"Někdy ty nejkrásnější úsměvy,
Skrývají nejhlubší tajemství.."Podívala se na skrovnou hromádku věci, které byly v neladu nahazene na její palandu. Usmála se, protože věděla, že už jde domů, jediné co zbývá je ty věci nahazet do brašny. To také udělala a naposled vykročila tmavými chodbami, nebylo to tak zlé i když vlastně ano, v mžiku se jí před očima objevili odporné stvoření, které se zde nacházela. Ne. Otřásla se, ani v nejmenším mi chybět nebudou. S tou myšlenkou vstoupila do portálu a jediné na co se zaměřila byl NEW YORSKÝ INSTITUT.
Na pocit stisnenosti, který portál vyvolává si nikdy nezvykne, dopadla na kolena a tvrdě si je narazila o kamennou podlahu v arše institutu, nikdy nebudu tak elegantní jako Jace. JACE! Srdce jí v hrudi poskočilo a rozbušilo se nesmírně nahlas. Hodila si brašnu přes rameno a dala se do zběsilého běhu, dokud se neocitla před jeho dveřmi. Zastavila se a snažila se uklidnit svůj dech, což se jí nepodařilo. Uvidí za pár okamžiků Jace, jejího Jace! Zvedla ruku a otevřela dveře, nečekala na odpověď a vtrhla dovnitř, doufala že tam bude sám a také, že ano. Otočil se k ní a byl rozcuchaný, plavé vlasy mu neposedně trčely kolem hlavy, když jí spatřil oči se mu rozzáří a rty roztáhnou do obrovského úsměvu, vyběhne k ní a zvedne jí, už skoro zapomněl jaké to je jí držet v náručí, a jak moc je vlastně silná, přitisknul svoje rty na ty její a zapojil jazyk. Obejmula ho nohami kolem boků a prsty mu zapletla do vlasů. "Clary." -vydechl mezi polibky ale ona ho jen pevně držela a odmítala ho pustit, už nikdy. (No dal vám asi nemusím vysvětlovat jak to skončilo, nebudu to tu rozepisovat protože to není podstatné 😘)
Marysa svolala schůzi místní enklávy, dostavila se i Tia Penhalowová, konzulka z Idrisu a Robert Lightwood, který se stal novým inkvizitorem, což Marysa moc neuvitala. V síni rady, ta je oproti té v Idrisu titěrná, ale pro jejich účely bohatě stačí. Dostavilo se kolem padesáti nefilim. "Ehm.. Ehm.."- odkašlala si Marysa aby na sebe upozornila a také aby jí věnovali pozornost. Když na ní všichni včetně jejího manžela upřeli zrak tak začala. "Schůze byla svolána hned z několika důvodů, ale nejdůležitější z nich je incident, který se přihodil na Wargelově ostrově, chci také upozornit, že tyhle informace jsou tajné a je zakázáno je rozšiřovat, nesmíte nic říci ani svým dětem a rodičům, kteří už nejsou ve službě."- upozornila a pokračovala, to však netušila, že celou radu pozoruje Nina. "V minulém týdnu došlo k masivnímu útěku přes zábrany asi dvou stovek démonů, podle našeho šetření měla hlídku Clarissa Fairchildová a Sebasián Verlac."- v davu to zašumělo. "Nevíme přesně, co se stalo, ale nejspíš za tím stojí právě zmiňovaný Sebastián, který po útoku démonů zmizel z našeho dosahu, od nynějšího dne je to uprchlík a psanec, zradil nefilim a musí být potrestán. Démoni byli sledování, ale na hranicích moře se stratili v oblacích a nebylo možné je nadále pronásledovat. A co je nejvíc důležité, Valentýn Morgenstern je naživu a chce zpět svou dceru."-zakončila svůj proslov. "Nějaké návrhy, co by se mělo udělat?"- zeptala se a v davu to začalo bzučet jako v úlu.
Nina se opřela o chladnou stěnu na půdě institutu odkud vše pozorovala, když otevřela oči tak se koukala do tmavě modrých oči, okamžitě věděla komu patří a že má problém. "Poslední dobou se moc ráda plížíš ve stínech a zákoutích, co?"- na tváři mu hrálo pobavení. "Půjdeš na mě snad žalovat nebo co?"- odbude ho a udržuje kamennou tvář. "Proč posloucháš řadu na kterou jsi záměrně nebyla přizvána?"- zeptal se jí a jí došlo, že.. "Jsem od přírody zvědavá, ale otázka je, co tady pohledáváš ty? Leda, že bys tu byl za stejným účelem jako já."- ošklivě se na něj usměje a ona ví, že se neplete. "Celkem ti to pálí."- uzná Will, ale nic víc jí k tomu neřekne, všiml si, že se v nocích vytrácí ven a hodlá zjistit proč to dělá, od té noci, kdy přišel k ní do pokoje se změnila, až příliš na to, aby to nemělo konkrétní důvod. "Já vím."- usměje se na něj. "I když až od té doby, co jsem se přestala tahat s tebou."- řekne zlomyslně a on se zazáří ublíženě. "Tos nemusela."- řekne jí, proč na ni sakra pořád myslí?! "Ne, počkat vlastně tys mě odříznul."- řekla mu. "Skoro ses semnou vyspala."- řekne jí, i když ona to ví od noci, kdy se setkala se Sebasiánem. "Jo a taky jsem ti řekla něco, co tě naštvalo."- podívá se na něj povýšeně. "Chtěla jsi mě jen využít abys zapomněla na Aleca, protože každá jako ty chce hezkého a hodného chlapce, ale ten chlapec už svého chlapce má."- oplatí ji s jízlivým úšklebkem. "Jo máš pravdu, ale víš co? On je tabu a tebe, tebe jsem vždycky milovala."- řekne tiše. On na ni vykouli oči, jako by ji viděl poprvé v životě. "To myslíš vážně?"- zeptá se jí a pohladí ji po tváři. "Jo, ale na tom nezáleží, my dva.. To by.. Nikdy nefungovalo..."- 'uz jenom proto, že bych ti musela pořád lhát a tak bych ti ublížila víc než to dělám teď, protože jsem ti nikdy nechtěla ublížit, ale stalo se, nadrogovali mě a tu noc jsem měla halucinace.' -chtělo se jí říct, ale naštěstí udržela jazyk za zuby.
------###__________________________
TAK JE TU KAPITOLA 20! Děkuji vám všem ZA READS A VOTES! Je jich UZ STRAŠNĚ MOC A ANI VE SNU BY MĚ TO NENAPADLO, DOUFÁM ZE SE VÁM KAPITOLA LÍBÍ A MILUJI VÁS...Xoxo A
ČTEŠ
Shadowhunter's Diary [CZ] // #Wattys2016
Fiksi PenggemarNina Isabelle Morgenstern je obyčejná 15ti letá dívka, která nikdy nepoznala své biologické rodiče, hned po svém narození byla adoptovaná rodinou, ta se ale rok po její adopci rozpadla, otec zemřel, Nina si ho nepamatuje a proto ji do loňského roku...