'Chtěla jsi mě jenom využít.'

423 26 4
                                    

"Někdy ty nejkrásnější úsměvy,
Skrývají nejhlubší tajemství.."

Podívala se na skrovnou hromádku věci, které byly v neladu nahazene na její palandu. Usmála se, protože věděla, že už jde domů, jediné co zbývá je ty věci nahazet do brašny. To také udělala a naposled vykročila tmavými chodbami, nebylo to tak zlé i když vlastně ano, v mžiku se jí před očima objevili odporné stvoření, které se zde nacházela. Ne. Otřásla se, ani v nejmenším mi chybět nebudou. S tou myšlenkou vstoupila do portálu a jediné na co se zaměřila byl NEW YORSKÝ INSTITUT.

Na pocit stisnenosti, který portál vyvolává si nikdy nezvykne, dopadla na kolena a tvrdě si je narazila o kamennou podlahu v arše institutu, nikdy nebudu tak elegantní jako Jace. JACE! Srdce jí v hrudi poskočilo a rozbušilo se nesmírně nahlas. Hodila si brašnu přes rameno a dala se do zběsilého běhu, dokud se neocitla před jeho dveřmi. Zastavila se a snažila se uklidnit svůj dech, což se jí nepodařilo. Uvidí za pár okamžiků Jace, jejího Jace! Zvedla ruku a otevřela dveře, nečekala na odpověď a vtrhla dovnitř, doufala že tam bude sám a také, že ano. Otočil se k ní a byl rozcuchaný, plavé vlasy mu neposedně trčely kolem hlavy, když jí spatřil oči se mu rozzáří a rty roztáhnou do obrovského úsměvu, vyběhne k ní a zvedne jí, už skoro zapomněl jaké to je jí držet v náručí, a jak moc je vlastně silná, přitisknul svoje rty na ty její a zapojil jazyk. Obejmula ho nohami kolem boků a prsty mu zapletla do vlasů. "Clary." -vydechl mezi polibky ale ona ho jen pevně držela a odmítala ho pustit, už nikdy. (No dal vám asi nemusím vysvětlovat jak to skončilo, nebudu to tu rozepisovat protože to není podstatné 😘)

Marysa svolala schůzi místní enklávy, dostavila se i Tia Penhalowová, konzulka z Idrisu a Robert Lightwood, který se stal novým inkvizitorem, což Marysa moc neuvitala. V síni rady, ta je oproti té v Idrisu titěrná, ale pro jejich účely bohatě stačí. Dostavilo se kolem padesáti nefilim. "Ehm.. Ehm.."- odkašlala si Marysa aby na sebe upozornila a také aby jí věnovali pozornost. Když na ní všichni včetně jejího manžela upřeli zrak tak začala. "Schůze byla svolána hned z několika důvodů, ale nejdůležitější z nich je incident, který se přihodil na Wargelově ostrově, chci také upozornit, že tyhle informace jsou tajné a je zakázáno je rozšiřovat, nesmíte nic říci ani svým dětem a rodičům, kteří už nejsou ve službě."- upozornila a pokračovala, to však netušila, že celou radu pozoruje Nina. "V minulém týdnu došlo k masivnímu útěku přes zábrany asi dvou stovek démonů, podle našeho šetření měla hlídku Clarissa Fairchildová a Sebasián Verlac."- v davu to zašumělo. "Nevíme přesně, co se stalo, ale nejspíš za tím stojí právě zmiňovaný Sebastián, který po útoku démonů zmizel z našeho dosahu, od nynějšího dne je to uprchlík a psanec, zradil nefilim a musí být potrestán. Démoni byli sledování, ale na hranicích moře se stratili v oblacích a nebylo možné je nadále pronásledovat. A co je nejvíc důležité, Valentýn Morgenstern je naživu a chce zpět svou dceru."-zakončila svůj proslov. "Nějaké návrhy, co by se mělo udělat?"- zeptala se a v davu to začalo bzučet jako v úlu.

Nina se opřela o chladnou stěnu na půdě institutu odkud vše pozorovala, když otevřela oči tak se koukala do tmavě modrých oči, okamžitě věděla komu patří a že má problém. "Poslední dobou se moc ráda plížíš ve stínech a zákoutích, co?"- na tváři mu hrálo pobavení.  "Půjdeš na mě snad žalovat nebo co?"- odbude ho a udržuje kamennou tvář. "Proč posloucháš řadu na kterou jsi záměrně nebyla přizvána?"- zeptal se jí a jí došlo, že.. "Jsem od přírody zvědavá, ale otázka je, co tady pohledáváš ty? Leda, že bys tu byl za stejným účelem jako já."- ošklivě se na něj usměje a ona ví, že se neplete. "Celkem ti to pálí."- uzná Will, ale nic víc jí k tomu neřekne, všiml si, že se v nocích vytrácí ven a hodlá zjistit proč to dělá, od té noci, kdy přišel k ní do pokoje se změnila, až příliš na to, aby to nemělo konkrétní důvod. "Já vím."- usměje se na něj. "I když až od té doby, co jsem se přestala tahat s tebou."- řekne zlomyslně a on se zazáří ublíženě. "Tos nemusela."- řekne jí, proč na ni sakra pořád myslí?! "Ne, počkat vlastně tys mě odříznul."- řekla mu. "Skoro ses semnou vyspala."- řekne jí, i když ona to ví od noci, kdy se setkala se Sebasiánem. "Jo a taky jsem ti řekla něco, co tě naštvalo."- podívá se na něj povýšeně. "Chtěla jsi mě jen využít abys zapomněla na Aleca, protože každá jako ty chce hezkého a hodného chlapce, ale ten chlapec už svého chlapce má."- oplatí ji s jízlivým úšklebkem. "Jo máš pravdu, ale víš co? On je tabu a tebe, tebe jsem vždycky milovala."- řekne tiše. On na ni vykouli oči, jako by ji viděl poprvé v životě. "To myslíš vážně?"- zeptá se jí a pohladí ji po tváři. "Jo, ale na tom nezáleží, my dva.. To by.. Nikdy nefungovalo..."- 'uz jenom proto, že bych ti musela pořád lhát a tak bych ti ublížila víc než to dělám teď, protože jsem ti nikdy nechtěla ublížit, ale stalo se, nadrogovali mě a tu noc jsem měla halucinace.' -chtělo se jí říct, ale naštěstí udržela jazyk za zuby.

------###__________________________
TAK JE TU KAPITOLA 20! Děkuji vám všem ZA READS A VOTES! Je jich UZ STRAŠNĚ MOC A ANI VE SNU BY MĚ TO NENAPADLO, DOUFÁM ZE SE VÁM KAPITOLA LÍBÍ A MILUJI VÁS...

Xoxo A

Shadowhunter's Diary [CZ] //  #Wattys2016Kde žijí příběhy. Začni objevovat