Nečekaný obrat

599 36 5
                                    

"Errare humanum est..."

Magnusovi pípnul telefón a jeho obočí vystřelilo vzhůru, když si smsku od Aleca četl, byl překvapený? Ani v nejmenším, věděl, že se ozve, jen netušil, že to bude takhle brzy. Tu zprávu si přečetl ještě párkrát.

SMS: "MAgnusi, moc se omlouvám za dnešní ráno, rád s tebou zajdu na skleničku, nebo kamkoliv jinam.. -Alec"

Culil se na telefón od ucha k uchu a dlouhými prsty rychle nacvakal odpověď..

SMS: "Dobrá, dám ti ještě šanci, fešáku. Tak ve 20:00 U Takkiho?"

Ztisknul tlačítko odeslat a čekal na odpověď, která se dostavila téměř okamžitě. Stálo v ní jenom jedno jediné slovo. "Dobře."

"Tak to bychom měli, předsedo M'ňau."- pronesl čaroděj směrem ke svému kocourovi a pak se podíval do zrcadla, "Bože, vypadám strašně, takhle za ním nemůžu."- povzdechnul si a začal se činit v koupelně, byl velikým fanouškem vůně santalového dřeva a podle toho vypadala i jeho kosmetika, dal si rychlou sprchu a poté zasednul ke svému stolečku se třpytkami, kterými  si udělal kolem svých kočičích očí tlusté třpytivé linky, tmavě modré barvy a poté začal pracovat na svých vlasech, které si za pomoci třpytivého gelu na vlasy se Sephory vytvaroval do bodlin, které mu kolem hlavy trčely do všech stran. Následně se přesunul ke svému objemnému šatníku a začal se nervózně prohrabovat jeho obsahem, dokud nevytáhnul kožené kalhoty barvy duhy, děravé tričko s kapsičkou na hrudi barvy bouřkových mraků, k tomu si vzal vysoké boty s přeskami a černé sako, podíval se do obrovského zrcadla v chodbě a uznale písknul, pak se podíval na předsedu Mňau, který spal rozvalený na pohovce, pak si vzal z háčku kabát a vyrazil k místu jejich setkání.

Když Alecovi přišla Magnusova smska, tak se kouknul polekaně na Ninu, "Uhm.. Chce se sejít ještě dneska."-začne propadat panice a Nina se na něj podívá stylem. (To jako vážně?) "Nepanikař, Alecu. Něco s tebou uděláme aď vypadáš pěkně. V kolik se máte sejít?"- pozvedne jedno obočí a koukne se na svého přítele povzbudivě. "No.. v osm.."- povzdechne si a koukne se na hodiny "Takže mám zhruba půl hodiny abych se připravil.."-zamumlá mrzutě a promne si nervózně ruce. "Tak to abychom si pospíšili k tobě do ložnice, ne?"- zasměje se Nina.

O 20MIN. POZDĚJI:

"Vypadám jako nějaký klaun."- řekne Alec a podívá se do zrcadla. Nina na něj navlékla obyčejné černé tričko, k tomu modré džíny a boty na tlusté podrážce, které lovci stínů nosí na lov démonů, k tomu mu vybrala obyčejnou koženou bundu. "Vypadáš jako vždycky, Alexandře!"- zamračí se na něj a pak se na něj usměje. "To je ta nervozita, možná, že by sis měl dát panáka, než za ním půjdeš, nebo bys ho taky mohl pozvat na rodinnou večeři."-usměje se na něj od ucha k uchu a on na ní vrhne vražedný pohled. "Díky, za pomoc, ale tvojí radu si nech pro sebe, drahá."-probodne jí pohledem a otočí se ke dveřím. "A teď když dovolíš, rád bych už šel, aby na mě Magnus nemusel čekat."-lehce ji odstrčí stranou a vyjde z pokoje. "Není zač!!"- křikne za ním pobaveně a on na to jen mávne rukou, vlastně ani neví, jestli je tohle rande, nebo ne...

