Shadowhunter's Diary [CZ] // #Wattys2016

Ta, co stojí v koutě

"Člověk je jako měsíc,
Má svou temnou stranu,
Kterou nikomu neukáže."

Posledních pár týdnů pro ní bylo obzvláště těžkých, Alec trávil skoro všechen svůj volný čas s Magnusem, Jace seděl zavřený v knihovně a četl knihy, nejspíše zase "Příběh dvou měst", Izzy? Ta se potají v noci vytrácela z institutu za svým vílím rytířem ze zakleté ho dvora, Nina ani nevěděla jak se dotyčný jmenuje. Will, s tím nemluvila, vlastně on nemluvil s ní, většinou když se náhodně potkali tak jí naprosto ignoroval, byla pro něho méně než zanečištěných vzduch v New Yorských ulicích, ne, nevěděla proč se k ní chová jako k nějakému odpadu, ale asi něco opravdu ošklivého, protože Jace jí to odmítal říct. "Prostě se drž od mýho bratra dál."- řekl jí jednou, spíš zavrčel, neřešila to, až bude ten správný čas, určitě jí to řekne, snad. Veškerou svoji pozornost tedy věnovala výcviku s Kadirem, ten byl pravou rukou Marysy Lightwoodové, není co dodat, takhle osaměle se ještě nikdy necítila, dokonce i uvítala každou bolest, která se jí při výcviku boje dostávala, s každou kapkou odcházející z jejího těla se cítila více uvolněná, to se v poslední době stalo její závislostí, jednou si řekla, že už jí to prostě nestačí. Stejně jako Isabelle se začala v pozdních hodinách vykrádat pryč z institutu i když za poněkud šlechetnějším cílem, než na "rande".  Vydávala se do tmavých uliček New York City a vyhledávala podsvětské, kteří porušovali dohody, ubližovali jiným a jejím hlavním cílem byli démoni, už nebyla ta malá vyhublá chudinka, která neměla žádné svaly, vlastně teď vypadala mnohem lépe i když skoro nespala, aby se udržela vzhůru používala runy "bdělosti" a přes den trénovala, v posteli trávil jen pár hodin denně a sny jí otravovaly příšerné noční můry o zrzavé dívce, cítila, že je v nebezpečí a nedokázala jí pomoct, běžela za ní pokaždé kamennými tunely a pak jí dívka bez tváře vždycky umřela v náručí. Budila se se slzami na obličeji a křičela jméno té dívky, ale nikdy si ho nezapamatovala, bylo to, jako by měla v srdci prázdnou díru, kterou vyplňovala bolestí, únavou a zabíjením. Neodpustila si žádnou rvačku, nikdo si její změny nevšimnul, ale co jí děsilo nejvíc byl stín, postava, která jí vždy následovala aď šla kamkoliv, nikdy nebyla sama, myslela si, že šílí, ale to není tak úplně pravda. 

"Tohle nemyslíš vážně!"- zasmál se Alec, když mu Magnus do ucha šeptal nějakou zajímavou historku. "Vyhodili tě z Káhiry, protože jsi vylezl na Sfingu?  Pro co jsi tam sakra lezl?"- otočil se k němu pobaveně a čelo si opřel o to jeho. Tyhle chvilky s Magnusem miloval nejvíc, nechtěl aby nikdy skončily, ale věděl, že jednou o něm svým rodičům bude muset říct. "Chtěl jsem vidět ten výhled a navíc, byla to docela zábava."- opáčí čaroděj a upře na něj své kočičí oči. "Mohli bychom spolu odjet někam daleko."- navrhne mu hlasem plným příslibů z něhož Alecovi běhali mravenci po páteři. "Chtěl bych, tak moc bych chtěl, ty víš, že jo."- koukne se na něj smutně. "Ale jsem lovec stínů a moje práce tady, nikdy nekončí. A navíc mojí rodiče a spolek."-řekne omluvně. "Jo, já vím. Chápu to, jen bych si přál aby to bylo jinak."-proplete si s ním prsty, nejraději by s ním byl pořád, ale Alec musel často na lov démonů a pak se vracel celý zakrvácený a Magnus si uvědomil, že i přes to všechno toho modrookého kluka z klubu miloval, miluji ho, pomyslel si zaskočeně, tohle nechtěl nikdy dopustuit, ale stalo se a on za jejich lásku bude bojovat, navždycky.

