mezitím spadla noc, na mně městské dítě, je tu zbytečně velká tma, prolétnu jako střela až do chatky, kam si zajdu pro hygienické potřeby, abych se nepozorovaně vkradla do sprch a následně ležela ve svém spacáku a s očima otevřenýma dokořán poslouchala zvuky od táboráku. Na dnešek jsem se vyspala dost, nepodaří se mi usnout do příchodu holek.
,,Proč jsi za námi nepřišla?" diví se Míša, která si patrně teprve nyní vzpomene, že má v táboře přítelkyni.
,,Protože bych si tam připadala nepatřičně."
,,Jak, nepatřičně?" nechápe.
,,Jako že tam nepatřím," přeložím.
,,Ale proč, proboha?"
Protože jsem blbá, odvětím v duchu. Všechno jsem to jednou jedinou nocí, kdy jsem se vyspala s úplně cizím klukem, podělala. A nic mě neomlouvá, že si to nepamatuji!!!
Budík na mobilu mi zapípá ucha, až se leknu. S pusou zíváním otevřenou dokořán, div si nevykloubím sanici, se vypotácím z chatky, zatímco moje spolubydlící ještě spokojeně spí. Další nespravedlnost.... Než jim Michal odpíská budíček, než se umyjí a zacvičí si se svými oddíly při rozcvičkách, my v kuchyni už musíme mít uvařené dva kotle čaje a na několika obrovských tácech chleby namazané tentokrát rybičkovou pomázankou s Lučinou. (#noreklama :D) Věře ranní vstávání nevadí, ještě si vesele a šíleně falešně, až mi to trhá uši, prozpěvuje. Dobrou náladu jí vyloženě závidím!
,,V takhle krásným ránu mám chuť tančit na pasece jako víla," svěří se mi a dál trylkuje o tom, že právě teď odbila pátá. Pro mě je i sedm příliš brzy, to jen včera to bylo tak hektické, protože se začalo vařit později, tudíž jakmile opláchneme všechny hrníčky a talířky od snídaně, vyrazím okukovat akci zvanou Vodnický trojboj. Sportovní klání je vyloženě mokrého charakteru, odehrává se na rybníku a jak z pozice pozorovatele schovaného za stromem zjistím, soutěžící musí uplavat určitý úsek, přeručkovat po provaze nataženém nad hladinou a doběhnut k molu, kde je start i cíl zároveň, a to vše v co nejlepším čase. Jakmile někdo z lana spadne, musí se vrátit a ručkovat znovu. Rachot, který se nese nad rybníčkem, by probudil i mrtvého! Všichni mohutně povzbuzují své favority, kteří se za ohlušujícího smíchu plácají v mělké vodě rybníka. Nezůstanu na celý závod, na to nemám čas, bohatě mi stačí sledovat vedoucí a instruktory, kteří zadané úkoly předvedou dětem na vlastní kůži. Míša láme rekordy, určitě se snaží před Kubou předvést se v co nejlepším světle, ovšem taková Vanda nemá šanci lano zvládnout! Vykoupe se tolikrát, až se nad ní vysmátý Michal ustrne a nechá ji vodou probrodit. Že by Vanda nebyla dokonalá, jak se jeví na první pohled...?
Tohle zjištění mě naladí, do kuchyně se vrátím v mnohem optimističtějším duchu, tudíž na máminu esemesku, ve které vyzvídá, jak se mám, napíšu podle pravdy: CELKEM FAJN. Když už mám v ruce mobil, opravím si v seznamu první tři písmena šifry Q4QAT na PIRÁT. Sama nechápu, proč to vlastně dělám, beztak je osmimístné číslo neúplné, tudíž neplatné. a.... a vůbec!
Tak pro dnešek konec :) Doufám že díl líbil :) příští týden máme prázdniny, tak budou delší kapitoly :) pokud se díl líbil nezapomeň dát VOTE+pěkný koment a sdílení vždycky potěší :) já se s váma loučím a a ahóóój :)
Právě jsme překonali hranici 1 500 přečtení tak za týden až budu mít prázdniny tak vám vydám ty díly děkuji vám :) je neskutečné že dělám něco co mě baví a vy to čtete a asi vás to i baví :) děkuji za tuto úžasnou hranici, je to neuvěřitelné :) tak já se na vás těším u dalšího dílu a ahóóój :)
ČTEŠ
Příliš drsná realita Petra Lexy
Fiksi PenggemarMariana. Obyčejná dívka, jako každá jiná. Má nejlepší kamarádku, které věří. Co se ale stane na oslavě jejích 17 narozenin? Láska na první pohled? Existuje vůbec v této větě aspoň kousek pravdy? To a ještě mnohem více v tomto příběhu...