Rivalita

3. Část

"Tak to máme po plese!" zařval jeden kluk přes celou třídu a kopl do židle, otočila jsem se na něho a zamračila se "Nechceš zklidnit hormon?" pověděla jsem v klidu a ignorovala Ell, která mě tahala za ruku abych se otočila a nechala Adamovi opičky na pokoji. To bych ale nebyla já.

"Nechceš zavřít hubu?"

"Až se začneš chovat jako člověk tak jí možná zavřu, což nebude nikdy"

"A co tedy jsem, když ne člověk?"

"Zaostalé prase s žížalkou mezi nohama"

"Jak víš co mám mezi nohama?"

"Co máš mezi nohama ví každá holka tady, nebyla to tvoje fotka, která jeden čas kolovala po třídě? Promiň po škole" sladce jsem se uculila a sklidila smích, který se linul po třídě a učitelky hlasitě odkašlání ať dáme pokoj. Bohužel já se teprve začala rozehřívat. Rob, kterého jsem na krátkou dobu uzemnila mi začal nadávat a já jsem se bránila do doby, kdy Adam nepraštil do lavice a nezařval "Držte klapačky!"

Rob ze strachu k němu sklapl a já? Dalo by se říci, že jsem taky ztichla. Moje kousavé a ne zrovna slušné poznámky slyšela Ell z mého hudrování a podle toho jak měla rudý obličej a uslzený oči dávalo jí zabrat nesmát se. Strčila jsem do ní loktem "Netlem se, není to vtipný" zavrtěla jsem hlavou a vzala do ruky svou okousanou propisku, která za chvíli přestane fungovat. Jsem hrozná na propisky. Kdykoliv mám propisku a začnu se nudit nebo jenom přemýšlet musím jí prostě okousat, oslintat, rozebrat a málokdy vím jak ty její části patří zpátky. Proto to pořád končí tak, že dělám psí oči na Ell. Poslušně jsem opisovala rovnice z tabule a sem tam udělala oči na Ell, která se dobře bavila na můj účet.

Zazvonilo.

Poslední hodina a potom můžu jít konečně domů, padnout na postel a ignorovat veškeré dění kolem mě než mi ráno zase zazvoní satanova krabička.

Vstala jsem a batoh jsem dala na lavici, strčila jsem do něho sešit a přehodila si ho přes rameno "Díky, žes mi ho přinesla" pověděla jsem směrem k Ell, která přikývla a zasmála se "Kdybych ti dovolila si batoh vyzvednout ze skříňky, když jdeš od ředitele tak jim Adama ještě umlátíš"

"To není vůbec špatný nápad"

"Ne Nicol, je to hrozně moc špatný nápad. Fuj!"

Protočila jsem očima "Haf!" řekla jsem ironicky a se smíchem šla ze třídy na chodbu, kde mě přepadl Luky. Já se vám nepochlubila, že skoro rok chodím s tím nejúžasnějším klukem? Aha. V širokém úsměvu jsem odhalila zuby "Čauky" pozdravila jsem ho a on mě místo pozdravu přilepil na zeď, ruku mi zapletl do rozpuštěných vlasů a políbil mě. Mhmh, krásné přivítání.

"Slyšel jsem, že jsi byla u ředitele s tím kreténem" pověděl když mě hladil po tváři "Ten kretén má jméno a jo byla jsem, povedl se mi mistrovský kousek" kousla jsem se do rtu a pozvedla  obočí, Luk se zasmál a políbil mě na čelo "Nebraň ho a před chvílí jsem ho potkal, byl modrý. Tvoje práce?"

Zamračila jsem se "Já ho nebráním"

"Bráníš ho Nicol"

Zavrtěla jsem hlavou a Luky se ode mě odtáhl "Jak myslíš, musím do třídy" zabručel a odešel "L-luky" pohodila jsem kolem rukama a smutně se dívala na jeho vzdalující se záda. Poslední dobou byl jiný, divný a pořád protivný. Přirovnala bych ho ke mně na začátku jahodového týdne každé holky, první den se na mě nesmí mluvit a druhý den jsem stejná jako on, protivná. Ráda bych věděla co mu přeletělo přes nos..

To že sním jsi rok a ještě jsi mu nedala!

Povzdechla jsem si, ano je mi devatenáct a pořád jsem panna.