Nesnášela ten pocit, že jí někdo sleduje, prostě ho nesnášela, myslela, že se udusí, rozhodla se pro malou lest, třeba ten "stín" ani neví, že ona o něm ví a uvědomuje si jeho přítomnost, vždycky ho vycítila, nevěděla jak, ale bylo to tak a ona to nehodlala jen tak zahodit. Zrovna se nacházela v tmavé uličce v Bronxu (pozn.aut. část New Yorku ), u nohou jí ležela mrtvá žena, ona jí nezabila, jen jí k ní dovedli démoni mrchožrouti, byla to žena pozbavená všechny krve, určitě to bylo dílo upíra, o tom nebylo pochyb (i když). Rozhodla se svému pozorovateli zanechat vzkaz, napsala ho vlastní krví, což se jí zdálo příhodné, na zeď tyčící se nad tělem nebohé ženy napsala "Ukaž mi svou tvář.". S vítězoslavným pocitem odešla do institutu, no tam na ní čekalo překvapení. Za oknem našla magický vzkaz, tedy né, že by byl dílem čaroděje (pozn.aut. nevím jak to mám vysvětlit...). "Vrať se tam, kde jsi si mě poprvé zahlédla." Otočila vzkaz, ale na zadní straně nic nebylo, nebála se, jen byla zmatená, neměla totiž ponětí, kdy si ho poprvé všimla a pak jí to docvaklo, poprvé co se vyplížila z instituttu sama do deštivé noci.

NEjdřív přemýšlela, zda je chytré jít na brooklynský most sama v noci, ale přece kdyby jí chtěl ublížit, už by to udělal, ne? Vydala se na cestu, netušila zda tam dotyčná, možná dotyčná bude, ale vždycky jí pozoroval, určitě bude vědět, kdy tam má být a měla pravdu, nejdříve uviděla vysokou postavu, byla k ní otočená zády, na hlavě měla kápi a byla k ní otočená zády, zatajila dech a došla až k němu, určitě to byla mužská postava, oděna jako, lovec stínů, trochu se lekla, jestli je to někdo ze spolku, nejspíš bude mít problém. V tom se k ní otočil, bylo to pro ni jako rána do žalůdku, vzpomněla si, co se stalo tu noc u Magnuse, vytřeštila oči. "To nemůže být pravda."-zachroptěla a on jí daroval temný úsměv. "Máš temné srdce stejně jako já, Valentýnova dcero."-na tváři mu hrál úsměv a sundal si kápi, teď už neměla pochyb, že je to opravdu on. "Proč jsem tady?"-zeptala se ho roztřeseně. "Protože ses sama rozhodla sem příjit."-odpoví jí nezaujatě, skoro znuděně. "Ty víš jak to myslím."-utne ho v půli věty. "Proč já!"- zamračí se na něj. On se zatváři překvapeně, nevěděl, že si vzpomněla, jedna nula pro ní. "Vlastně to není nic osobního, tys byla jenom bonus k Williamovu utrpení."-řekne jí po pravdě. "Kdo vůbec jsi, že si semnou zahráváš? Nikdy jsem tě tu neviděla.."-řekne a pevně semkne víčka, tenhle kluk jí připravil o Willa a o její počestnost. "Já jsem..."

TO BE CONTINUED....

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

TAKŽE JE TU DALŠÍ ČÁST A CHCI VÁM ŘÍCT, ŽE BUDU PSÁT DALŠÍ PŘÍBĚH, KTERÝ NEBUDE FANTASY, ALE SNAD SE VÁM BUDE LÍBIT, DĚKUJI ZA READS+VOTE, POTĚŠÍ MĚ KAŽDÝ KOMENTÁŘ A DOUFÁM ŽE SE VÁM MOJE PRÁCE LÍBÍ

HOPE U LOVE IT

XOXO A