Trable v ráji

486 34 4
                                    

" Láska je jen smyšlený cit, který začíná

krásně, ale končí bolestivě..!"


Ucítí jak jeho prsty jemně, velice jemně, skoro nenápadně vyhrnují její, tedy vlastně Isabellinu košilku k jejímu pasu, tohle se jí tedy nelíbí a na protest ho kousne do rtu, na tu rebélii se on nenuceně odtáhne a koukne se do jejích očí, má vzrušením rozšířené zorničky stejně jako ona. Tázavě se na ni dívá a ona ho chytne za ruku a odtáhne ji od košilky. "Tohle.. ne."-zašeptá tiše a on se k ní nakloní a znova ji začne líbat, tentokrát pomaleji, skoro mučivě. Jí se to líbí, jak by taky ne? Je to přece překrásný chlapec. Je to Will!!-- křičí na ní vlastní podvědomí a ona se ho rozhodne ignorovat až do doby, než se těma svýma neomalenýma rukama dostane pod její košilku, odtáhne se od něj a řekne prudce "NE!"-mračí se. On si ji zkoumavě prohlédne "Proč ne?"- řekne trochu nechápavě, no kdo mu to může mít za zlé. "Snad mi nechceš říct, že jsi ještě nikdy.. Však víš."- drze se na ní usměje a pohladí jí po vnitřní straně stehna, ona se zachvěje. "Protože líbáš úžasně, Morgensternová."- řekne uličnícky a skloní se k polibku. Uhne mu a on tak políbí jen její tvář, odstrčí ho od sebe a vymotá se ze změti jejich končetin a přikrývek, vyskočí z postele. On se jen zasměje a jízlivě poznamená. "Takže ty jsi ještě s nikým neměla sex, jó?"-protáhne líně. "A teď se toho bojíš, bojíš se být se mnou."- zazubí se na ni a ona frustrovaně protočí panenky. "Jdi do hajzlu!"-hodí po něm polštář ze země a odejde z jeho pokoje, je na něj tak moc naštvaná, ve svém pokoji ze sebe strhne tu košilku a jde rovnou do sprchy, chce ze sebe smýt celého Williama Herondalea.


Alec se už dávno nenacházel ve svém pokoji, včera se ze svého rande sice vrátil docela pozdě, ale probudil se brzy ráno s úsměvem na rtech, pak si po nich přejel prsty, jako by na nich mohl ulpět kousek Magnuse. Vyšoupl se z postele a dal si horkou sprchu, přemýšlel jestli by mu třeba neměl zavolat, ale třeba by to bylo moc brzy, ne každý vstává brzy jako lovci stínů, pomyslí si. Místo toho se rozhodne, že půjde za Ninou, která jako jediná o jejich rande věděla, asi je to dětinské, ale chtěl ji říct o svém prvním polibku. Vydal se chodbou k jejímu pokoji.


