Shadowhunter's Diary [CZ] // #Wattys2016

Magnus Bane

"You make history by being who
YOU ARE..."

"Vidím, že je naše šípková Růženka zase vzhůru."-dolehne k jejím uším pobavený hlas Jace, je divné jak rychle si zvyknete na nové lidi, Nina s tím neměla problém, dokázala každého člena institutu poznat dokonce podle ozvěny kroků, tedy ovšem pokud na sobě neměli runu pro tiché našlapování. Snažila se mu odpovědět, ale v krku měla úplně sucho, Jace ji podal skleničku s vodou a pozoroval ji svýma zlatýma očima, jak zápasí s nutkáním se napít. Nakonec to udělala, dle jeho očekávání. "Děkuji."-řekla pořád trochu ochraptělým hlasem a jeho narážku přešla bez povšimnutí, nejspíš to bylo Herondaleovic poslání mít jízlivé komentáře ke všemu. "Spadlas z pěkný výšky."-sdělí ji poněkud posměšně a zapíská si k tomu nějakou otravnou znělku. "No nepovídej."-odbude ho kysele a zamračí se, zajímalo by mě, kdy si všimne, že našeho kamaráda dívky nezajímají.. zazní jí v hlavě a ona hlasitě polkne, chce být sama, proti gayům nic nemá, ale tohle ji prostě vykolejilo. "Prosím, mohl bys odejít? Ráda bych se převlékla z tohohle."-ukáže na něco, co na ni někdo navliknul, vypadá to jako nemocniční hábit. "S potěšením, madam."-zazubí se na ní a odejde z ošetřovny. Nina se posadí a podívá se do malého zrcátka, které leží vedle její postele na nočním stolečku. Vypadám jako banshee.. Pomyslí si a porozhlédne se po nějakém vhodnějším oděvu. Na židli jsou převěšeny džíny a tmavé tílko, nejspíš je Isabelle, protože jiná dívka v institutu nežije, rychle se převlékla. Střih kalhot jí moc nesedí, a tílko má na prsou volné, jako dítě, které si vypůjčí něco z mámina šatníku.

Alecovi zazvonil telefón a na displeji zablikalo neznámé číslo, svráštil obočí a přijal hovor. "Prosím?"-zeptal se formálně, přeci jen to mohl být někdo z konklavy. "Je u telefonu Alexandr Lightwood?"-zavrní do telefónu povědomý hlas, Alec má výbornou paměť a proto ho ihned rozpoznal. "Magnus Bane, že ano? Včera jsme se setkali v pandemÓniu nemám pravdu?"-povzdechne si do telefonu.

------------------------
Po opuštění ošetřovny se Alexandr Lightwood vydal na lov démonů do nočního klubu Pandemonium, potřeboval na chviličku přemýšlet o Nině, svém kamarádovi, který také náhodou byl jeho parabátai a o své naprosto nezodpovědné sestře. Nikdy na lov nevyrazil sám, ale co všechno je jednou poprvé. V klubu se to hemží podsvětskými a co je hlavní také démony, není zrovna těžké je najít, když víte jak na to, a Alec to ví od mala. Toho večera se mu však nic nedařilo ulovit a proto se rozhodl, že bude spontání a bude se bavit, což moc často nedělá, protože on je v institutu ten, který na vše dohlíží.

Dopijel asi pátou skleničku kosmopolitanu, když za sebou zaslechl nějaký rozruch, otočil se a zjistil, že ho pozorují dvě zelené kočičí oči, alkohol už mu trochu stoupnul do hlavy a on se úplně zapomněl. "Kdo jsi?"-zeptal se ho zvědavě muž, stojící proti němu, vlastně vypadal nejvýš na 18 let, byl vysoký a měl snědou pleť, kočičí oči měl lehce šikmé a působily mládě, ale zároveň jako by prožili věky, Alec z něj nemohl zpustit oči, a pak si vzpomněl, že mu byla položena otázka. "Já, ehm.." -odkašlal si a pokračoval. "Jsem Alexandr Light..Wood."-vykoktal že sebe a byl naprosto vyveden z míry. "Kdo jsi ty?"-zeptal se zdráhavě, kolem může stojícímu u něj stoupal pach lékořice, síry a energie, s jistotou mohl Alec říci, že to byl čaroděj. "Já jsem Magnus Bane, nejvyšší čaroděj Brooklynský."-odpoví mu rozčarovaně a zpomaleně na něj zamrká očima, na kterých má slušný nános třpytek, až teď si Alec uvědomil, že má na sobě čaroděj upnuté kožené kalhoty, drahé boty a síťované černé tričko. "Máš semnou nějaký problém, čaroději?"-zeptá se co nejpevnějším hlasem na který se zmůže. Čaroděj se zamýšlí a pak na něj upře pronikavý pohled. "Vím, že je to šílené a že se vůbec neznáme, malý nefilime, ale nedal bys mi svoje číslo?"-vypraví že sebe a v očích mu tančí jiskřičky vzrušení. Alec se podrbe za krkem a dopije svůj drink, podívá se na Magnuse a přimhouří své modré oči. "Zítra toho asi budu litovat, ale dneska jsem moc opilý abych odmítnul."-nadiktuje čaroději své číslo a sklopí pohled. Hned na to bez rozloučení odešel z klubu a nechal Magnuse ad za ním zmateně zírá.

----------------------------
Tohle se mu ještě nikdy nestalo a proto ho tento telefonát tak zaskočil, nečekal, že ten sexy čaroděj opravdu zavolá, tohle pro něj je naprosto nové. "Ano, to tedy máš Alexandře."-ozve se Magnusův hlas a vytrhne tak Aleca z5 do reality. "Vlastně jsem se chtěl zeptat, jestli by ses semnou nechtěl sejít, teď."-upřesní a Alec se trochu poleká, nikdy na žádném rande nebyl a navíc, neví jestli by pak bylo cesty zpět. "Ehm.. Teď nemůžu, musím končit."-a chvatně zmáčkne tlačítko 'ukončit hovor'. Opře se zády o chladnou kamennou zeď institutu a přerývavě se nadechne.