Po Alecově odchodu se Ninarozhodla, že je připravená na trénink, což znamená, že na sebe oblékla bojovou zbroj lovců stínů a šla do cvičební místnosti, která v tuhle hodinu byla jako obvykle prázdná, Jace byl někde s Isabelle a Will, no ten jí byl vlastně totálně ukradenej, takže se o něj nestarala, z místnosti vedle si dotáhla cvičícího panáka a z truhly na cvičné zbraně (které byly ze dřeva) si vzala dva meče, jeden dlouhý asi jako andělské ostří a druhý se spíše podobal loveckému noži, nevěděla to jistě, ale lépe se jí bojovalo se dvěma zbraněmi namísto jedné, od její nehody posledně, když ji trénovala Izzy dávala přednost samouce, i když s tím Marysa tak úplně nesouhlasila, vlastně byla v Idrisu (utajená země lovců stínů), taže to ani nevěděla, runy bylo snadné se učit z kopie šedé knihy v knihovně a znalosti o démonech si přečetla také. Vlasy si zmotala do rozcuchaného drdolu a podívá se do zrcadla, vypadá pořád jako když byla na internátu s vyjímkou, že jí Isabelle naučila jak se správně nalíčit, kousla se do rtu a zaujala bojový postoj, učinila na cvičného panáka pár výpadů, které byly docela dobré a pak uslyšela jak nškdo třikrát ironicky zatleskal. "Bravo, bravo... Naše malá se začíná učit, jak to dělat... "-utrhne v polovině věty a Nina se rozčíleně otočí na Willa. "Špatně?! Tos chtěl říct, ne?!"- zamračí se na vyrušitele a vražedně se na něj podívá, vůbec jí nevadilo, že ho pár dnů neviděla. "Vlastně, né tak docela."-řekne klidně a pak se na ni podívá. "JSeš slabá, používáš jenom ruce, musíš zapojit celý tělo."- řekne jí a začne se k ní pomalu přibližovat až dojde úplně k ní. "Mohl bych ti pomoct."- navrhne a koukne jí do bledého obličeje. "Víš co mi můžeš."- odsekne Nina naštvaně, "Tvoji pomoc nechci a nestojím o ní, je mi úplně jedno, co  říkáš, protože jseš lhář, Williame Herondale!"- zvýší na něj hlas a on se zatváří, jako kdyby ho uhodila. "Hele, přátele bejt nemusíme, Morgensternová, ale tohle je výcvik, je lepší, když tě to naučím dobře, než aby ses to učila špatně sama, jenom bys strácela čas.."- řekne jí tiše a jí mrazí v zádech z toho, jak je klidnej. "Fajn!"- odsekne a pak se na něj vzdorovitě podívá. "Ale nebudeš mě šetřit!"- probodne ho pohledem a on odhalí svoje bílé zuby. "Jsem ten poslední tady, kdo by tě chtěl šetřit, zlatíčko."-řekne pobaveně a dojde si do vedlejší místnosti pro dva dlouhé meče. "Takže, jak vidím máš dvě zbraně, nech mě hádat, pomáhají ti udržovat rovnováhu."- ona jen lehce přikývne, protože má jako obvykle pravdu. "Tak se ukaž, zlato."- zavrní a dravě se na ní usměje. Učiní na něj výpad a dlouhým mečem a on jej tvrdě odrazí až jí z toho projela ostrá bolest v předloktí. Zamračila se na něj "Takhle už mi neříkej!"- ožene se po něm kratším mečem a zasáhne ho do zápěstí. Will nijak nedá znát, že by si všimnul, že by ho trefila, jen pozvedne obočí a učiní na ni prudký výpad, Nina se sehne k zemi a tak se vyhne meči, no na kopanec do hrudi už tak rychlá nebyla a svalila se k zemi, zakašlala a podívala se na Willa. (Opravdu mě kopnul do žalůdku?!) "Zvedej se, zaltíčko."- řekne provokativně a ona se na něj podívá. "Co takhle time.out?" "Sotva jsme začali."-podá jí pomocnou ruku a ona ji vděčně příjme (pozn.aut.kdo by to čekal, že?) "Fajn.."- vydechne a snaží se nevšímat si naražených žeber, zaujme postoj a připraví se. Will na ni zautočí a ona ho odrazí, poté se přez rameno překulí a uhne před zásahem jeho meče, on se na ní uznale podívá a pak jí podkopne nohy, ona znovu skončí na zemi a on si na ní obkročmo sedne a z rukou jí vyrazí obě zbraně a odstrčí je stranou. Ruce jí přitiskne k zemi a dravě se na ni podívá, nemůže se pod ním ani hnout, je dokolane zafixovaná.. "Co to sakra děláš?!"- řekne trochu roztřeseně a snaží se ho ze sebe setřást... On se k ní pomalu začne sklánět a....



-----------------------------------------------------------------------------------------------------

Doufám, že se vám tahle část líbila, budu ráda za každý vote a koment...





Shadowhunter's Diary [CZ] //  #Wattys2016Kde žijí příběhy. Začni objevovat