Rivalita

Vyhoď to

Už je to pár dní co jsme se všichni vrátili z hor a zase normálně chodíme do školy a věnujeme se všem starostem,které trápí naše životy.Zrovna jsem přišla do svého pokoje s Ell v patách,která v ruce držela rudou růži a velkou čokoládu.Batoh jsem odhodila do temného rohu svého pokoje a rozpuštěné vlasy si stáhla do culíku,ze kterého mi vypadávalo několik neposlušných pramenů.

"Kam to chceš dát?" 

"Do koše" 

"To snad nemyslíš vážně?!"

Vypískla Ell na mě.Protočila jsem očima a máchla kolem sebe rukama "No dobře.Čokoládu sněz,růži vyhoď" opravila jsem se a plácla sebou na postel.Moje kamarádka pořád stála na jednom místě a mračila se na mě "Takhle jsem to nemyslela Nicol" promluvila po chvíli a čokoládu s růží položila na mou postel.Povzdechla jsem si a posadila se.

"Jak jsi to tedy myslela? Že si to mám nechat? Čokoládu sníst,růži dát do vázy a ráno ve škole Adamovi kvůli tomuhle padnout kolem krku?" zvýšila jsem hlas "Nejsem tak pitomá!" dodala jsem.

"Víš Nicol,jeho to opravdu mrzí a snaží se o tebe,chce tě zpátky" ukázala na mě ukazováčkem "a teď se klidně uraz,ale to ty se v posledních dnech chováš jako největší mrcha a tohle chování si Adam nezaslouží" 

"A já si snad zasloužila aby strkal Sáře jazyk do krku?!"

"Vždyť ona políbila JEHO!" 

"To nic nemění na věci,že se líbali!"

Zakřičela jsem na Ell stejně jako ona na mě a snažila se ignorovat divoce bušící srdce v mé hrudi.Ell se uchechtla a nevěřícně zavrtěla hlavou "Jednou budeš litovat,že se k němu chováš jako největší mrcha" promluvila vážně,já jsem si zkřížila ruce na prsou a podívala se do očí mé kamarádky "Jednou možná ano,ale rozhodně ne teď"

To stačilo k tomu aby se Ell otočila na patě a zmizela.Tvář jsem si schovala do dlaní a zhluboka dýchala Když se daří,tak se daří  mihlo mi hlavou a silně jsem udeřila do polštáře abych upustila páru.Olízla jsem si horní i spodní ret a mé oči spočinuly na rudé růži,která ležela na posteli.Natáhla jsem se po ní a vzala jí do ruky,stonek,který byl ořezaný od ostrých trnů jsem držela mezi prsty a palcem přejížděla po jeho povrchu.Druhou ruku jsem zvedla k jemným okvětním lístkům barvy krve a citlivými polštářky od prstů po nich přejela,byla to nádherná růže..přičichla jsem k ní,a i když jsem necítila žádnou oslnivou vůni,která by mé čichové buňky převálcovala měla jsem pocit,že mě zavalil nepopsatelný pocit.Pocit lehkosti.

Naklonila jsem hlavu na stranu a všimla si papírku,který ležel pod velkou tabulkou čokolády.Zamračila jsem se nechápavě a odložila růži vedle sebe,očima jsem začala přejíždět po písmenkách na papíře.

"Dnes kolem šesté před kavárnou dvě ulice od školy,chci ti něco ukázat"

Adam

Ani jsem si neuvědomila,že mi tento krátký ručně psaný vzkaz vykouzlil úsměv na tváři.Adam mi chyběl,stýskalo se mi po něm a to jsem už sama sobě nemohla popírat ale pořád ve mě zůstával blok,který mě nechtěl pustit blíže k němu..a ten blok tvořil převážně strach a bolest,která mě zasáhla když jsem viděla jak měkké,dominantní rty Adama líbají někoho jiného než mě.

***

Pohled ADAMA

Chodil jsem po chodníku sem a tam,doufal jsem,že přijde..spíše jsem se modlil k Bohu aby přišla a aby mi dala šanci vysvětlit tu zapeklitou situaci mezi námi a aby mi dovolila ukázat mé překvapení pro ni.Nevěděl jsem co dělat s rukami a tak jsem je každou chvíli strkal a vyndaval z kapsy,hrál si s prsty a křupal klouby na prstech.Každou chvíli jsem kontroloval hodiny a už několikrát se mi stalo,že jsem se podíval na mobil a tam pořád byl stejný čas.

Byl jsem nervozní.

"Ahoj" 

Otočil jsem se a ona tam byla.Přišla a to já beru jako dobré znamení k novému začátku.

Pokračování příště

Zbývá nám pár posledních kapitol do konce prvního dílu a pak se můžete těšit na druhý díl pod názvem Láska k tobě zůstala,se kterým vydám i mou další novou story,která nese název Mr.Kennex a bude patřit do kategorie fantasy!

A co si myslíte,že chce Adam ukázat Nicol?

Vaše Tasha