Uhni mi z cesty

9.4K 670 67
                                    

"Dobrý den žáci,jsem profesor Majer a se mnou budete mít poslední semináře k vašim maturitním zkouškám,které vám už klepají na dveře" pověděl postarší muž stojící před tabulí s rukami v kapsách od černého saka a tmavým strništěm na tvářích i bradě.Sesunula jsem se na židli níž a dala si nohu přes nohu,otevřela si svůj sešit na poznámky a začala si hrát s propiskou..bubnovala jsem s ní do sešitu,pokládala a zase zvedala ale většinu času jsem do ní byla zakousnutá a s mírným zamračením sledovala toho postaršího malého chlapíka jak máchá rukama kolem sebe do volného prostoru a popisuje postavení ženy v české literatuře.

Bylo zajímavé,poučné a skoro až i zábavné sledovat ho jak s jiskrou v očích popisuje různé ženské hrdinky v knihách.V třídě bylo hrobové ticho,protože každý sledoval profesora a jeho potěšení z práce,tahle práce ho opravdu bavila a to ve mě probudilo něco co doposud spalo,probudilo to ve mě chtíč.Chtíč mít práci,která pro mě nebude prací ani povinností ale potěšením.

Zakousla jsem se do propisku a zamračila se na zmuchlaný papír,který přistál u mě na stole.Rozhlédla jsem se po třídě a viděla jsem Adama jak se na mě dívá,bez úsměvu,s obličejem,ze kterého se nedají vyčíst emoce a pootevřenými ústy.Povzdechla jsem si a odložila propisku na stůl.Zkřížila jsem si ruce na prsou a zavrtěla hlavou.

Adam svěsil ramena a otočil se zpátky k tabuli,hlavu si opřel o ruku a něco si zapisoval do sešitu..nebo do toho sešitu prostě jenom něco čmáral.Já se snažila svou pozornost zaměřovat na všechno možné kromě toho zmuchlaného papíru,a i když jsem se snažila oči mi stejně vždycky spadly na ten papír.

Nesnáším svou zvědavost.

Sáhla jsem po papíru a rozbalila ho,uhladila a přečetla si jeho obsah.

Jsi hrozně sexy když koušeš propisku 

Protočila jsem oči a pousmála se,papír jsem znovu zmuchlala a podívala se na Adama,který byl otočený na mě.Naše pohledy se střetly.Po těle mi procházel mráz a z toho jeho šťastného úšklebku jsem měla chuť křičet šílenstvím,ruku jsem sevřela v pěst a zhluboka vydechla..uhnula jsem z pohledem a do konce semináře jsem nenašla odvahu podívat se směrem kde seděl Adam.

Ošila jsem se a byla vděčná zvonku,který se rozezněl po celé budově školy.Zaklapla jsem sešit a hodila ho do tašky,kterou jsem si dala přes rameno a mezi prvníma vypadla ze třídy.Prohrábla jsem si vlasy a pocit,že mi někdo krade vzduch přímo z plic mě začínal pomalu opouštět.

"Nicol!" 

Otočila jsem se a viděla Adama jak jde rázným krokem ke mě,svěsila jsem ramena s hlubokým povzdechem a utekla na dámské záchody.

Super Nicol,schovávat se na záchodech,před svým bývalým přítelem je hodně dospělé!

Zaslechla jsem ránu pěstí do dveří a leknutím poskočila."Nicol pojď ven" slyšela jsem Adama za dveřmi "prosím" dodal.Hrdlo se mi vztahovala do knedlíku a na hrudi jsem cítila nepříjemné bodání,kousla jsem se do spodního rtu a zavrtěla hlavou.NEBUDU brečet! pomyslela jsem si pevně a přistoupila k umyvadlu,nad kterým bylo pověšené zrcadlo.

Opřela jsem se rukama o umyvadlo a dívala jsem se na sebe do zrcadla.

Vypadala jsem pořád stejně a přitom ve mě bylo něco nového.

"Ou..ty?" 

Otočila jsem se a viděla tam jí,Sáru.Krev ve mě začala nebezpečně vřít a všechny svaly ve mě se napjaly,dlaň mi začala nepříjemně mravenčit a já měla nepopsatelnou chuť jí vrazit takovou,že by druhou slízla od zdi.

"Co tu chceš?"

Zeptala se a mě obočí vyletělo nahoru."Tohle jsou veřejné školní záchody,tak co myslíš,že tu chci?!" pověděla jsem protivně a chystala se odejít.Sára se ale postavila doprostřed dveří a zkřížila si ruce na prsou,já povytáhla jedno obočí a naklonila hlavu na stranu.

"Můžeš mi říct co tu nacvičuješ?" 

Zeptala jsem se jí tentokrát já a čekala až mi vypadne z cesty.Ona se jenom zašklebila a olízla si horní ret,na kterém měla snad tunu rudé rtěnky "Jak se ti líbí to,že jsem ti přebrala už dva kluky?" 

"Uhni mi z cesty" zavrčela jsem nepříjemně a zamračila se na ní.Ona zavrtěla hlavou a několikrát přežvýkala žvýkačku co měla v ústech "Sáro" řekla jsem její jméno a stálo mě veškeré úsilí abych neudělala,že zvracím "uhni mi z těch dveří ať můžu v klidu projít nebo ti vytrhnu ty tvoje prodloužené vlasy,které mimochodem nevypadají vůbec dobře"  

Sára se zamračila a nechápavě zavrtěla hlavou "To ti je jedno,že jsi přišla o dva kluky?" zakřičela na mě otázku,zarazila jsem ve dveřích a otočila se na ní "A tobě je jedno,že jsi dva kluky ukradla?" oplatila jsem jí otázku a odešla.

Musela jsem se usmát.

Teď se chováš jako dospělá pochválila jsem se v mysli i když..pořád mám chuť jí jednu vrazit!

Pomalu a jistě se blížíme k finálové kapitole!

Tasha

Rivalita Kde žijí příběhy. Začni objevovat