Zaklepal na její dveře a odpovědí mu byla rána něčím do dveří a následoval jí křik. "Vypadni odsud, Williame!"- to ho trošku zarazilo a on tedy vešel dovnitř s rukami nad hlavou, skoro zakopl o židli, která byla hozená pode dveřmi. "Nejsem Will."- řekl když se po něm chystala něco hodit a ona svěsila ramena a objala ho. Objetí ji oplatil a tiskl ji ve svém náručí, dokud se neodtáhla a nepodívala se mu do obličeje. Byla dost bledá a vypadala, že měla špatné ráno. "Co se stalo?"-zeptal se jí ustaraně. "To je.. Jedno, nechci se o tom bavit, né teď, když chci abys mi řekl o svém rande."- usměje se na něj a i přes její opuchlé oči je její úsměv upřímný. Plakala, probleskne mu hlavou a přemýšlí, co Will provedl tentokrát. "Dobře."- řekne, protože jak řekla, nechce se o tom bavit. "Ale já chci detaily."- ušklíbne se na něj a zatáhne ho k posteli a nedočkavě se na ní posadí. "No, povídali jsme si a ták."- řekne jí trochu suše, pořád mu vrtá hlavou o co jde, že to nechce říct ani jemu. "Tak tohle ti nevěřím, Alexandře!"-bouchne ho do ramene. "Co prosím?!"-řekne rádoby dotčeně a pak ucítí jak se jeho rty roztahují do širokého úsměvu. "Líbali jsme se.."-přizná nesměle a ona vyskočí na postel a začne tleskat. "Já to věděla!"- ukáže na něj prstem. "Prostě jsem to tušila!"- vykřikne radostně a po jejich smutných očích už není ani památky, trochu se mu uleví. "Ztiš se, nemusí to vědět celej institut."- usadí ji jemně. "Fajn."- posadí se znova k němu a obejme ho. "Jsem na tebe hrdá, Alíku."- pocuchá mu láskyplně vlasy. "Tos neřekla!"- vykulí na ní oči. "Řekni, že jsi mě neoslovila Alíku!"-začne se smát a polechtá ji. "Nelechtej mě!"-vykřikne a začne sebou cukat ve snaze se nesmát. "Tak to odvolej, Ninoo!"-směje se. "Fajn, Alecu, odvolávám to."-vypískne a přestane. "Mám mu zavolat?"- koukne se na ni tázavě. "Ne, to je pravidlo, zavolej až za tři dny."- odpoví mu. "Proč až za tři dny?"- podiví se, nejraději by šel k němu. "Protože mu musíš dát trochu prostor."- uculí se na něj a pak trochu posmutní. Možná, že k němu pořád ještě něco cítí, protože do něj byla zamilovaná, nebo spíš ještě je, jenže ho nikdy nebudu mít, protože on je na kluky, pomyslí si.


Will si po tomhle divokém ránu musel dát studenou sprchu, neví proč to zase musel pokazit, ostatně jako vždycky, když byl s ní, udělal něco nevhodného, nebo řekl něco hloupého. To co jí řekl jí nejspíše ranilo, možná se i styděla, protože jí muselo být jasné, že on už byl s mnoha dívkami, nebo k němu prostě nic necítí a pak si vzpomene, co mu řekl Jace. -myslím, že se zamilovala do Aleca, protože přesně takhle se dívá Clary na mně-. Jenže on jí nemiluje, Will nikdy nikoho nemiluje, to je jeho prokletí, co se lásky týče, tak on zná jenom sex. Vždycky to pro něj bylo jen o fyzické potřebě, nic víc nikdy neočekával. Nechápe proč si tím láme hlavu, tak jde do cvičební místnosti a cvičí sev boji, je dokonalý bojovník, ale potřebuje ze sebe dostat všechnu tu zlost na ni, protože on nechápe, že pro ní je sex o něčem jiným.


Clary ležela na tvrdé palandě a civěla prázdně do kamenného stropu, takhle místnost jí už lezla krkem, nesnášela to tu, už jenom měsíc Calry a vrátíš se domů, uvidíš Jace!- opakovala si pořád do kola. Její ložnice na Wargelově ostrově byla chladná, ještě aby ne, když se všechny ložnice nacházely vyhloubené hluboko ve skále. Nechápala, proč jí sem Marysa Lightwoodová poslala, aby dokončila své studium tady. Myslela, že jí začala už konečně mít ráda a ono asi né. Každodenní hlídky jí unavovaly, po každé směně byla k smrti unavená a chtěla jít zpátky do New Yorku, jenže to nešlo, byla především lovkyní stínů, takže city musely jít stranou, za jedno byla ale ráda, naučila se pořádně bojovat, teď už se jí nikdo nevysměje.


-----------------------------------------------------------------------------------

Guys! Jsem moc ráda za to kolik už mám READS+VOTES! A to vše jenom díky vám, děkuji!! Mám vás moc ráda!

Hope u love it..

xoxo A

Shadowhunter's Diary [CZ] //  #Wattys2016Kde žijí příběhy. Začni objevovat