Příliš drsná realita...15

220 31 4
                                    


Ahoj lidi, tak už je tu pátek a s ním i nový díl :)

KARIÉRA SPORTOVNÍHO ZTROSKOTANCE

Meziškolské atletické závody, kterých se naše pedárna nemůže nezúčastnit, se konají na velkém stadionu sportovního centra Jiskra. Kapitánkou našeho týmu je Míša, velká a hlavně všestranná sportovkyně. Já do něj patřím díky svému sprintu, stovku zaběhnu vždycky slušně, tentokrát však mám své kvality ukázat i ve skoku do dálky.

"Mám pro tebe ty prachy za knížky," vzpomene si cestou do Jiskry Petra. "Ty o ně nestojíš, či co? Jestli je nechceš, tak je propijeme, že jo, holky..."

Kámošky jsou okamžitě pro, tudíž si od Petry radši peníze rovnou vyinkasuji. "Až jestli vyhrajeme pohár."

"Zlatý voči," soudí Míša. "Gympl Jízdárenská je nadupanej, určitě i letos vyžere všechny ceny."

"Tolik?" žasnu. "On nikdo ani nesmlouval?"

"Prodala jsem je Vojtíškovi," zasměje se spolužačka.

"Ten mrňavej prvák, víš kterej, ne? Neodvážil se ani pípnout. A to jsem mu cenu o deset procent zvedla. Provize musí bejt, chápeš. Sehnala jsi, Majo, psychologii?"

"Nějakou mám od Johany," pokrčím rameny. Chudák Vojtíšek, polituji v duchu zakrslého studenta. Kluci jsou na naší škole spíš bílými vránámi, například v naší třídě nemáme ani jednoho, no a ti ostatní mezi tolika děvčaty zcela zakrní.

"No jen jestli máš to správný vydání, Součková na tom bazíruje," poučí mě Karolína. "Ve třeťáku je třeba mít-"


Tak jo pro dnešek konec. Doufám že se příběh líbí. Pokud ano nezapomeňte dát VOTED+pěkný koment tak jo ahóóój :)

Příliš drsná realita Petra LexyKde žijí příběhy. Začni objevovat