Příliš drsná realita Petra Lexy

Příliš drsná realita....19

Ahoj lidi, tak tu máte nový díl, protože vidím že vás to baví :). 1 000 přečtení :O to není možné :O děkuji moc :) Jak ale vidím, sledovanost však klesá, což mě hodně mrzí :( doufám že se to zlepší :)

"Přeháníš," odvětím bojovně. "Vždyť vařím a uklízím a-"

"A co je tohle?" ukáže tatík na stůl plný drobtů od snídaně, vedle stolu se dokonce povaluje i pár vysypaných mysli, hrnky upatlané od kakaa...

"Spěchala jsem," prohodím rameny. "Ale jestli sis všiml, otče, krom mého hrníčku tam jsou ještě další dva."

"Však já neříkám, že jsi bordelář jenom ty," hájí se.

"Jenže jen ty sis vybrala uklízení po cizích  harantech," vysměje se mi Kačka, která zítra také odjíždí na tábor, leč na tábor pořádaný jezdeckým oddílem, kam léta chodí, zatímco Robert zvolili brigádu u táty ve firmě. Má se hrabat v počítačích doma zadarmo, anebo tam za peníze, že!

"No tak ty budeš kydat hnůj a utírat zadky koním a ještě za to zaplatíš, kdežto mně zaplatí oni," ušklíbnu se na ni.

"Je to můj koníček,"ujistí mě. "Netušila jsem, že tvým snem je umývat latríny a připečený hrnce."

"Nechte ji," zastane se mě mamka. "Je dobře, že si chce vydělat nějaké vlastní peníze, vyzkoušet, co je to práce..."

"Ale tak blbá práce...!" odfrkne Kačka opovržlivě.

"Blbá seš leda ty!" vrátím jí to a naši nás opět musí mírnit, jinak bychom se pohádaly i před nimi. To už konečně dorazí ze školy i Robert, tudíž se pozornost přenese na něj.

"Ty se chceš poslední den ztrhat, či  co?" směje se táta, jelikož Robík je známý svou nechutí chodit do školy. Zatímco Kačena je studentkou gymnázia s cílem stát se zvěrolékařkou, Robo žákem osmé třídy, aby měl na rozhodování, jakou přípravu na budoucí povolání si vybrat, víc času. Ale zase rozumí počítačům, to se musí nechat.

"Tak ukaž svou výplatní pásku..."

Brácha zašátrá v kapse bermud a vytáhne zmuchlaný doklad.

"Nemohl sis vzít desky?" rozčiluje se mamka.

"Nemohl," ujistí ji nevzrušeně a já se mu vůbec nedivím. S deskami bych pro vysvědčení nešla ani za zlaté prasátko!

"Podívej, jak to vypadá... Ty máš z němčiny trojku?!" všimne si mamka něčeho důležitějšího než oslích uší.

Robo nechápe její údiv: "Měl jsem ji i v pololetí."

"No dobře, ale nedávno jsi přece říkal, že jsi pololetní písemku napsal nejlépe ze třídy, ne?"

Tohle mě zaujme. "Tys byl nejlepší?"

"Mezi nejlepšími," ujistí mě.

"Co to znamená, mezi nejlepšími?"

"No napsal jsem to nejlíp, co asi!"

"Nejlíp se všech, jo?" pochyuji nevěřícně.

"Skoro nejlíp. No, úplně nejlepší byla jedna holka, Denisa, tu znáš, mami, ta je naprosto nemožná, pořád se jen šprtá a to dokonce i předměty, který vůbec nemusí..."

"Počkej, počkej," zarazí mamka příval jeho slov. "Tak kdo byl nejlepší? Ty, nebo Denisa?"

"Denisa. A ta měla dvě minus."